Typy omítek
Na trhu nalezneme velké množství různých omítek, které mohou být určeny pro omítání interiérů a exteriérů nebo využitelné do vlhkých nebo extrémně suchých prostředí. Každá z připravených omítekmá mnoho kladů, ale také své limity, proto je potřeba vybrat tu nejlepší a nejvhodnější a správně ji připravit (tzv. namíchat).
Tradiční způsob přípravy
Jedním z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších způsobů přípravy malty na omítání je tradiční příprava omítkové směsi, ke které potřebujeme:
- vodu
- velmi jemný říční nebo kopaný písek
- hašené vápno nebo vápenný hydrát
- cement v případě cementové malty
Všechny zmíněné složky je potřeba smíchat v určitém poměru, aby vznikla tzv. "lepivá" směs, která se dobře nahazuje na stěnu, zbytečně neopadává, a tedy skvěle drží. Konzistence malty je alfou a omegou úspěchu, protože příliš hustá malta způsobuje nepřilnavost omítky nebo dokonce tvoří vlasové trhliny při schnutí a tvrdnutí omítky. Naopak řidká malta se špatně nabírá na zednickou lžíci a při aplikaci opadává.
Pravidla při míchání
Nejdůležitější v maltě je obsah vody, který je však uváděn ve velkém rozmezí hodnot. Určení množství vody, kterou bychom při přípravě měli použít nelze jednoznačně určit. Každý, kdo připravuje maltu na omítání by si měl uvědomit, jak vlhký písek používá. Jinou vlhkost bude mít písek používaný v parných létech a jinou na počátku sychravého podzimu. Logicky tedy více vody budeme přidávat v parných létech. Bohužel kvůli obsahu vody v písku nejsme schopni poradit kutilům, kolik vody mají přesně přidat.
Velmi důležitá část přípravy malty na omítání je samoté promíchání. V maltě se nesmí vyskytovat hrudky cementu, písku nebo omítkové směsi. U přípravy směsi v míchačce doporučujeme míchání směsi po dobu 3 minut.
Poměry u tří typů malty na omítání
A jaké jsou nejznámnější typy malty vhodných na omítku?
-
Malta vápenná (štuková malta)
Malta vápenná se připravuje smícháním říčního či kopaného písku se směsí vápna v poměru 3:1, zjednodušeně 3 lopaty písku a jedna lopata vápna. Vodu přidáváme do vzniku požadované ideální konzistence malty.
Malta vápenocementová je směsí hašeného vápna, cementu a říčního či kopaného písku v poměr 1:1:3 až 1:1:5. V obou případech jde o 1 lopatu vápna a 1 lopatu cementu a 3-5 lopat písku. Vodu opět přidáváme do vzniku požadované ideální konzistence malty.
Směs cementu a písku, které jsou smíchány v poměru 1:4, tedy 1 lopata cementu a 4 lopaty písku. Vodu opět přidáváme do vzniku požadované ideální konzistence malty.
Kdy jakou omítku?
Vápenná omítka je vhodná především do vnitřních prostor. Uplatnění najde v místech nedostatečné hydroizolace zdiva, tedy v místech s vyšší vlhkostí. Její zásadní vlastností je prodyšnost a schopnost difundovat vodní páry. V případech extrémně vlhkých míst bychom však měli používat speciální sanační omítky. Prodyšnost u takto namíchané malty způsobuje právě vápno.
Vápenocementová omítka má nižší míru prodyšnosti, která je zapřičiněna cementovou složkou. Také proto bychom ji neměli používat na vlhké stěny. Její obrovskou výhodou je však tvrdost a pevnost, což zvyšuje její odolnost vůči opotřebení, a proto je vhodná do míst, kde jsou stěny více namáhány a hrozí jejich poškrábání nebo otlučení.
Omítka cementová se vyznačuje pevným a odolným povrchem, který má velmi nízkou prodyšnost. Její největší využití může být např. ve sklepech.
A co dál?
Pokud omítku správně namícháme, pak máme z velké části vyhráno. Přesto bychom měli pamatovat i na správné nahazování. Tradiční omítky bývají často dvouvrstvé, někdy však i třívrstvé jádrové. První vrstvu, kterou nanášíme jako tzv. podklad nazýváme cementovým postřikem nebo také podhozem, druhá vrstva je jádrová a tvoří ji buď vápenná nebo vápenocementová omítka a jako třetí následuje tenká vrstva tzv. štukové omítky.
Věřte, že pokud dodržíte správné poměry při namíchání malty na omítky, pak si velmi usnadníte i její nahazování. Omítka vám neopadá a nepopraská. Tak beze strachu do toho.
Tisk 
PDF