Jak nahodit omítku na zeď i s receptem na omítkovou maltu
Nedílnou součástí všech staveb je také nahazování omítky. Nová stavba přeci jen esteticky nevypadá dobře, a ani zdivo není samo o sobě vždycky odolné tak, jak bychom chtěli. Proto je dobré jej omítnout.
Není to nic, co by nutně vyžadovalo zkušeného zedníka, naopak, při troše snahy a šikovnosti to zvládne každý, kdo si s maltou a cementem trošku rozumí.
Tento návod platí pro tradiční omítání stěn: špric -> jádrová omítka -> štuk.
Nutná příprava
Než začneme s omítkami
musíme vědět, co vše budeme omítat
jak velkou plochu bude potřeba omítnout
zda je vše připraveno pro omítání (jsou hotové všechny rozvody elektřiny, vody, kanalizace atd.)
jsou místnosti uklizené
máme potřebné nářadí, dostatečně vysoké lešení, fošny bez suků
Jedno z nejzákladnějších pravidel, pokud jdeme nahazovat omítku, je, že zeď, kterou se chystáme omítnout, musí nejprve vyschnout a vytvrdnout. Což většinou bývá velmi rychle, protože se v dnešní době staví hlavně na tenkovrstvé lepidla nebo pěny. Opakem jsou stěny se silnější vrstvou malty, hlavně zdi z plných cihel, tvarnic zděných na maltu, železobetonové stěny a pilíře nebo pokud do konstrukce silně naprší, pak mají obsah vody mnohem vyšší. A v tom případě nezbýva nic jiného než být trpělivý nebo v případě extrémně silné vlhkosti, použít odvlčovače.
Dnešní doba je hodně o rychlosti. Na jaře začneme stavět a o Vánocích chceme bydlet. A nebo musíme, protože splátky hypotéky jen tak nepočkají.
Co je potřeba k výrobě omítky? Recept - malta na omítání
Je několik způsobů, jak si připravit maltu na omítání. Prvním z nich je, že si objednáme kompletně hotovou směs. Při ní nám odpadá nutnost odměřovat jednotlivé složky. Je nutné pouze přidat správné množství vody. Tato směs je k dostání ve formě: buď velkých sil s příslušenstvím nebo pytlovaná (většinou po 25 kg). Sila používají realizační firmy na omítky, podlahy apod.. Drobní stavebnící využijí spíše pytlovaných směsí (hlavně co se týče malých ploch, jednotlivých místností nebo v případě právě omítání svépomocí). Nevýhoda sila je ta, že se platí (za pronájem, příslušenství, zaškolení, servis technika), ale své výhody to jistě v úspoře času má.
Nebo si vlastní maltu na omítku vyrobíme. Co k tomu budeme potřebovat nám napoví recept níže:
cement - obchodní název: cement Hranice UNIMALT 14 na zdění i omítání
písek (žlutý na omítání), to je písek, který vidíte většinou na pískovištích, též nazývaný jako maltový písek
Doporučené poměry jednotlivých složek od výrobce:
(na 85,7 litrů malty) když použijeme celý pytel:
25 kg Unimaltu (na půl pytle)
90 litrů písku (45 litrů)
22 litrů vody (11 litrů)
(na 150 litrů malty) plocha 10m2 o tloušťce 15 mm potřebujeme
44 kg Unimaltu (1,75 pytle o hmotnosti 25 kg)
220 kg písku
38 litrů vody
Kolik váží litr malty? Z výše uvedených poměru cca 2kg na litr. 85,7 * 2 = 171,4 kg z čeho plyne, že i když budeme mít kolečka o oběmu 90 litrů, tak cca 172 kg naráz těžko uvezeme. Budeme potřebovat 3 až 4 kolečka.
Způsob dávkování jednotlivých složek bude záležet hlavně na naší šikovnosti.
Buď použijeme 10-ti litrový kýbl (přesnější) nebo lopatu (rychlejší). U dávkování lopatou bude záležet na velikosti lopaty a velikosti hromádky písku, kterou loupatou nabereme. Proto je vhodné si spočítat, kolik budeme potřebovat lopat písku na 90 litrů. Vezmeme 10-ti litrový kýbl, který naplníme lopatou (o stejných velikostech hromádky). Počet lopat vynásobíme devíti a máme potřebný počet na jeden 25 kg pytel.
Existují různé velikosti míchaček, ve kterých samozřejmně namícháme různé množství malty na omítání. Osobně rozděluji míchačky na malé nebo větší. Malá je taková, která dokáže namíchat jedno kolečko malty a většinou má životnost do postavení jedné stavby. Při míchání vydává takové zvuky, že se bojíte, aby vám aspoň jeden den vydržela. Větší vydrží i 2-4 kolečka. Proto pokud budete omítat celou stavbu, tak doporučuji koupit větší a lepší míchačku. Hlavně pokud víme, že budeme hodně míchat.
Osobně používám míchačku, ve které jsem schopen namíchat 3 - 4 kolečka (což je na celý pytel cementu). A používám dva způsoby míchání malty (častěji první způsob):
1 způsob: naleji necelé dvě desetilitrové konve vody, přidám celý pytel Unimaltu (pytel mám rozdělen na 2 půlky, nejdříve přidám jednu půlku a nechám rozmíchat, pak přidám druhou půlku a nechám rozmíchat) a následně postupně přidávám písek. Dovlhčuji, pokud potřebuji řidčí maltu.
