Úvod  ›  Seznam štítků  › 

Jak udělat šalování? - základy, schodiště, věnce, překlady

  

Předem připravené šalování nám vytváří formu pro litý beton. Tuto formu tvoří vnější bednící plášť a u některých prvků i vnitřní. Šalování bylo známé již ve středověku. Nejčastěji se využívalo při stavbě klenby. Původně se k šalování používaly výlučně dřevěné trámy, fošny a prkna. Dnes můžeme použít i jiné materiály například ocelová lešení, různé šalovací tvárnice nebo i polystyrén.

Co vše lze šalovat u stavby domu?

Pojďme se podívat na možnosti, které máme při stavbě hrubé stavby.

Šalování využijeme při:

  • vystavbě základových patek, pásu a desek z litého betonu
  • u betonových překladů a věnců
  • jako podpěra při stavbě stropů a kleneb
  • vytváření opěrné stěny proti sesunu zeminy (u výkopů nebo obnažených svahů)
  • betonování zákrytových desek zídek, plotů
  • stavbě šachet, jímek
  • u litých betonových schodišť
  • k realizaci prostupů skrz základy, betonové stropy, sloupy, překlady

Předností dřevěného bednění je výroba atypických tvarů konstrukcí. Můžou to být například šikminy, různé oblouky, klenby, velké kruhové otvory i stropy s atypickým rozměrem. A možnost opakovaného použití. 

Nevýhodou je složitost při realizaci a větší práce s následným odbedňováním a likvidací. Vhodným návrhem lze ušetřít několik cenových položek z rozpočtu: dovoz materiálu, materiál na bednění (dřevo, spojovací prvky), práci při realizaci bednění i odbedňování a cenu za odvoz a likvidaci odpadu. 

TIP: Použitím ztraceného bednění nám odpadá nutnost platit za odbedňování, odvoz a likvidaci.

Šalování, jak na něj?

Máme na výběr ze dvou způsobů tvorby šalování: a to ze ztraceného bednění (bednění zůstane na místě po celou dobu životnosti stavby) nebo formou rozebíratelného šalování, kdy nejčastěji používáme materiály na bázi dřeva. Začínající stavebnící si určitě kladou otázku, kdy je vhodné použít ten či onen způsob. Pojďme si je tedy více přiblížit:

Ztracené bednění

Víme, že zůstává na místě. Jeho použitím úplně odstraníme nutnost beton odbedňovat a starat se o následnou likvidaci bednění (což šetří čas i peníze). Pravděpodobně si nyní představujete klasické betonové tvárnice, ale na ztracené bednění lze použít i jiné materiály. Například CETRIS (cementotřísková deska), OSB desky  nebo dokonce i klasické dřevo. Použijeme-li dřevo nebo OSB v místě s vlhkostí a vysokým obsahem vody (typicky pod základy), tak časem dojde k rozložení těchto materiálů a vzniku dutin. V některých případech to nemusí vadit, ale konkrétně pod základy může dojít k porušení nosnosti podkladu a k vzniku poruch betonové desky (praskliny, výtluky apod.). Tato porucha se neprojeví hned, ale klidně až za několik let v závislosti na velikosti zatížení na betonovou desku. Místo těchto materiálů bych doporučil použít materiál z cementotřísek (Cetris), který podstatně lépe odolává vlhkosti.

Rozebíratelné bednění

Využijeme jej tehdy, kdy nelze použít ztraceného bednění. Většinou je to u složitých konstrukcí nebo při pohledových betonech. Při realizaci rozebíratelného bednění je potřeba myslet i na to, jakým způsobem jej následně budeme rozebírat. Když celou stranu vytvoříme z jednoho kusu (dřevo, osb deska), tak po betonáži, vlivem vody dojde k nabotnání desky a k jejímu rozepření (například bednění v malé šachtě). Čim později následně budeme odbedňovat, tím bude deska v šachtě pevněji držet a bude nutné ji nějakým způsobem vylámat či vyřezat.

