Jak si realizovat odpady u novostavby (základy)

Realizaci gravitační kanalizace se u novostavby nevyhne nikdo. Část financí lze ušetřit správným návrhem a realizací. Pojďme si v tomto článku ukázat základní informace, které budeme potřebovat k správnému dokončení jedné z mnohá fází stavby.

Možná vás zarazilo slovo gravitační. Co si pod tímto pojmem představit? Gravitační kanalizace nepotřebuje k své funkci dodatečnou energii. Odpad se v potrubí pohybuje díky spádu potrubí a působení gravitace. Existuje ještě podtlaková kanalizace, ale ta se používá ve specifických případech, o kterých se zde zmiňovat nebudeme.

Základní pravidla

Značení potrubí [KG, HT, DN xxxx] - čert aby se v tom vyznal, naštěstí zde je řešení:

• KG - vnější kanalizace, barva potrubí oranžová, používá se pro podzemní instalace odpadů. Je pevnější oprotí HT potrubí, ale na druhou stranu o něco méně odolnější teplotě (což není na škodu).
• HT - vnitřní kanalizace, barva potrubí šedá
• DN (Diameter Nominal) - je hodnota udávající přibližný vnitřní průměr potrubí v mm. Nejedná se o skutečný vnitřní průměr!

Volba odpadních trubek [vnitřní, vnější kanalizace]

KG potrubí použijeme pro podzemní rozvody kanalizace a HT pro vnitřní rozvody kanalizace nad základy.

Návrhy vhodných průměrů odpadních trub [světlost] - vychází z množství odpadních vod, které budou potrubím proudit. Taktéž spád má na průměr vliv a to takový, kdy při použití většího spádu můžeme použít menší průměr potrubí. 

Skládání trubního potrubí a tvarovek [pravidla]

• Používáme montážní mazivo, které zabrání poškození gumového těsnění. Potrubí se navíc snadnějí skládá. 
• Při napojení svislého potrubí na ležáté, je potřeba využívat 45° kolen s mezikusem o délce min. 250 mm ... 

Sklon ležáté kanalizace [%]

• min. 1% (DN 200)
• min. 2% (DN 110, 125, 160)
• u menších průměrů, které se používají hlavně u připojovacího potrubí (uvnitř budovy) je minimální sklon 3% (DN 32, 40, 50, 75)

Návrh kanalizačních tras [projekt kanalizace] - co nejkratší a nejpřímější trasy s ohledem na množství připojených spotřebičů a keramiky (umyvadel, wc...). Nezapomenou na odvětrání odpadu nebo instalaci přivzdušňovacích ventilů (přivdušňovací hlavice)! 

Správný návrh odpadních vývodů [umístění] - záleží na spotřebiči a typu sanitární keramiky...viz. informace v samostatné části tohoto článku

Důležitá příprava [prostupy, výplň prostorů kudy odpad povede, drážky]

Příprava spočívá:

• předpřípravě prostupů skrz betonové základy, věnce před zahájením betonáže (prostupy umísťujeme do správné výšky, tak aby jsme je nemuseli dodatečně upravovat z důvodů nedostatečných spádů)
• příprava drážek ve stěnách, prostupů skrz stropní konstrukce
• v nákupu dostatečného množství potrubí a tvarovek, správného typu, tuhosti a průměru
• neopomenutí na protihlukovou izolaci v místech, kde je hluk z odpadů nežádoucí
• realizace prostupů skrz střešní plášť (pro odvětrání kanalizace)

Kanalizační přípojka

Je část potrubí od vyústění vnitřní kanalizace po napojení do veřejné stokové sítě. Začátkem vnitřní kanalizace je první odbočka z potrubí (i odbočka z odpadu z dešťových svodů).

Bez vyjádření vlastníka stokové sítě, nelze kanalizaci do sítě napojit. Pro připojení je potřeba dodržet připojovací podmínky vlastníka sítě, které se od níže uvedených informací mohou lišit. Pro připojení je potřeba projekt kanalizace.

Rozlišujeme dešťovou odpadní vodu a splaškovou odpadní vodu. Stoková síť může být kombinovaná pro oba typy odpadních vod nebo oddílná, kdy jsou vody vedeny odděleně v samostatných potrubích. Pro dešťové vody přednostně zřizujeme vsakování.

