Omítky

Praskliny, trhliny a mnoho nerovností v omítce jsou jistě velmi nepříjemným společníkem, kterého si v novém ani starším bytě nepřejeme denně potkávat. Naštěstí existují zaručené postupy, které nám pomohou tento problém vyřešit. A my jsme se rozhodli je přehledně popsat v našem článku. Chcete-li se tedy dovědět více o opravách prasklin po štukování, pak čtěte dále.

Koupili jste si rodinný domek nebo rekonstruujete koupelnu nebo jinou místnost v bytě a zasahujete do zdí? Navíc jste zjistili, že nemáte k dispozici dokumentaci, která by přesně určovala polohu kabelů a trubek vedených ve zdi? Pak stojíte před vcelku velkým problémem, na který se zkusíme najít odpověď. Otázka: "Jak vyhledat kabely a trubky pod omítkou?" patří totiž mezi ty nejzapeklitější.

Patříte mezi kutily? Rozhodli jste se namíchat si maltu na omítku? Pak je následující článek určen právě vám. Poradíme, jak namíchat maltu správné konzistence, se kterou se bude skvěle pracovat. Bez větších problémů ji budou moci nahazovat na stěnu všichni, kteří se nebojí malého množství špíny. A navíc správný postup přípravy malty zajistí její skvělou přilnavost či dokonce minimalizaci trhlin, které se běžně vytváří při jejím zasychání. Neváhejte a využijte nejlepší návod na přípravu malty na omítání.

OSB desky patří mezi nejpoužívanější stavební materiál vůbec. Proč taky ne. Jsou vyráběny ze dřevěných třísek, přesněji tedy z jehličnatého dřeva (smrky, borovice). Třísky se slisují a s pomocí syntetické pryskyřice z ní vzniká OSB deska. OSB desky bývají upřednostňovány oproti SDK deskám (sádrokartonové desky) zejména kvůli ceně a uplatnění.

OSB desky můžete najít prakticky všude. Ať už se jedná o dřevostavby, podlahové konstrukce nebo jsou využívány například během oprav různých obytných či administrativních domů. Najdete je však i u mnohem menších výrobků jako jsou třeba poličky nebo různé druhy nábytku.

Mokrou omítku je potřeba neprodleně řešit. Jinak může vyústit ve vznik plísní, které jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Kde může tkvět příčina a jak se s tímto problémem vypořádat?

Jestli jste na své fasádě zaznamenali nějaké poškození, jako jsou trhliny, vypoukliny či plochy opadané omítky, začněte řešit opravu. Poškození má jistě nějakou příčinu, a tu bude třeba odhalit. S opravou není vhodné dlouho otálet, neboť do zdiva může proniknout vlhkost, s ní související plísně a škoda může nepříjemně narůstat.

Po jakékoli zednické práci je nutno důkladně uklidit a zamezit tak roznášení nepořádku do dalších míst domácnosti. Zvlášť důležitý je pořádný úklid po práci s odolným materiálem.

Momentální hit v domácnostech - nejrůznější moderní omítky, které vypadají jako kámen, beton, mramor a jiné přírodní efekty. Na první pohled kolikrát ani nelze rozeznat, zda se jedná o přírodní materiál nebo pouze tuto moderní stěrku...

Všichni to známe. Čas od času si čerstvě vymalujeme nový byt. Zatmelíme díry po obrázcích, protože je dáte na jiné místo a původní plochu využijete na něco jiného. Vyspravíte rohy okolo dveří a oken, postaráte se o drobné prasklinky. Vymalujete, dáte si záležet při výběru barev a motivu. Těšíte se z nového prostředí, ale až do dne, kdy se opět někde objeví nějaká prasklina v omítce. A většinou to bývá přibližně v tom stejném místě, kde jste je před časem tmelily.

Omítka regulující vlhkost patří k moderním stavebním prvkům. K čemu přesně slouží a jak se používá?

V současné době jsou velice populární přírodní materiály. Ať už se jedná o dřevo, kámen nebo beton. Betonový vzhled není trendem jenom pro vnitřní stěny nebo fasády, ale také při vybírání dveří či jiného vybavení interiéru. Jedná se o speciální dekorativní omítku pro povrchové úpravy stěn interiérů a exteriérů, která dokonale napodobuje vzhled přírodního betonu v rozmanitých podobách. Na rozdíl od skutečných materiálů je toto řešení výrazně levnější, rychlejší s nižší hmotností, což ocení zejména ti, kteří mají nebo si plánují pořízení zateplovacího systému na svůj dům.