Některé základní principy, které není radno podcenit:

  • Nosnost bednění. Radějí mnohem více předimenzovat než poddimenzovat! Několik příkladu, kdy došlo k havárii bednění: stropního bednění, bednění základu, další zde a zde. Někteří stavebnící chtěji šetřit za každou cenu, ale tohle není úplně správná cesta. Typickým příkladem může být nesprávně zvolená tloušťka bednících desek (nebo jejich kotvení), kdy dojde k průhybu (v té lepší variantě) nebo prasknutí. Pamatujme, že některá bednění musí odolávat nejen samotné hmotnosti tekutého betonu, ale i hmotnosti pohybujících se pracovníků na bednění, způsobu ukládání betonu do bednění, rychlosti ukládání (při pomalé ruční betonáži může být bednění o něco méně masivní), ale i způsobu zhutňování! Pozor hlavně u stropů, schodišť, masivních základů, konstrukcí vysoko nad či pod zemí.
  • Při tvorbě šalování je důležité promyslet si i rozmístění všech otvorů, ať je pak po zatvrdnutí betonu nemusíme pracně vysekávat, řezat nebo vrtat (prostupy kanalizace, kabelů, vodovodních trubek aj.). Nač platit za něco, co se dalo levněji vyřešit ve fázi přípravy bednění. Pozor na prostupy, které mohou ovlivnit statiku.
  • Je potřeba dodržovat dostatečné vzdálenosti mezi bedněním a ocelovou výztuží. Takzvaná krycí vrstva výztuže (výztuž krytá betonem). Její tloušťka záleží na třídě konstrukce a vlivu prostředí. Navrhuje se podle normy ČSN EN 1992-1-1. Slouží k ochraně výztuže.
  • Nasákavost bednění snižuje pevnost betonu. Beton k dokonalému vytvrdnutí potřebuje vodu. Savé bednění vodu z betonu vytáhne, čímž omezí vytvrdnutí betonové směsi (v těsném okolí bednění) Před betonáží povrch bednění pokropíme vodou nebo jej opatříme fólií. 
  • K vytvoření dokonalého pohledového betonu je potřeba, aby bednění bylo perfektně těsné. Netěsností dochází k vytečení cementového mléka. Což má za následek obnažení zrn kameniva,které nemusí být žádoucí (z pohledu statiky i vzhledu betonu). Tyto vady se dají opravit pomocí speciálních stěrek imitující vzhled betonu nebo pomocí opravných betonových směsí, ale to jsou opět zbytečně vyhozené peníze.
  • Pozor na hrubé povrchy bednění (jako je např. osb nebo dřevo). Po plném vytrdnutí betonu je odbedňování velmi pracné. Lze využít buď separační fólie, odbedňovacího oleje nebo dřívějšího odbedňování (pokud to konstrukce dovoluje, spodní část stropu či překladu určitě neodbedňujeme dříve, než beton dostatečně nevytvrdne!).

Základy

Je několik způsobů, jak vyšalovat základy. Ukážeme si zde jen několik nejčastěji používaných.

Nízké šalování do 20 cm s použitím bednění, bez betonových tvarovek (např. OSB, CETRIS, DŘEVĚNÉ PRKNA a FOŠNY...)

Výhodou tohoto bednění je, že nemusí být "úplně masivní". I když je potřeba dbát na to, aby se kontrukce působením čerstvého betonu neprohla. Výhodné jsou fošny, které následně využijeme při lešení. Nevýhodou může být to, že nám fošna končí výš než je horní hrana betonové desky. Pokud tomu tak je, tak si vyznačíme horní hranu betonu na fošnách pomocí hřebíčků nebo pomocí speciálních plastových lišt trojúhelníkového profilu. Tento profil vytvoří zkosenou hranu. Tato zkosená hrana slouží k tomu, aby se hydroizolaci v místě ohybu nezmenšila tloušťka a aby nepopraskala.

Krajní bednění betonové desky RD

Vysoké šalování nad 20 cm s použitím bednění, bez betonových tvarovek (např. OSB, CETRIS, DŘEVĚNÉ PRKNA a FOŠNY...)

Čím vyšší bednění stavíme, tím je potřeba více dbát na masivnosti celé konstrukce. Největší tlaky jsou u spodní části konstrukce, kde hrozí protržení nebo odskočení bednění. Je důležité jej v tomto místě dobře připevní k zemi, ke konstrukci.

Seříznutím ztraceného bednění, betonové tvarovky

Ztracené bednění z jedné strany seřízneme diamantovým kotoučem o tloušťku podkladní betonové desky. Poměrně náročný postup. Na druhou stranu není potřeba nic bednit či následně odšalovávat.

