Při realizaci výstavby dojdeme do určitého bodu, kdy začneme s realizací omítek. Zpravidla jsou první na řadě omítky vnitřní a prakticky až skoro nakonec omítky vnější (tzv. fasáda). Pokud chceme vstoupit do této fáze stavby, je nutné mít dokončené veškeré rozvody a instalace. Mít vyzděné všechny niky, sloupy, příčky a předěly místností.
Kapitoly tématu „Omítky"
Do hotových krycích vrstev, což prakticky omítka představuje, je velká škoda zasahovat a poté napravovat škody. Mohou se vytvořit mapy, nevzhledné spáry, bubliny. Povrch může praskat a nemusí být kompaktní, tak jako tomu bylo na začátku zhotovení této ochranné a designové vrstvy.
Omítky zakrývají nerovnosti, veškeré zásahy a záseky do stěny. Zakrývají instalace, kabely, potrubí a i výškové přechody. Vytvoří rovný, hladký povrch, který se nadále upravuje. Lze jej natřít, namalovat, položit obklad nebo třeba nalepit tapety.
Dělení omítek je jednoduché. Jak jsme si již řekli, v základě máme vnitřní a vnější. Každý typ potřebuje jiné složení, musí obstát v jiných podmínkách a jsou na ně kladeny jiné nároky.
Vnitřní omítky
Odjakživa bylo nanášení omítek velmi pracné a náročné. Je potřeba určitého cviku. Zvláště v omítání stropů. Pokrýt veškeré povrchy je práce na několik dní. Dnes už však lze výstavbu urychlit a zjednodušit.
Lze si domluvit strojní nanesení. Je zde vyšší cena za zpracování, na druhou stranu ušetříte čas.
Potřebné lešení se staví tak vysoko, aby se mezi hlavu a strop vlezla zaťatá pěst. Aspoň to tvrdí zedníci na základě praxe.
Je třeba říci, že vnitřní omítky tvoří hrubá a jemná vrstva (štuk). Pod hrubou vrstvu bývá doplněn ještě tzv. „cementový špric“, postřik zajišťující její lepší přilnavost na zeď. Dnes se tento postup u některých druhů omítek vynechává a na stěny/stropy se aplikuje pouze upravená hrubá omítka a následně finální vrstva.
Navíc dnes se dá koupit již připravená směs, která se pouze rozmíchá s vodou do požadované tuhosti.
Druhy vnitřních omítek dle materiálu:
- Vápenné – běžné použití, rodinné domy, byty
- Vápenocementové – používá se do vlhkých prostorů, jako jsou třeba sklepy
- Cementové – sklepy, místa se zvýšenou zátěží
- Vápenosádrové – reprezentativní místnosti, banky
- Sádrové – lukrativní prostředí, galerie, honosné vily
- Speciální – s přídavnou látkou např. ohnivzdorné
Omítky dále různě upravujeme. Jejich povrch tak může být:
- hladký
- drsný
- uhlazený
- jemný
- ozdobný
- leštěný
- škrábaný
- stříkaný
- broušený
- apod.
Při nanášení omítky je nutné dodržet nejen technologický postup, ale i okolní teplotu. Ta se má držet optimálně mezi 5°- 25°C. Jen tak bude schnout jak má a nebudou se tvořit praskliny.
Před nanesením hrubé omítky je důležité připravit podklad. Rohy se opatří lištami, místa jako ostění a všechny další, kde je předpoklad k praskání omítky opatříme perlinkou. Zkontrolujeme celkový stav zdiva.
Nejprve omítneme stropy a poté stěny. Srovnáme tloušťku na celé ploše a uhladíme hladítkem. Necháme vytvrdnout. Poté je čas nanést štuk. Jedná se o hladkou zpravidla vápenocementovou omítku. Nanáší se kovovými hladítky v tenké tloušťce a ve dvou vrstvách. Po zavadnutí se tzv. „točí“ filcovými hladítky (pěnovými) s dostatkem vody. Tím se docílí dokonale hladkého povrchu bez stopy tahů nanášení.
Vnější omítky
Chrání obvodové zdivo před povětrnostními vlivy. Zajišťuje tepelnou a zvukovou izolaci a také dolaďuje estetický vzhled budovy. Svým způsobem jsou srovnatelné s omítkami vnitřními. Avšak štuk obsahuje více silikonu, silikátu a jiných přídavných materiálů. I zde je však nutné dodržet technologický postup a mít perfektně připravený podklad.
Při výběru je nutné nezapomenout na to, na jaký podklad ji budeme nanášet. A dle toho volit druh. Je rozdíl, zda budeme nanášet přímo na zdivo, beton nebo zateplovací systém domu.
Před nanesením omítky je nutné mít dokončené osazení všech háků od odpadních trubek, musí být již zhotovené balkony, lodžie a veškeré stavební práce. Omítka je finální část stavby.
V dnešní době jsou již paropropustné tzn., že zdivo i nadále může „dýchat“.
Fasádu lze zhotovit hladkou, drsnou, strukturovanou, s kamínky a s dalšími vylepšeními, jako je např. sanace.
