SKRÝVKA ORNICE - jak na ni a proč je důležitá

Součástí základních úprav na pozemku jsou různá technická a agronomická opatření ve snaze zachovat nebo i zlepšit půdní vlastnosti pro pěstování okrasných a užitkových rostlin v budoucí zahradě. Sem patří i skrývka ornice, která se po vybudování stavby použije pro svůj původní zemědělský účel.

Skrývku ornice nám na pozemku provede bagrista během jediného dne a uloží ji do předem určeného místa – výsypky, mimo budoucí dům. Stejně jako ornici, musíme uložit na jiné místo i případnou hlušinu, kterou použijeme na zahrnutí základů a na hrubé terénní úpravy. Ornici použijeme na její pravý účel, k pěstování a založení zahrady.

Co se týká půdy před samotným započetím stavby z hlediska stavebního zákona

• Začít stavět bez skrývky ornice je zakázáno, povinnost odstranit ornici máme nejen u stavby domů, ale i u ostatních pozemních a zahradních stavbách (bazén, skleník, oplocení, cesty, chodníky, příjezdové komunikace atd.).

• Pozemek musí být vyňatý z půdního fondu

Základní body si na pozemku vyznačíme dřevěnými kolíky, spojnice mezi nimi si vyznačíme barevně (spreje, vápno). Barevným označením si specifikujeme význam bodů, například pomocné výšky v terénu. Základní výšky v terénu a popřípadě budoucí svahy, směr schodů apod. vyznačujeme laťkami nebo lavičkami upevněnými k pomocným kolíkům.

Velikost ohraničení volíme asi o jeden metr širší, po strhnutí ornice přijde geodet, který vyznačí místo vlastní stavby.

Bagrista by neměl zbytečně pozemek znehodnocovat, musíme mu určit rozumný manipulační prostor, ve kterém bude se svým strojem hloubit a pojíždět.

Hlavním bodem, od kterého začínáme vytyčovat, může být roh vlastního objektu, body ohraničení parcely, apod.

Vytyčením základních výšek a vyznačením konfigurace terénu získáme přehled o tom, kam umístit výkopek ze základů jednotlivých stavebních objektů.

V souvislosti s hrubými terénními úpravami je potřeba se zmínit o různé kvalitě matečné horniny a podloží ornice:

• U jílovitých půd, kde se předpokládá trvalejší vlhkost, musíme upravit drenáž, trativody, popřípadě vsakovací jámy. Ty pak vyplníme hrubým materiálem, aby se aspoň částečně eliminovaly nepříznivé vlivy.

• Lehké až písčité půdy, které trpí značnými ztrátami vody upravujeme příměsí těžších půd, drnovek a kompostů

Už při skrývce ornice bychom měli pamatovat nejen na stavbu domu, ale i na doplňkové stavby, jako jsou jímky, studna a žumpa.

Před samotnou skrývkou musíme nechat udělat test radonu z podloží pro izolaci (nízké hodnoty radonového indexu) nebo odvětrání (vysoké hodnoty).

Hloubka skrývky ornice je asi 30 cm, záleží na tom, v jakém pásmu se nachází a ukládáme ji do výšky maximálně 2 m, pod úhlem maximálně 45 °. Tuto ornici použijeme až po úplné dostavbě, proto je důležité, aby nepřekážela a nemusela se následně přemisťovat. Je opravdu potřebné mít svou vizi. Také na uložení ornice závisí její kvalita.

Uběhne hodně měsíců, někdy i pár let, než se budeme moci pustit do závěrečného modelování pozemku. Většinou jsme už veškerou hlušinu použili na hrubé terénní úpravy a případný zbytek nechali odvézt.

Ornici jednoduše poznáte oproti neúrodné půdě (jílu) tak, že je tmavší. Autor: Soon

Měli bychom vědět jak moc nám naše ornice slehne:

• jednometrová vrstva těžké jílovité půdy se slehne o 12 až 15 cm

• hlinitá o 7 až 10 cm

• lehká písčitá zem asi o 5 cm

Mrtvé spodiny oddělujeme od úrodné ornice při větších navážkách, zatímco při menších do 50 cm se spodina obvykle promíchává s ornicí. Samotnou ornicí dáváme podle předem vypracovaného plánu především na místa, která budou osázená náročnějšími rostlinami nebo rostlinami s hlubšími kořeny.

Rigolování půdy

Pokud námi stržená ornice není dost kvalitní, nemusíme si zoufat. Sice je její zlepšení pracné, ale vyplatí se.

• ornici uloženou po několik let musíme obdělat ručním převrstvením do hloubky 50 - 70 cm.

• větší plochu si rozdělíme na menší díly a ty pak na pásy

• pásy děláme široké asi 1 m

• půdu kypříme na 3 rýče, tj. do hloubky 60 -70 cm

• vyhodíme z prvního pásu každou vrstvu (výšku 1 rýče) zvlášť na hromadu

• další vrstvy už pak házíme do vzniklých prázdných rigolů

• poslední prázdný rigol zaplníme zeminou, kterou jsme vyhodili jako první na hromadu

• můžeme ještě zkvalitnit zarytím hnoje nebo kompostu

• samozřejmě po čas celé práce průběžně odstraňujeme kořeny obtížných plevelů

Jílovité, těžké a málo prostupné půdy tvoří po deštích na povrchu pevný škraloup, který zabraňuje přístupu vzduchu ke kořenům, v době sucha jsou do hloubky rozpukané. Tyto půdy upravujeme přidáním říčního písku, rašeliny a kompostu (jak na výrobu kompostéru). Naopak lehké půdy potřebují přídavek těžší hlinité zeminy.

A proč je skrývka ornice tak důležitá?

• půda je tvořena zvětralými horninami, vodou, vzduchem a organismy (humusem)

• tvoří se velmi dlouhou dobu v závislosti na vnějších, fyzikálních a chemických procesech

• je zásobárnou potravin pro veškerý život na Zemi

• v ČR neustále klesá podíl zemědělské půdy, často nenávratně – výstavbou dálnic, parkovišť, nákupních center. Jen v pražské periférii jsme takto přišli o 100 ha té nejúrodnější půdy.

• cena zemědělské půdy neustále roste, stát už nemá žádnou půdu na prodej

My všichni se musíme sami, bez donucení Zákona, snažit o co nejšetrnější užívání svého pozemku. Je to to nejcennější, co máme.