Minimální vnitřní průměr (světlost potrubí) kanalizační přípojky 150 mm.

Minimální spádování je různé a liší se podle průměru potrubí. Pro světlost 150 mm se jedná o min. 2% (2 cm na 1 metr vodorovné délky). Pro světlost 200 pak min. 1% (1 cm na 1 metr). Příklad: máme kanalizační přípojku o světlém průměru 150 mm. Vodorovná vzdálenost mezi dvěma místy je 5 metrů. O kolik cm musíme zvednout potrubí, aby byl spád 2%? O 2 x 5 = 10 cm.

Některé požadavky na potrubí přípojky: ukládáme jej do nezámrzné hloubky, realizujeme jej v jednom spádu, co nejkratší a nejpřímější cestou, kolmo ke stokové síti, nikdy nenapojujeme potrubí proti směru spádu stokové sítě.

Rozvod odpadu v domě

Při realizaci vycházíme z projektu (návrhu) vnitřní kanalizace. 

Čast v základech

Výchozím bodem je napojení na stokovou síť. Zde je potřeba ověřit, že je stavba správně osazená do terénu a že spády vychazí tak jak mají.

Po vykopání výkopů pro základové pásy si připravíme bednění pro veškeré instalace.

Příprava prostupů v základech

Podle průměru hlavní větve kanalizace si připravíme odpovídající velikost bednění. Můžeme si zvolit z několika možností přípravy otvorů v základech: buď použijeme větší trubku (odpad máme z DN 160 pak použijeme na bednění trubku DN 200) nebo si vytvoříme bednění ze dřeva a to buď ve tvaru čtverce nebo kruhu.

Pokud nechceme kupovat trubku navíc, pak je další možnost taková, že vezmeme metrovou trubku (či jinou délku, podle šířky základu) o průměru odpovídajícímu hlavní větvi a omotáme ji starým kobercem, kartonem, geotextilií či jiným materiálem. Tímto omotaným materiálem vytvoříme mezeru mezi odpadem a betonem. Po vytvrdnutí betonu lze trubku snadno vytáhnout a realizovat odpady. Rouru je potřeba osadi ve spádu k stokové síti nebo ji omotat natolik, aby jsme v prostupu dosáhli spádu, aniž by jsme museli otvor přisekávat. Problémem může být délka trubky vzhledem k výkopu, kdy je potřeba udělat zářez do boku výkopu nebo ji jednoduše zkrátit. 

Prostup odpadu s použitím potrubí stejného průměru jako hlavní trasy kanalizace směřující ke stoce:

S použitím bednění o větším průměru než je kanalizace (chránička DN 200, odpad DN 160), ocelové trny, které nyní bednění drží na svém místě, je potřeba při pokládání potrubí přihnout k základu:

Nesmíme zapomenout na vývody skrz desku. Pozor je potřeba dbát hlavně na místa, kde potrubí kanalizace zasahuje do základů!

Ukládání potrubí:

U některých staveb je potřeba nejdříve vyplnit prostor mezi základy vhodným materiálem (Nebo je možné prostor doplňovat průběžně, společně s pokládáním kanalizace...lze tím ušetřit dodatečné náklady na vykopání rýh. Na druhou stranu to není úplně ideální, protože blízký prostor kolem potrubí není zhutněn, je potřeba více písku a opatrné hutnění kolem potrubí).

K vyplnění prostoru mezi základy se většinou používá původní zemina z výkopů pro základy, kterou udusáme pěchem. Následně přípravíme rýhy v požadovaném spádu a rozměru. Výkop pro kanalizaci by měl být takový, aby potrubí bylo uloženo celé ve vhodném zásypu.

Do předem připravených rýh nasypeme zásypový písek v minimální tloušťce 10 cm. Urovnáme jej do požadovaného spádu a zhutníme jej.

Pokládáme a spojujeme jednotlivá potrubí a tvarovky (s použitím maziva).

Potrubí opatrně zahrňujeme pískem tak, aby nedošlo k jeho pozvednutí. Hlavní je, aby byl písek všude kolem trubky. Ušlapeme jej vlastní váhou nejdříve v klínu pod potrubím a následně kolem něj a nad ním.