Patříte mezi kutily? Rozhodli jste se namíchat si maltu na omítku? Pak je následující článek určen právě vám. Poradíme, jak namíchat maltu správné konzistence, se kterou se bude skvěle pracovat. Bez větších problémů ji budou moci nahazovat na stěnu všichni, kteří se nebojí malého množství špíny. A navíc správný postup přípravy malty zajistí její skvělou přilnavost či dokonce minimalizaci trhlin, které se běžně vytváří při jejím zasychání. Neváhejte a využijte nejlepší návod na přípravu malty na omítání.
Momentální hit v domácnostech - nejrůznější moderní omítky, které vypadají jako kámen, beton, mramor a jiné přírodní efekty. Na první pohled kolikrát ani nelze rozeznat, zda se jedná o přírodní materiál nebo pouze tuto moderní stěrku...
Všichni to známe. Čas od času si čerstvě vymalujeme nový byt. Zatmelíme díry po obrázcích, protože je dáte na jiné místo a původní plochu využijete na něco jiného. Vyspravíte rohy okolo dveří a oken, postaráte se o drobné prasklinky. Vymalujete, dáte si záležet při výběru barev a motivu. Těšíte se z nového prostředí, ale až do dne, kdy se opět někde objeví nějaká prasklina v omítce. A většinou to bývá přibližně v tom stejném místě, kde jste je před časem tmelily.
Omítnutím dodáme stavební konstrukci závěrečnou povrchovou úpravu, která ji spolehlivě ochrání před nepříznivými fyzikálními i mechanickými vlivy. Zlepší její tepelné a zvukoizolační vlastnosti a v neposlední řadě i zvýší estetické působení na okolní prostředí.
Kupujete drahé sanační omítkové směsi stále dokola a přitom není vidět žádná změna? Omítka kvete, vlhne a opadává i přesto, že vám ji doporučil prodavač v hobby marketu, jako vhodnou a trvanlivou omítku na vlhké zdi?
Štuk je takové krásné české slovo, ale víte, že původně pochází z italského stucco? Je to směs jemného písku a vápna. Místo vápna lze použít i sádru nebo cement. Používá se jako svrchní vrstva omítky, která se nanáší v kašovitém stavu. Po zatuhnutí je tvrdá a také poměrně křehká. Dříve se ze štuku tvořily na stropech i stěnách reliéfní ozdoby jak v interiérech, tak i na fasádách.
Omítník
Omítník je systém tvořený nerezovými omítacími lištami, které jednoduše umístíme na zeď. Vyrábí se z PVC, ocele a dřeva. Omítníky snadno vymezíme požadovanou vrstvu omítky a připravíme plochu k omítání. Kovové a plastové druhy můžeme v omítce nechat, dřevěné však vyndáváme. Omítníky se dobře hodí jak na křivé, tak rovné zdi. Vyrábí se v různých šířkách. Vhodný druh si volíme podle tloušťky omítky.
Špric je první vrstva omítky, která se dělá z cementu a písku. Jeho název vznikl z němčiny (spritzen = stříkat), neboť se jedná o řídký nátěr, který po nánosu prská na všechny strany. Začal se používat zároveň s počátkem zdění plynosilikátů a tvárnic, protože jejich silná nasákavost neumožňovala kvalitní uchycení omítky. Směsi k výrobě špricu dostaneme dnes koupit v kutilských prodejnách. Ty stačí pak jenom v doporučeném poměru zředit s vodou. Můžeme si jej ale také vyrobit sami.
Nedílnou součástí všech staveb je také nahazování omítky. Nová stavba přeci jen esteticky nevypadá dobře, a ani zdivo není samo o sobě vždycky odolné tak, jak bychom chtěli. Proto je dobré jej omítnout.
Není to nic, co by nutně vyžadovalo zkušeného zedníka, naopak, při troše snahy a šikovnosti to zvládne každý, kdo si s maltou a cementem trošku rozumí.
Před pár lety by rozhodně nikdo neřešil rovnost, strukturovanost stěn. Na omítku se pomocí různých strukturovaných válečků nanášela barevná barva a čas od času se stěny přemalovaly. Byl to nejjednodušší způsob, jak docílit interiéru kreativnost, útulnost. To že stěny nebyly rovné, někdy popraskané se neřešilo tak, jako nyní. Je to jednak z důvodu přísnějších hygienických pravidel, ale taktéž člověku, která hledá krásu, jedinečnost pro svůj domov. Pojďme se tedy podívat na to, jak docílit strukturované omítky, která dodá interiéru nadčasovost a optické zvětšení.
Rodinný dům nebo byt? Stavba nového domu nebo rekonstrukce staršího? Developerská výstavba nebo byt na sídlišti s cílem přestavby? To jsou vážná dilemata, kterými se zabývá velká část populace. Bydlet znamená prostě investici, ať už jakoukoli. Pokud nejde o úplně nový objekt, tak stěhování předcházejí nejrůznější úpravy, přestavby, rekonstrukce, fasáda, omítky…