2 způsob: nejdříve smíchám unimalt a písek. Vytvořím suchou směs a až potom přidávám vodu.
TIP: Na co si dávat pozor! Do silně mokrého písku již mnoho vody nepotřebujeme. Proto opatrně s dávkováním nebo budeme mít vemi řidkou maltu.
Jakmile celou směs smícháme, a dosáhneme požadovaného poměru a konzistence, můžeme se pustit do omítání.
Nahazování
Nejprve je potřeba na zeď nanést velmi řídkou směs, která bude mírně stékat, ale zároveň na stěně vytvoří povrch, na kterém se nám omítka posléze lépe zachytí. Této připravě podkladu pod omítky se říká špricování (nebo též postřik řídkou jemnou cementovou kaší). Špric necháme ztvrdnout alespoň 1 den. POZOR, na špricování nepoužíváme UNIMALTU, ale klasický cement. Pokud z něj uděláte špric, pak bude jádrová omítka mít tendenci stékat!
Pak přijde na řadu samotné nahazování jádrové omítky. Pomocí zednické lžíce budeme házet maltu na stěnu, tentokráte již v daleko hustší konzistenci. Neměla by nám ale po zdi stékat, než práci dokončíme. Zkrátka musí být tak akorát, což chce mít trochu odhad a zkušenost.
Co k omítání budeme potřebovat:
zednickou lžíci - čistou, ne malou. Existují malé střední i velké. Velká je pro velké chlapy a malá pro malé, zbytek je pro nás průměrné stavebníky :)
omítníky (dřevěné nebo kovové)
provázek, metr - na určení rovinnosti a optimálí tloušťky omítky
hranatý kalfas (nádoba na maltu, většinou dnes již plastová) nebo kýble
kladívko - pomocí něj zaklepáváme omítník do malty
vodováha - 1,5 až 2 metry
stahovací lať - ideální hliníkovou, ale dá se použít i dřevěná
pomocné desky na tvorbu ostění a nadpraží - ideálně rovné
kramle nebo zednické skoby - pomocí kramlí/skob si připevníme desky ke stěně
pomocné ocelové nebo dřevěné hladítko
kolečka, míchačku, lešení
Postup při omítání místnosti: nejdříve začínáme omítat strop a poté stěny (vysoké stěny od horní části směrem dolů). A to proto, ať si hotové omítky nešpiníme odskakující maltou při nahazování. Omítání stropu oproti stěnám je fyzicky náročnější, pracujeme ve výškách, ruce často nahoře, musíme kontrolovat kam šlapeme, pád i z metru může přivodit ošklivé zranění kotníku.
Každá nerovnost v celé ploše má podíl na finální tloušťce jádrové omítky. Proto si pomocí vodováhy určíme minimální tloušťku omítky (v místě, kde je největší hrbol) a přípravíme maltové terče s dřevěnými omítníky, které svisle i vodorovně provážíme. Omítníky umísťujeme 20 cm od rohu a po vzdálenostech 1,2 a 1,5 metru. Vždy si nejdříve připravíme omítníky na celou stěnu. Následně přikročíme k nahazování omítky a jejímu stahování stahovací latí.
TIP: Při omítání vždy nějaká ta malta spadne na zem, proto je vhodné si pod sebe rozložit pevnou fólii nebo karton. Maltu tak snadněji uklidíte a použijete znovu.
Pěkný příklad, jak nahazovat a stahovat maltu, je uveden na videu níže. Maltu nahazujeme obloukovým švihem. Pokud pouze hodíme lžící rovně, tak se nám malta odrazí od stěny a spadne na zem. První video ukazuje nahazování praváka z pravé strany a druhé praváka z levé strany. Správným hodem spadne na zem minimum malty.
Při větších tloušťkách omítky je nutné nahazovat po vrstvách a omítku nechat "tzv. zavadnout". V opačném případě dojde k jejímu sesunutí.
Na hrubo nahozená omítka:
Zarovnávání a úpravy
Nahazováním získáme zeď pokrytou maltou se spoustou nerovností a výstupků. Pomocí stahovací latě strhneme přebytky malty. Postup strhávání je následovný: s latí pohybujeme doleva, doprava a současně jí posouváme po omítnících směrem nahoru. Čímž dojde k ulpívání přebytečné malty na lati. Lať postavíme do koleček a malta nám následně s pomocí gravitace spadne do koleček nebo jí pomůžeme zednickou lžící. Vzniklé prohlubně znovu zaházíme maltou a opět strheme latí. Někteří používájí velké hladítko.
Nakonec vyspravíme i spáry, které nám zůstanou po odstraněných omítnících a srovnáme plochu pomocí krátké destičky. Tím je jádrová omítka hotová, a jakmile ztuhne, můžeme se pustit do dalších úprav, jako je třeba štukování, aby stěna byla dokončená. Každopádně na ní už bude pevná vrstva omítky, která nám pro všechny úpravy poslouží jako pevný základ.