Úvod  ›  Seznam štítků  ›   › 

Oplocení pozemku živým plotem

  

Nejeden majitel rodinného domu řeší při pohledu do své nové rodící se či starší zahrady otázku, čím ohraničí svůj pozemek a jakou částku do ní bude muset investovat. V úvahu musí pochopitelně vzít nejen členitost terénu, ale i obvod pozemku stejně jako jeho využití, aby mu vše dokonale ladilo. Zásadní otázka ale stojí takto - zvolím klasický (ale pro mnohé přežitý) sloupkový plot s pletivem nebo modernější laťkový s kb bloky?

V posledních letech se však řada lidí vrací k přírodě. Ne všechny domy, mluvíme-li jak o satelitních komplexech, tak o novostavbách v menších obcích, je nutno obehnat něčím, s čím nemůžete v budoucnu hnout. Nabízí se ovšem cesta, jak vybřednout z plotové klasiky - zvolit přírodní, resp. živý plot.

Realizace živého plotu

K realizaci si sice můžete najmout profesionální firmu, která vám zakázku zrealizuje, nicméně budete-li se řídit svým plánem a doporučovanými radami společností zabývajícími se pěstováním rostlin pro živý plot, přípravné práce, výsadbu i údržbu zvládnete i jako zahradník - amatér. Experimentování s betonováním a natahováním pletiva není pro každého. Osobně doporučuji si zejména spočítat, kolik sazenic budete potřebovat, aby se vám nestalo, že budete muset přiobjednat.

Prvním krokem

bude volba keře či stromku. K dispozici máte:

1. častější varianty

  • smrky (možná, ale smrk má zůstat v lese, osobně se mi líbí nejméně)
  • túje (velmi častá varianta, nicméně pro řadu lidí jsou to „hřbitovní“ rostliny, ale zase je vidíte zelené celoročně)
  • cypřiše (vidíte je málokdy, ale ta krásná sytá zeleň!)
  • buxusy (nádherné, husté, ale s malými ročními přírůstky)
  • ptačí zob (např. u školy ano, ale k rodinnému domu spíše ne)
  • habry (pro zpevnění svahů výborný, po několika letech „stále“ olistěný)
  • turkestánské bresty/sibiřské jilmy (varianta, pokud chcete pozemek oplotit
    co nejrychleji a hustě)

2. méně časté či trochu extravagantní varianty

(tyto varianty budeme volit v případě očekávání větší barevnosti, vybřednutí z běžných okolních živých plotů či kombinace barevnosti s ochranou proti vniknutí kohokoli v případě pichlavých dřišťálů)

Košaté túje

Následovat bude druhý krok

což jsou přípravné práce na pozemku. Rostliny určené k výsadbě je vhodné před výsadbou ponechat několik hodin k adaptaci ve vodě nebo alespoň ve vlhkém písku, obzvlášť přijdou-li vám zásilkovou službou. Rostlina do sebe „natáhne“ alespoň malé množství vody, které jí pomůže rychleji se ujmout v půdě. Do kolečka/kotouče naložíte svinovací metr, dřevěné kolíky, dostatečně dlouhý provázek, hrábě, kladivo na zatloukání kolíků a vyrazíte na zahradu.

V prvé řadě si přesně vytyčíte, resp. změříte délku a šířku záhonů určených pro výsadbu. Z osobní zkušenosti (mám nasázeno cca 300 habrů obecných) zvolte šířku záhonu minimálně 60 centimetrů. Budete-li mít změřeno, přistupte k rytí a počítejte, že vám tato fáze chvíli zabere. Půdu, obzvlášť připravujete-li ji poprvé a pozemek, resp. trávník není rýčem jakkoli zasažen, je žádoucí dostatečně prokypřit. Máte-li proto půdu tvrdou, neváhejte do kolečka přihodit i krumpáč. Výsledkem této fáze přípravy byl měl být úsek zrytý do hloubky minimálně třiceti centimetrů a upravený hráběmi do roviny. Výše zmiňovaný provázek si pochopitelně před rytím nastavíte, resp. natáhnete podle rozměrů záhonu; poslouží vám při letmé kontrole, „jedete-li“ rovně.