Ztracené bednění z polystyrenu vyrobeného na míru základů

Moderní přístup, kdy se používají polystyrenové tvárnice. Výhodou je vytvoření perfektního detailu mezi základem a vnějším prostředím. V tomto bodě následně dochází k minimálním tepelným ztrátám. Menší nevýhodou je natavování hydroizolace na polystyren. Oheň působí na polystyren neblaze, taví jej. Existují však postupy, jak dopad natavování zmírnit. Na polystyren naneseme tenkou vrstvu stavebního lepidla nebo jej překrýváme deskovým materiálem, který postupně posouváme (deska vytvoří bariéru mezi ohněm a polystyrenem).

Schodiště

Vyšalovat správně schodiště je velmi ošemetné. Navíc bědnění musí vydržet kromě hmotnosti "živého" betonu i hmotnost pracujících dělníků. Všechna tato zatížení se nesmí podcenit.

První co si nejdříve musíme připravit je nákres schodištových stupňů, podest a ramen na stěny schodišťového prostoru.

Níže si ukážeme postup přípravy bednění pro dvouramenné schodiště.

K přesnému rozměření schodiště potřebujeme vědět:

  • zda projekt schodiště odpovídá stávající realitě vyzděných stěn - Nejdříve přeměříme schodišťový prostor (místo umístění schodiště). Výšku od spodní betonové desky po horní hranu betonové stropní desky a zkontrolujeme míry z projektu (plánek řezu schodiště). Pokud strop není hotov, je vhodné si tuto hranu vyčíst z projektu (opět z řezu) a zaznačit na stěnu schodiště nebo na pomocné bednění. Avšak většinou je strop již vybetonován. V některých případech se betonuje současně se schodištěm. Tento postup počítá s již hotovým stropem. Pozor si taktéž dáváme na pravé úhly (případně i ostatní úhly). Při stavbě stěn se může stát, že něco ustřelí a pak se to všechno veze. 
  • zda skladby podlah jsou správně a dostatečně navrženy - Někdy se může stát, že stavebník změní povrchovou úpravu, skladbu podlahy či dispozici místností. Pak je velmi důležité tuto změnu zohlednit při všech souvisejících pracích. Hlavně u schodišť, oken a dveří. Změna výšek může být nemilou zkušeností. (Příklad ze života: majitelka domu se rozhodla zrcadlově otočit schodiště, aby získala prostor pro technickou místnost pod schodištěm. Bohužel to bylo v době, kdy již byly osazeny okna i střecha. V původním návrhu bylo okno snadno dostupné, ale nyní se ocitlo nad ramenem schodiště v nesnadno dostupné výšce. Navíc se jednalo o schodiště do podkroví, kde vznikl druhý problém. A to nedostatečná podchodná výška v místě podhledu šikmé střechy. Takže pozor na změny!)

Po nakreslení stupňů, ramen a podesty na zeď a podlahu si připravíme bednění - začínáme s bedněním mezipodesty a následně s rameny a bočním bedněním jak ramen tak i čel stupňů. U čel stupňů je potřeba být obvzlášť precizní. Pokud zvolíme tenké desky či prkna, tak zde hrozí velké riziko průhybu (průhyb lze zmenšit například vodorovnou latí připevněnou na čelo stupně nebo šikmým hranolem přes čela stupňů, variant je více).

Latě u stěny kotvíme přímo do zdi nebo je podepřeme stojkami, podle toho, co se vám dělá lépe.

Použít na spojování hřebíky nebo vruty? - tam kde je potřeba silnější spoj použijte vrut. V místech, kde by vrut nešel po zabetonování schodiště odšroubovat použijte hřebíky. 

Příklad bednění schodiště: 

Rozměření schodiště na přilehlé stěny a podlahu. Viz. výše. 

Na stěny přichytíme hranoly, na kterých bude ležet bednění. Umístění těchto hranolů je o tloušťku vrchního bednění níže než bude spodní hrana hotového betonového schodiště. Viz následující obrázky.

Vytvoříme vnitřní kostru bednění.

S pokládkou plošného bednění začneme u podesty. Bednění podstojkujeme.

Pokračujeme s rameny.

Nezapomeneme bednění ramen dobře podstojkovat. Využíváme i dřevěných klínků, které nám usnadní odbedňování. Klínky připevňujeme hřebíky, tak aby nedošlo k jejich povolení.

