Jak na mokrou omítku?

Mokrou omítku je potřeba neprodleně řešit. Jinak může vyústit ve vznik plísní, které jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Kde může tkvět příčina a jak se s tímto problémem vypořádat?

Proč je omítka mokrá

V novostavbě je, pozor, vyšší vlhkost normální. Nově postavený dům bude vysychat ještě cca dva roky po dokončení, jde o přirozený proces. Vnitřní omítka musí důkladně vyschnout. Co když ale vlhkost nemizí?

Pokud pomineme živelní pohromy, u nichž máme naprosto jasno, jak se voda do domu mohla dostat, příčin může být více. Nezatéká vám střechou kvůli prasklé tašce? Zkontrolovali jste si okapy, zda nejsou ucpané? Příčinou mohou být i netěsnící špatně usazená okna, případně též nevhodně navržené parapety. Vlhkost se pak projeví charakteristicky na stropě. Na místě je zkontrolovat si i potrubí, mohlo v daném místě prasknout a voda se prosákla do zdiva.

Další typickou chybou bývá nevhodně provedené zateplení domu, potíže se mohou projevit i kvůli tomu, že jsou nekvalitně udělané podlahy. Obdobně mohlo při výstavbě domu dojít k podcenění správné hydroizolace, případně jste právě na vlastní kůži pocítili důsledek špatně vyspádovaného terénu.

Nezdá-li se, že by dům mohl trpět některou z výše popsaných závad, ale nemáte ho zateplený, příčina mokrých map na zdech může tkvět i tady. V každém domě nevyhnutelně vzniká vlhkost při běžném provozu, protože se uvnitř topí, vaří atd., proto by zateplení mohlo pomoci.

Co s vlhkostí v domě či bytě

Řešení se samozřejmě odvíjí od příčiny, jeden univerzální postup aplikovatelný všude neexistuje. Dopředu se tak ani nedá odhadnout, jestli si poradíte svépomocí nebo budete muset volat řemeslníky a kolik vás bude vlastně náprava škod stát.

Zanesené okapy vyčistíte sami, napravit můžete i praskliny na nich, stejně jako si zvládnete vyměnit tašku. Ale podříznout dům, pakliže se jedná o vzlínající vlhkost, to už bez odborného zásahu stavební firmy nepůjde. A pozor, horizontální a vertikální hydroizolace se sice dá realizovat i dodatečně, počítat ale musíte i s tím, že o levnou záležitost se nejedná. Adekvátní postup odvodíte na základě výsledků sanačního rozboru, který přesně odhalí kritická místa na nemovitosti. Odborníci vám úspěšně pomohou i s vybudováním drenáže při základech.

Podobně to platí i o výměně oken a nezvládnuté konstrukci parapetů, které je nejlépe při zjištění nedostatků taktéž celé vyměnit a nesnažit se řešit potíže pouhým vytmelením spár. Špatně udělané zateplení se můžete pokusit u stavební firmy reklamovat. Pokud jsme objevili trhliny ve fasádě, nedostatek lze v tomto případě napravit poměrně jednoduše, a to aplikací nátěru nebo fasádní omítky.

Trápí-li nás vlhkost, která má svůj původ uvnitř bytu nebo domu, musíme se pokusit omezit její zdroje. Nainstalujte si do kuchyně digestoř nebo alespoň při vaření otevírejte okno, mokré prádlo dejte sušit ven, případně si pořiďte sušičku, omezte množství pokojových rostlin atd.

Pomůže topit?

Spíše ne. Odborníci se shodují, že mnohem účinnější metodou, jak stavbu dostatečně vysušit, je pravidelné větrání. A to nejen v létě, ale i v zimě. V zimním období si samozřejmě nemusíte nechat svůj domov doslova vymrznout, úplně bude stačit otevřít okno na několik minut. Platí stará známá zásada: Větráme krátce, ale intenzivně. Že nevětráte dost, to poznáte poměrně snadno – podle orosených oken. To znamená, že vzduch v bytě nemůže cirkulovat, což by za normálních okolností nastalo, ale uvnitř kondenzuje.

Potřebujeme-li dům vysušit po například povodni, funguje stejný princip, to znamená hlavně průvan. Topit a odvlhčovat možné dále je, s intenzitou to ale nepřeháníme. Hrozí totiž, že by nám mohlo zdivo popraskat.