Jak se dělá břizolit?

Břízolit je jednovrstvá tvrdá cementová omítka, která se využívá zejména na vnější fasády budov.

Má rovný povrch s malými prohlubněmi a drobnými lesklými ploškami slídy. Setkáme se rovněž s označením brizolit nebo březolit. Název pochází od jména obce Horní Bříza, kde se s jeho výrobou po II. světové válce začalo.

V současnosti k jeho producentům patří hned několik firem například Sedlecký kaolin nebo Weber. Průmyslově vyrobený břízolit se dodává už pytlovaný. Obsahuje písek, hrubě drcenou slídu, vápenný hydrát a cement. Původně se dodával pouze v několika barvách (nejčastěji šedé, žluté a okrové), dnes je však jeho nabídka mnohem pestřejší a na trhu najdeme množství různých odstínů.

Jak se dělá břízolitová omítka?

Malta pro břízolitovou omítku

První možnost:

• 2 díly suchého písku
• 1 díl vápenného hydrátu (na sucho hašeného vápna) prosátého sítem s otvory o max. průměru 1 mm

Druhá možnost:

• 2,5 dílu písku
• 1 díl mletého nehašeného vápna
• 1/10 1 dílu cementu
• barva (maximálně 5 %)

Suchá směs se namíchá na sucho najednou, aby měla stejný odstín. Směs rozděláváme vodou před nanášením břizolitu.

Třetí možnost:

Koupě hotové směsi - např. Cemix břízolit přírodní (25 kg pytel)

TIP: pro třpytivý efekt břízolitu (u škrábané struktůry) se přidává do směsi drcená slída. U stříkáné verze se tohoto efektu nedosáhne.

Podklad pod břízolit musí být vždy rovný, pevný a suchý, jádrová malta dostatečně vyzrálá (1 mm zraje jeden den). Nesmí se na něm vyskytovat žádné řasy, plísně či prach.

Břízolitová směs se smíchá v bubnové míchačce s vodou. 

Příprava podkladu

Starou omítku oklepeme, spáry vyškrábeme do hloubky 1 - 2 centimetrů, prach odstaníme koštětem, případně vysajeme průmyslovým vysavačem nebo smyjeme vodou. Následně naneseme špric a necháme jej 2 - 3 dny zrát.

Po vyzrání špricu se nahodí jádrová cementová omítka. Takto vzniklá omítka by měla mít tloušťku minimálně 15 mm. Měla by být rovná a zdrsněná (škrabákem nebo škrabkou s hřebíky), aby se břízolit s touto vrstvou spojil. Vrstvu necháme zrát (1mm zraje 24 hodin).

Po vyzrání jádrové omítky můžeme přistoupit k aplikaci břízolitové malty.

Před nanášením břízolitové malty nesmíme zapomenout podklad dostatečně zvlhčit.

2 způsoby aplikace břízolitu - škrábany vs. stříkaný

Škrábaný břízolit lze nanášet ručně zednickou lžíci nebo strojně. Aby byla dosažena 10 milimetrová vrstva hotového břízolitu, tak se na jádrovou omítku nanáší 15 mm břízolitové malty. 5mm se odstraní při škrábání. Při tomto postupu je spotřeba 25 kg na metr čtvereční.

Konzistence malty: hustší

Plochu srovnáme stahovací latí či novodurovým nebo nerezovým hladítkem.

Po přiměřeném zavadnutí břízolit škrábeme pouze jedním směrem ocelovou škrabkou do té doby, než vznikne zcela rovinná plocha.

Na co je potřeba dbát:

1. Aby jsme zabranili vzniku nevzhledných napojení, je nutné v jedné ploše neustále nanášet maltu (nahazovat stále do živého). 
2. K dosažení stejnorodého vzhledu břízolitu je potřeba postupovat při přípravě malty následovně: v míchačce namícháme břízolitovou maltu, tu následně vložíme do velké nádoby, ze které odebíráme maltu k nahazování na stěnu. Po odebrání poloviny obsahu nádoby pak dříve namíchanou maltu doplníme nově namíchanou maltou a promícháme (např. ručním míchadlem).
3. Mějte dostatek pracovníků. Někdo musí chystat maltu, další nahazuje a další škrábe (případně ovládá vrátek). Vše musí být kontinuální (minimálně v jedné ploše).

Stříkaný břízolit nanášíme pomocí speciálního mlýnku nebo koštětem z březových větví.

Konzistence malty: řídká, tekutá kaše

Po jeho naplnění připravenou směsí, otáčením kliky stříkáme omítku na podklad (odshora dolů). Vrstva by měla být v tomto případě 4 mm tlustá a již ji není třeba nikterak upravovat. Spotřeba břízolitové směsi se pohybuje kolem 7 kg na čtvereční metr. Břízolitovou omítku lze poté různě barevně upravit. K tomu nám slouží fasádní nátěry. Nebo je možné využít probarveného břízolitu.

Informace závěrem

Znečištění a loupání - Stříkaný břízolit je díky značné pórovitosti náchylný na brzké znečištění prachem či sazemi. Časem se může vrstva oprýskat nebo dokonce loupat.

Proč srovnávat jádrovou omítku pod škrábaný břízolit? - pokud by byl nerovný podklad, pak by se mohlo stát, že břízolitovou vrstvu proškrábete až k jádrové omítce a to je špatně.

Škrábaný břízolit je pracnější než stříkaný, ale na druhou stranu má dělší životnost.

Vzhled stříkaného břízolitu je oproti škrábanému zrnitější.

Prosvítání podkladu při stříkaném břízolitu. Takového vzhledu se zbavíme nanesením vápenného pačoku na jádrovou vrstvu.

Článek aktualizován 18.8.2023 při hodnocení: 2.62/5 (21 hlasů)