Jak se děla sádrová omítka?

Sádrová omítka má řadu výhod a zvládne ji udělat i šikovný amatér.

Z uživatelského hlediska je sádrová omítka:

• Perfektně hladká, takže se na ní nechytá prach, což ocení nemocní astmatem nebo alergiemi. Hladký povrch vytvoříte tzv. gletováním.
• Do určité míry jsou pružné, takže podstatně méně praskají.
• Dokonale ladí se sádrokartonovými příčkami nebo podhledy, takže s ní můžeme jednoduše sjednotit vzhled místnosti, v níž je sádrokarton použit.
• Reguluje v interiéru mikroklima – když je v místnosti příliš vlhký vzduch, část vlhkosti omítka absorbuje, ale když je vzduch naopak příliš suchý, vlhkost uvolní zpět do vzduchu.
• Neabsorbují pigmenty barev, takže sádrové omítky není nutné malovat tak často jako vápenocementové.

Výhodná je i její aplikace, protože:

• Zkracuje čas nutný na stavební úpravy, stačí jedna vrstva a nemusí se dlouho čekat, než zeď vyschne.
• Dokonce i při nejvyšší pečlivosti a omítnutí dvěma vrstvami zvládnete sádrovou omítku udělat během jednoho dne.
• Nebude potřebovat perlinku, nebo jen na kritických místech (přechody). Perlinka je armovací síťka ze skelného vlákna, která omezuje praskání omítky.
• Gletování je jednodušší než broušení.
• Spotřeba materiálu je poměrně nízká – z jednoho pytle o objemu 30 kg uděláte asi 10 metrů čtverečních 4 mm silné omítky.
• Zeď není nutné vždy penetrovat, penetrace se použije jen u velmi savých podkladů.

Pracovní postup

1. Prvním krokem je kontrola stěny, kterou chceme omítat. Zkontrolujeme, zda na zdi nejsou praskliny, nerovnosti, vlhké skvrny nebo špína, včetně prachu, případně, jestli se zdivo nedrolí. Všechny vady je třeba před začátkem omítání odstranit (oprava prasklin, odstraňování vlhkosti).

2. Zkontrolujte, jak moc podklad saje. Hodně savé podklady je nezbytné natřít penetrací, u méně savých to pod sádrovou omítku není potřeba. To platí i v případě, že budete dělat omítku silnější než 4 mm. Naopak, hladké sklovité podklady, jako jsou například monolitické konstrukce z betonu, je třeba natřít kontaktním nátěrem, který zvyšuje přilnavost omítky k podkladu.

3. Směs namíchejte v nádobě s vodou podle návodu a nechte asi 5 minut nasáknout. Vždy se dává prášek do vody, nikoli voda do prášku. Pak omítku pečlivě rozmíchejte tak, aby byla její konzistence hladká, bez hrudek a omítka nestékala.

4. Sádrová omítka se na stěnu takzvaně natahuje pomocí nerezového hladítka, nebo nanáší zednickou lžící.

5. Nanesenou omítku zarovnávejte „H“ latí (tzv. H profil), přičemž se lať musí táhnout takzvaně do kříže (zdola nahoru a ze strany na stranu), nikoli do oblouku.

6. Když omítka zatuhne tak, aby nelepila, ale prstem do ní půjde udělat důlek, zkropte ji trochu vodou a pak rozfilcujte houbovým hladítkem nebo pěnovou houbou. Nakonec omítku vyhlaďte gletovacím hladítkem.