Prostor nad trubkou dosypeme ideálně pískem (tzv. krycí obsyp). S hutněním začneme až 30 cm nad vrcholem potrubí. Jinak hrozí deformace potrubí vlivem vibrací, které hmotu stlačují (z kulatého potrubí by se stalo oválné a hrozilo by jeho prasknutí). Kolik písku nad potrubím? Ideální stav je 30 cm. Kdo chce ušetřit dá méně, ale má to svá rizika. Otázkou je, jak velká jsou pod armovanou deskou? Načechranou zeminu je potřeba zhutnit. A to prostě těsně nad potrubím neuděláme. Je lepší použít písek, který již sám o sobě sesedne mnohem méně.

TIP: místo drahého písku lze použít i původní vhodnou zeminu.

Vývody kanalizace nad podkladovou desku:

Mezi odpadním potrubím a betonem je potřeba vytvořit dilatační mezeru. Tuto mezeru o tloušťce minimálně 1 cm vytvoříme s pomocí mirelonového pásku, který kolem trubky omotáme a zajistíme vázacím drátem, provázkem nebo stahovacím páskem.

Čast v domě

Je tvořená svislými rozvody a připojovacim potrubím k jednotlivým místům (ke spotřebičům, k podlahovým vpustím, k umyvadlům, k wc atd.).

K správné funkci odpadu je potřeba dodržovat následující:

• musíme umožnit dostatečný odtok odpadních vod návrhem správného průměru potrubí
• musíme zabránit odsávání zápachových uzávěrek
• taktéž je potřeba zabránit zpětnému zatékání odpadní vody do zápachových uzávěrek

Sklon potrubí - minimální spád u připojovacího potrubí je 3%. U velkých průměrů o DN 100, 125 lze sklon snížit až na 2%.

Pravidla při napojování připojovacího potrubí na svislé potrubí - používáme odbočky s úhlem 45° až 88,5°. 

Nesmíme opomenou i odvětrání odpadu nad střechu nebo instalaci přivzdušňovacích ventilů. Toto řešení zabrání vzniku podtlaku v potrubí, které by mělo za následek odsávání zápachových uzávěrek a následné vnikání zápachu do domu.

Další užitečné informace obsahuje norma ČSN 75 6760 (756760) Vnitřní kanalizace.

Řešení vnější dešťové kanalizace

Tuto kanalizaci řešíme pro odvodnění střech a případně i zpevněných ploch. Přednostně se zbavujeme vody vsakováním, zadržováním v nádržích (nadzemních či podzemních), výstavbou suchých poldrů a v poslední řadě napojením na odpovídající kanalizační síť (dešťovou nebo kombinovanou).

Svody ze střechy, které jsou umístěny většinou v blízkosti rohů a po pravidelných vzdálenostech, jsou napojeny do dešťové kanalizace přes lapač střešních splavenin (přes gajgr). Potrubí je umístěno v takové hloubce, kde nehrozí jeho poškození. Pamatujme, že pokud se nad potrubím nachází zpevněná plocha, je potřeba dodržet větší krycí výšku. 

Něco málo k lapači střešních splavenin: Na co si dát pozor? Gajgr může být se spodním nebo bočním vývodem. V případě spodního vývodu, nám nezbývá nic jiného než uložit dešťové potrubí hlouběji. Boční vývod nám naopak umožňuje plytké uložení. Pozor při nákupu si musíme také dát na průměry u gajgru. Nejčastěji použijeme gajgr buď s DN 110 či 125. Problém nastane, když máme dešťovou kanalizaci v DN 110 a my koupíme gajgr s DN125, který do odpadu nenasuneme (je nutná výměna gajgru za správný s DN 110).

Průměry jednotlivých rour skládáme stupňovitě: např. po DN 110, DN 125, DN 160 a DN 200. Délky jednotlivých tras volíme podle velikosti odvodňované plochy a místu kudy potrubí povedeme. Délka potrubí by měla být co nejkratší k napojení do hlavního řádu.

Hloubka výkopu. Obecně je doporučovano uložení odpadu v nezámrzné hloubce 80 a více cm. Tato hloubka se liší podle typu půdy (jíl, hlína či kamenitá půda) a umístění stavby (jestli je na horách nebo v nízké nadmořské výšce). Umístit potrubí výše lze (a taktéž se to v praxi dělá), ale je potřeba pamatovat na to, že zde hrozí nějaké riziko, že se potrubí ucpe (z důvodu promrznutí) nebo že jej někdo snadno poškodí (krumpáčem, rýčem, pojezdem apod.).