Přírodní materiály jsou ve stavebnictví velice oblíbené. Jsou velice vhodné do interiéru i exteriéru a působí opravdu krásným, stylovým i elegantním dojmem. S takzvaným přírodním bydlením se setkáme především u dřevostaveb nebo ekostaveb, ale i nájemník v panelovém domě jistě nepohrdne kouskem přírody.  Abychom se doma cítili příjemně, obklopujeme se krásnými kusy nábytku nebo interiérovými doplňky. Málokdy si však uvědomíme, že to, co dělá pokojík útulným, je především obyčejná omítka.

Pokud jsme zvolili pro stavbu svého domu tak atypický stavební materiál, jako je sláma a hlína, jsme s největší pravděpodobností o jejich benefitech pevně přesvědčeni.

Sláma svými termoizolačními vlastnostmi směle konkuruje moderním izolačním materiálům. V průběhu celého stavebního procesu bychom však měli mít na mysli její velice ochotnou nasákavost a pečlivě ji chránit před nepříznivými klimatickými podmínkami. Což mimo jiné znamená i co nejrychleji po dokončení stavebních prací překrýt ochrannou vrstvou omítky.

Budovu bez omítky si dnes umí představit jen málokdo. Omítka slouží jako podklad pro celkový finální vzhled. Vnější omítky chrání stavbu před vnějšími vlivy, zejména před vlivy počasí. Naopak omítka v interiéru ovlivňují pokojové mikroklima. Z tohoto důvodu je nutné vybírat opravdu kvalitní stavební materiály.

Při rekonstrukcích domu či bytu často narazíme na nutnost odstranit původní omítku. Ale zejména u historických budov můžeme narazit na problém, že omítka je nahozena na zdech z různých materiálů a u každého typu zdi je nutno postupovat trochu jinak. Domy často vznikaly různými dostavbami a přestavbami, takže v jednom objektu lze narazit na kámen, klasickou cihlu, ale i hliněnou zeď.

Omítnutím dodáme stavební konstrukci závěrečnou povrchovou úpravu, která ji spolehlivě ochrání před nepříznivými fyzikálními i mechanickými vlivy. Zlepší její tepelné a zvukoizolační vlastnosti a v neposlední řadě i zvýší estetické působení na okolní prostředí.

Kupujete drahé sanační omítkové směsi stále dokola a přitom není vidět žádná změna? Omítka kvete, vlhne a opadává i přesto, že vám ji doporučil prodavač v hobby marketu, jako vhodnou a trvanlivou omítku na vlhké zdi?

Sádrová omítka má řadu výhod a zvládne ji udělat i šikovný amatér.

Štuk je takové krásné české slovo, ale víte, že původně pochází z italského stucco? Je to směs jemného písku a vápna. Místo vápna lze použít i sádru nebo cement. Používá se jako svrchní vrstva omítky, která se nanáší v kašovitém stavu. Po zatuhnutí je tvrdá a také poměrně křehká. Dříve se ze štuku tvořily na stropech i stěnách reliéfní ozdoby jak v interiérech, tak i na fasádách.

Omítník

Omítník je systém tvořený nerezovými omítacími lištami, které jednoduše umístíme na zeď. Vyrábí se z PVC, ocele a dřeva. Omítníky snadno vymezíme požadovanou vrstvu omítky a připravíme plochu k omítání. Kovové a plastové druhy můžeme v omítce nechat, dřevěné však vyndáváme. Omítníky se dobře hodí jak na křivé, tak rovné zdi. Vyrábí se v různých šířkách. Vhodný druh si volíme podle tloušťky omítky.

Špric je první vrstva omítky, která se dělá z cementu a písku. Jeho název vznikl z němčiny (spritzen = stříkat), neboť se jedná o řídký nátěr, který po nánosu prská na všechny strany. Začal se používat zároveň s počátkem zdění plynosilikátů a tvárnic, protože jejich silná nasákavost neumožňovala kvalitní uchycení omítky. Směsi k výrobě špricu dostaneme dnes koupit v kutilských prodejnách. Ty stačí pak jenom v doporučeném poměru zředit s vodou. Můžeme si jej ale také vyrobit sami.

Než si dozvíme, jak se nanáší silikonová omítka, musíme si připomenout pár základních informací. Mezi ně patří, co je to silikon, kde všude můžeme použít silikonovou omítku a v neposlední řadě je to, jak se nanáší. Pojďme si tedy vysvětlit jednotlivé pojmy.

Máte v plánu využít výhod jednoduše zpracovatelné omítky vystupující pod názvem marmolit, ale nejste si jisti, že tuto celkem jednoduchou stavební úlohu zvládnete? Stačí dodržet jen několik důležitých zásad a nebudete potřebovat žádnou výpomoc.