Následuje fáze třetí

Je zcela na vás, zvolíte-li k výsadbě jaro nebo podzim. Častější je sázení na podzim, v době od října do listopadu, v každém případě před příchodem prvních mrazíků. Rostliny by před přízemním chladem měly být uchycené.
Samotné rostliny jsou nabízeny buď jako prostokořenné, které jsou levnější, nebo v balu. Druhé zmiňované se o něco lépe ujímají. V každém případě si rovnou přikupte několik rostlin navíc. Budou se hodit v případě, že se rostlina zhyne v letním žáru nebo nepřežije zimní mrazy. Nepočítejme možnost nedostatečné zálivky.

Někdo radí již v této fázi půdu prolít vodou, ale není to nutné, řádné prokypření je důležitější. Navíc byste museli na chvíli přestat, sázet do bahna nelze. Protože málokdo sází živý plot pouze v jedné řadě (vzdálenost sazenic maximálně 40 centimetrů od sebe) např. jako dělící, nikoli zpevňující či zastiňující prvek, zvolíme osvědčenou metodu do trojsponu. Nejprve však pomocí sázecí lopatky vyhloubíte v hlíně díry v hloubce právě oné lopatky a poté budete sázet připravené (v mém případě habry) sazenice v jedné řadě ve vzájemné vzdálenosti 50 centimetrů. Potom sázejte druhou řadu ve vzdálenosti 30 až 40 centimetrů od předchozí s tím, že odstup jednotlivých sazenic bude opět půlmetrový, vznikne vám tak požadovaný trojspon. Toužíte-li po plotu ještě hustějším, volte třetí řadu, takovéto řešení je ale výjimečné. Kolem všech rostlin nezapomeneme půdu přiměřeně rukou udusat a rostliny eventuelně narovnat.

Poměrně pracnou pasáž máte za sebou a můžete se pustit do:

Fáze čtvrté

Nebo druhé, záleží totiž na způsobu zakrytí nasázených rostlin černou zahradnickou textilii. Někdo ji dává na zrytou hlínu, vytvoří otvory pro rostliny a sází. Tuto formu jsem zavrhl, protože jsem se chtěl vyhnout potrhání textilie při sázení, a zvolil postup jiný. Podle rozměrů záhonů jsem připravil textilii, kraj přihrábl hlínou a poté podle rostlin prostřihával jednotlivé otvory. Poté jsem přikryl delší okraje textilie.  Následuje:

Fáze pátá, poslední

Záhon po celé délce dostatečně prolijte a čiňte tak prvních několik dní bez ohledu na podzim či jaro. Pak si zvolte, zdali sazenice přikryjete mulčem jakékoli formy nebo zvolíte přikrytí kačírkem. První možnost je levnější a jednodušší, ale volte raději druhou. Mulč musíte čas od času obměnit, kdežto kačírek tam máte navěky, spolu s textilií propustí vlhkost a zabrání růstu plevele. Navíc na rozdíl od mulče nezplesniví.

Máte hotovo a zbývá vám pouze pravidelně živý plot udržovat. Sázíte-li sibiřský jilm, budete zastřihávat o dost dříve. V případě habru obecného zastřihujete buď 2/rok (jaro, podzim), nebo 1/rok (červen). Zpočátku nezapomeňte zastřihovat „do stromku“, čili nahoře více, v dolních patrech méně, ať se vám to pěkně rozvětví. Záleží na ujmutí, době sázení, zálivce a v jak vysokou sazenici zakoupíte. Nabízejí se malé 30 centimetrové (levné, ale na požadovanou výšku živého plotu čekáte dlouho), nejobjednávanější jsou 50 - 80 centimetrové. Pro ty, kteří chtějí živý plot co nejdříve, jsou určeny téměř hotové keře - sazenice 1 metr a větší. Od toho se odvíjí i cena - za nejmenší rostlinky dáte 6 - 10 korun, v případě vyšších i 30 - 50 korun. Nás plot celkově přišel na 3 000.- za rostliny a 600.- za černé textilie.

Při dostatečné péči máte za několik let kolem domu kvalitní, silný a hustý plot. Chcete-li rychlý, volte sibiřský jilm, toužíte-li po pevném a svah zpevňujícím, sázejte habr. Chceteli plot drahý a pracný, nakupte betonovou směs a pusťe se do díla.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (4 hlasy)






Související články