Minimální spád dešťové kanalizace je 1%. Při vytvoření většího spádu, můžeme použít menší průměr potrubí. Proč tomu tak je? S větším spádem se voda v potrubí pohybuje rychleji a tím pádem jej méně zaplní. 

Kontrolní a revizní šachty umísťujeme do míst, která jsou náchylná na ucpání (například souběhy dvou a více tras, či dlouhých tras). U rodiného domu bývají v rozích, ve spojích více tras a případně na přípojce do hlavní sítě. Pamatujme na to, že tyto šachty mohou být umístěny i v místech, kde je na ně kladen větší nárok na pojezdovou únosnost. Například hlavní příjezdové komunikace.

TIP: Chcete-li ušetřit: veďte dešťové roury nejkratším místem, s dostatečným spádem a šachty umísťujte do míst, kde není potřeba vyšší nosnost poklopu.

Kontrola a zabezpečení kanalizace

Revizní šachty slouží ke kontrole a čištění potrubí. Při realizaci budeme většinou potřebovat více než jednu revizní šachtu. Přesný pocet záleží na rozsáhlosti objektu, jakým způsobem má řešený odvod dešťových vod a zda se na pozemku nachází více samotatně odvodňovaných míst (samostatná garáž, kůlny, přístřešky, vsakovací či zachytávací zařízení.

Zpětné klapky používáme při hrozícím zpětném vzduti odpadních vod z veřejné stokové sítě nebo potoků.

Kontrola těsnosti potrubí, touto zkouškou ověřujeme, že všechny spoje obsahují těsnění. Navíc je potřeba zjistit i nefunkční spoje. potrubí ověříme tímto postupem: potrubí v nejnižším přístupnem bodě utěsníme a naplníme vodou až po koncový bod zkoušení. Po nějaké době zkontrolujeme pokles hladiny vody. Nekleslali je potrubí těsné.

Napojení spotřebičů a sanitární keramiky (zařizovacích předmětů)

Návrhy průměrů odpadů od 1 zařizovacího předmětu:

DN 40 - umyvadlo, umývátko, bidet

DN 50 (60 pokud je připojovací potrubí s odklonem od svislice menším než 30°)  - pračka, myčka, dřez, vana, sprchový kout

DN různé - podlahová vpusť, odpadní vývody pro technická zařízení

DN 100 (110) - toaleta

Co dělat, když máme více spotřebičů či keramiky za sebou? Průměry se následně volí podle množství odpadní vody, která potrubím bude proudit. Čím je jí více, tím je potřeba větší průměr nebo i větší sklon potrubí. Na základě výpočtových odtoků lze dopočítat potřebné průměry.

Údržba a péče o kanalizaci

Identifikace a řešení případných problémů. Pravidelná kontrola dokáže předejít mnoha komplikacím.

Co se může pokazit?

• zmenšený průtok až úplné ucpání (vlivem nečistot, tuků, vláken a jiných odpadů, které do kanalizace nepatří) - častější čištění nebo zvětšení odpadního potrubí, větší průměru DN
• stlačení rour a jejich následné prasknutí (mechanická poškození vlivem pohybu země nebo nevhodnými prácemi v blízkém okolí) - výměna odpadních rour a zvýšená ochrana pomocí pevnějších rour, obetonováním nebo zvětšením krytí
• úniky a poruchy ve spojích (nedostatečná ochrana rour, nesprávné spojení) - doplnění chybějících nebo vadných těsnění
• ztráta spádu (vlivem sedání nebo volbou nevhodného spádu, což vede k ovlivnění odvádění odpadních vod) - obnovení spádu, nutný výkop a dostatečné hutnění podkladu
• problém revizních šachet (některé typy šachet jsou náchylné na vnikání kořenů rostlin) - odstranění kořenů a blízkých stromů či keřů
• blokování ventilačních šachet (například hnízdá ptáků) - pravděpodobně chybějící mřížka na konci větracího potrubí, která zabrání proniknutí větších zvířat do potrubí.