Tepelné izolace

V konstrukcích budov probíhají fyzikální děje – prostup tepla, vlhkosti a vzduchu. Příčinou prostupu je rozdíl teplot, tlaku vodní páry (tedy obsahu vlhkosti) a tlaku vzduchu mezi venkovním a vnitřním prostředím. Při dobře provedené izolaci lze ušetřit až 50 % nákladů na vytápění. Pojďme se na to blíže podívat.

Tepelné izolace mají zajistit dokonalou tepelně izolační schopnost stavebních konstrukcí.

Normy určují nejen tepelný odpor například u střech a zdiva, ale zaměřují se i na klimatické oblasti, ve kterých se objekt nalézá. Dokonalé provedení a především výběr izolace obvodových, stěnových, stropních konstrukcí a střech je zárukou dobrých podmínek uvnitř budov a zároveň snižuje nároky na vytápění.

Úkolem tepelné izolace však není jen úspora nákladů na teplo, ale také zabránění přehřívání místností slunečními paprsky. Toho můžeme například dosáhnout jednoduchou stavební úpravou: mezi bedněním (nebo latěmi střechy) a povrchem stropní konstrukce podkroví se ponechá mezera, kterou pak může proudit vzduch. Ten nejen snižuje teplo, ale zároveň snižuje i vlhkost prostoru pod střechou. Střecha se pak „nepotí“.

Na zvýšení tepelné izolace zdí a stropů používáme různé výrobky:

• na bázi papíru (celulóza)

• minerálních vláken (kamenná, skelná)

• z přírodních rostlinných a živočišných materiálů (vlna, korek, kokosová vlákna, třtina, juta, dřevitá vlna Heraklit atd.)

• z umělohmotných produktů (polystyren, polyuretan, bakelit)

• foukané izolace (nesesedá, nehoří, nenasákavá)

Výborným tepelným izolantem je samotný vzduch, respektive vzduchová bublina. Podminkou však je, aby nebyla příliš velká, aby v ní nedocházelo k proudění vzduchu.

Vzduch nejlépe izoluje, je-li uzavřen v malých dutinkách. Svislá dutinka by neměla přesáhnout délku 900 mm a její tloušťka by měla být 40 – 50 mm.

Výrobci cihel o tom vědí: Porotherm, Keratherm, Heluz, Wienerberger, Ytong, Hebel, Porfix

Větší dutiny se vyplňují sypkým materiálem (křemelina, pemza, perlit, popílek, drcený polystyren) nebo minerální vatou, vlnou, dřevitou vlnou, lněným nebo konopným pazdeřím apod.

U všech těchto materiálů je velmi důležité, aby byly suché, vlhkostí své tepelně izolační vlastnosti ztrácejí.

Dobré tepelně izolační vlastnosti požadujeme zejména u stropních konstrukcí.

Zajišťujeme je vhodnou skladbou podhledu, skladbou podlahy půdy nebo úpravou podlah nad vytápěnými prostorami. Skladba podlahy závisí na poloze (klimatické), na vnější a vnitřní teplotě

Tepelně izolační schopnosti budov musí být navrženy přímo v projektu. Stavebník by neměl zaměňovat navržené izolační materiály bez rozhodnutí projektanta.

U starších budov můžeme provést dodatečnou izolaci z vnější strany:

výhodou je, že obvodové zdivo neztrácí svou tepelně akumulační schopnost, nevýhodou je možnost dalších změn (např. oplechování okenních parapetů)

• zvětšením tloušťky zdiva přizděním nebo připojením izolačních desek (Lignopor, Lignos, fasádní polystyren aj.) a jejich následným omítnutím

• dřevěným obkladem

• tepelně izolační omítkou (např. perlitovou)

• tepelně izolační fasádou (Novabrik, Lifebrick)

z vnitřní strany

jsou snáze proveditelné, nevýhodou je zmenšení velikosti místností, někdy musíme řešit elektrorozvody nebo rozvod vody či topení, dále se podstatně sníží tepelně akumulační schopnost obvodového zdiva.

• přizdění příčky z děrovaných cihel a jejich následné omítnutí

• připevněním tuhé izolační vložky (např. Lignopor) přímo na zdivo. Vložku překryjeme rabicovým pletivem (nosičem omítky) a omítneme

• připevněním rámu, který vyplníme polystyrenem nebo vláknitou izolací, překryjeme parotěsnou zábranou (PE folie) a obložíme dřevem nebo sádrokartonem

dodatečná izolace střešní konstrukce

neprovádí se snadno jako u novostaveb, ale je možná

• odstraněním staré podlahy a položením nové, už s tepelně izolační vrstvou

• připevnit tepelnou izolaci k stropnímu podhledu a omítnutí

U všech dodatečně prováděných izolačních prací se raději poradíme s odborníkem, který navrhne skladbu a výběr materiálu pomocí tepelně technického výpočtu a vypracuje statický posudek. Posudek je nutný, dodatečnou izolací zvětšujeme hmotnost a tím zatížení stavebních konstrukcí.

Tepelná pohoda pro pobyt lidí v místností je závislá na tepelném odporu (R) stavebních konstrukcí. Čím je R vyšší, tím je tepelná ochrana kvalitnější. U tepelných izolantů se navíc počítá s určitou úrovní tlumení hluku – zvukovou neprůzvučností.

Tyto ukazatele je velice výhodné sledovat a podle toho volit tepelnou izolaci, spíše než sledovat její cenovou nabídku.