Břízolit je jednovrstvá tvrdá cementová omítka, která se využívá zejména na vnější fasády budov.

Má rovný povrch s malými prohlubněmi a drobnými lesklými ploškami slídy. Setkáme se rovněž s označením brizolit nebo březolit. Název pochází od jména obce Horní Bříza, kde se s jeho výrobou po II. světové válce začalo.

Nedílnou součástí všech staveb je také nahazování omítky. Nová stavba přeci jen esteticky nevypadá dobře, a ani zdivo není samo o sobě vždycky odolné tak, jak bychom chtěli. Proto je dobré jej omítnout.

Není to nic, co by nutně vyžadovalo zkušeného zedníka, naopak, při troše snahy a šikovnosti to zvládne každý, kdo si s maltou a cementem trošku rozumí.

Nově Jak na opravu omítek? popraskaly... Chcete si v novém bytě pověsit na stěnu obraz a zjistíte, že je hrbolatá... Noční můry mnohých z nás. Jenže co s tím? Řešením je v podstatě velmi jednoduchá záležitost, které se říká perlinka. A jak už to tak u složitých problémů bývá, řešení je paradoxně snadné.

Rabicové pletivo je u nás velmi často využíváno jak pří výstavbě rodinných domů, tak i komerční či průmyslové výstavbě. Jedná se o drátěné pletivo, jehož účelem je zpevnění povrchu jakékoli zdi a zajištění lepšího přilnutí omítky k podkladu, a to jak u nosných stěn i příček, tak i u stropů. Nejčastěji se používá na povrchy s nízkou, případně nerovnoměrnou soudržností (cihlové nebo kamenné zdivo, vepřovice). Pomoci může také při rekonstrukcích starších domů. Je-li potřeba, tak pod omítky ho lze použít i ve více vrstvách.  Využívá se také při ochraně potrubí, které se rabicovým pletivem obaluje při instalaci do země, nebo jako podklad zahradních nádrží.

Perlinka je armovací síťka vyrobená ze skelného vlákna, která se používá zejména k zamezení praskání omítky. Perlinka tedy pomáhá eliminovat nejčastější příčiny praskání vnitřních i vnějších omítek. Pomáhá omítkám odolávat proměnlivým klimatickým podmínkám, smršťování malty a pohybu izolačních desek, odolávat mechanickému poškození a také při styku dvou různých materiálů s rozdílným koeficientem roztažnosti.

Před pár lety by rozhodně nikdo neřešil rovnost, strukturovanost stěn. Na omítku se pomocí různých strukturovaných válečků nanášela barevná barva a čas od času se stěny přemalovaly. Byl to nejjednodušší způsob, jak docílit interiéru kreativnost, útulnost. To že stěny nebyly rovné, někdy popraskané se neřešilo tak, jako nyní. Je to jednak z důvodu přísnějších hygienických pravidel, ale taktéž člověku, která hledá krásu, jedinečnost pro svůj domov. Pojďme se tedy podívat na to, jak docílit strukturované omítky, která dodá interiéru nadčasovost a optické zvětšení.

Štukování není nic extrémně náročného a není důvod si kvůli tomu najímat specializovanou firmu, protože se dá zvládnout svépomocí. Z kbelíku stačí po otevření vylít nadbytečnou vodu, jež pouze ochraňuje štuk před vyschnutím, promíchat a štuk už je připraven k použití. K promíchání se dá použít třeba míchací nástavec na běžnou vrtačku.

Začátek. V první řadě kompletně vyklidíme místnost, odstraníme podlahovou krytinu: koberce, lino... (pokud to lze) a zakryjeme části, které jsou náchylné na rozbití či zašpinění (okna, skleněné výplně apod.).

Sádrové a vápenosádrové omítky mají naprosto jedinečné vlastnosti a proto odpovídají trendům moderního stavebnictví. Vyrábí je firma Cemix, která působí na českém trhu již řadu let.

Rodinný dům nebo byt? Stavba nového domu nebo rekonstrukce staršího? Developerská výstavba nebo byt na sídlišti s cílem přestavby? To jsou vážná dilemata, kterými se zabývá velká část populace. Bydlet znamená prostě investici, ať už jakoukoli. Pokud nejde o úplně nový objekt, tak stěhování předcházejí nejrůznější úpravy, přestavby, rekonstrukce, fasáda, omítky…

Všichni dobře víte, že po určité době již fasáda nevypadá tak dobře. Fasády totiž napadají mechy, plísně a jiné organické nečistoty. Proti všemu lze bojovat různými chemickými prostředky. Ale proč, když to jde i bez námahy. Na trhu se objevila nová technologie, která bojuje proti organickým nečistotám pomocí světla.