Realizace bočního šalování betonového schodiště.

Bednění čel stupňů. Zde je potřeba pamatovat na to, že tekuty beton bude na čela silně tlačit. Hlavně v nižší části ramene. Je důležité čela vyrobit z masivních prken, desek nebo je vyztužit hranolky či deskou (na obrázku je vyztužení hranolky - světle modrá barva).

Horní rameno je stejné jako spodní.

Zalité bednění betonem. Betonáž odshora dolů nebo obráceně. Finální zahlazení odshora dolů. Beton hutníme ideálně ponorným vibrátorem nebo jiným způsobem.

Hotové bednění schodiště

Výsledné betonové schodiště po odbednění.

Dvouramenné betonové schodiště - ukázka

Věncě a překlady

Při šalování věnců a překladu máme několik možnosti. Vhodným řešením je použití standardních věncovek, kdy nám odpadá nutnost odstraňovat bednění (Používají se věncovky z keramických, porobetonových, či jiných materiálů. Nejčastěji z materiálu, ze kterého je postavena cela stavba.). V některých případech se bohužel nevyhneme použití bednění. A to hlavně v těch případech, kdy konstrukce stěn je příliš úzká na vyzdění běžných věncovek nebo je věnec příliš masivní.

Můžeme použít bednění na bázi dřeva (klasické dřevo, osb, cetris apod.) Případně heraklitové desky, které neodbedňujeme (opět potřebujeme místo pro jejich osazení na stěně).

Ukázka bednění betonového věnce

https://www.stavebni-vzdelani.cz/salovani-vence/

Betonáž do připravené formy

Vhodná doba pro betonování

Pro betonování je nejvhodnější stálé počasí, s né moc nízkými a ani vysokými teplotami. Ideální je rozmezí mezi 10 až 25°C.

Betonujeme

Beton si objednáváme v potřebném množství s rezervou a v dodávkách, které vyhovují našemu pracovnímu temtu. Přestávky v práci si dělejme s ohledem na jeho tuhnutí. Pokud je z dobré betonárny, má optimalizovaný poměr všech svých součástí,nepřidáváme již vodu! Může pak dojít k zmenšení pevnosti, trvanlivosti a odolnosti betonu a také se tím zvyšuje jeho nasákavost.

Zhutněním odstraníme přebytečný vzduch a zvýšíme pevnost betonu. Toho dosáhneme nejsnadněji pomocí vibrování nebo propichování. Před touto činností je však nezbytné rovnoměrné rozvrstvení betonu. Po částečném zpevnění betonové směsi, což bývá zpravidla do 1 až 2 dnů, můžeme část nenosného bednění odstranit (boční plášť bednění). 

TIP závěrem: Při správném obalení betonem ocel nerezaví. Pozor je potřeba dbát na silně vyztužené prvky. Beton s postupem času ztrácí tekutost (tvrdne) a v určité chvíli se může stát, že nezateče tam kam má a začnou se tvořit při betonování prázdné místa (kaverny). Čímž se konstrukce oslabí a je nutné ji vhodným postupem opravit (například injektáží). 

Ošetřování betonu

Tekutá směs betonu při svém tvrdnutí produkuje teplo, které má neblahý vliv na konstukci. Navíc je potřeba voda ke správnému tvrdnutí. Proto beton musíme udržovat v prvních dvou týdnech mokrý. Pravidelně jej kropíme vodou. V ideálním případě jej zakryjeme starým kobercem, či plachtou zabraňující odparu. Plné pevnosti dosáhne po 4 týdnech.

Co dělat s použitým bedněním?

Existuje několik řešení, jak se zbavit nepotřebného bednění:

  • nejdražší je odvoz na placenou skládku, kde dojde k samotné likvidaci
  • ideální řešení je prodej nebo darování jinému stavebníkovi, který bednění použije znovu
  • rozřezáním a spálením (pouze čistě dřevěného materiálu), pálit lepené desky by bylo v domácích podmínkách neekologické!
  • použitý materiál očistit a použít na jiný projekt (na boudu, dílnu, pergolu apod.)

Článek aktualizován 20.11.2023 při hodnocení: 2.88/5 (8 hlasů)

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 3.11/5 (9 hlasů)

RU






Související články