Menu
Úvod  › 

Jak nahodit omítku na zeď?

  

Nedílnou součástí všech staveb je také nahazování omítky. Nová stavba přeci jen esteticky nevypadá dobře, a ani zdivo není samo o sobě vždycky odolné tak, jak bychom chtěli. Proto je dobré jej omítnout. Není to nic, co by nutně vyžadovalo zkušeného zedníka, naopak, při troše snahy a šikovnosti to zvládne každý, kdo si s maltou a cementem trošku rozumí.

Nutná příprava

Jedno z nejzákladnějších pravidel, pokud jdeme nahazovat omítku, je, že zeď, kterou se chystáme omítnout, musí nejprve vyschnout, zatvrdnout, a jednotlivé cihly se do sebe musí "chytit". V opačném případě by byla pod vrstvou omítky usazená vlhkost, a bez přístupu vzduchu by malta nemohla vytvrdnout. Teprve pak můžeme začít řešit směs na omítku. Ta se dá koupit, ale není těžké si ji připravit doma. Co je k tomu potřeba?

  • Voda
  • Cement
  • Vápno
  • Písek
  • Případně pojivo

Jakmile celou směs smícháme, a dosáhneme požadovaného poměru, můžeme se pustit do práce.

Nahazování

Nejprve je potřeba na zeď nanést velmi řídkou směs, která bude stékat, ale zároveň na stěne vytvoří povrch, na kterém se nám omítka posléze zachytí. A pak přijde samotná nahazovací práce. Pomocí lžíce budeme dávat maltu, tentokráte již v daleko hustší konzistenci, nahazovat na zeď, tak, abychom vytvořili souvislý povrch. Neměla by nám ale po zdi stékat, ani zatuhnout, než práci dokončíme. Zkrátka musí být tak akorát, což chce mít trochu odhad a zkušenost. Jakmile takto nahodíme celou stěnu, dojde na finální úpravy.

Při větších tloušťkách omítky je nutné nahazovat po vrstvách a omítku nechat "tzv. zavadnout". V opačném případě dojde k jejímu sesunutí.

Zarovnávání a úpravy

Tím získáme zeď pokrytou maltou se spoustou nerovností a výstupků. Pomocí omítkových terčů, vyrovnaných vodováhou, si připravíme laťku, nebo drát, a jejich pomocí pak strhneme přebytky omítky. Získáme tím hrubý povrch, který nám ještě stačit nebude. Je třeba jej znovu zarovnat, tentokrát však jemněji, hladítkem, kterým pohybujeme v obloucích po omítce a vyhlazujeme ji do roviny. Zároveň vyspravíme i spáry, které nám zůstanou po terčících, a upravíme pomocí hladítka, laťky, lžíce či dalších nástrojů hrany. Tím je omítka hotová, a jakmile zatuhne, můžeme se pustit do dalších úprav, jako je třeba štukování, aby stěna vypadala lépe. Každopádně na ní už bude pevná vrstva omítky, která nám pro všechny úpravy poslouží jako pevný základ.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)