Řešení jak zvýšit podlahu

Návrh vhodného řešení (postup)

Průzkum - na začátku je potřeba zjistit v jakém stavu je podklad, z čeho se skládá a jakou má únosnost. Průzkumem zjistíme zda je nutné některé nevyhovující části úplně odstranit nebo vyměnit. Tyto části mohou být zničené například vlhkostí, stářím, dřevokazným hmyzem či jiným vlivem.

Volba řešení - je velmi závislá od náročnosti rekonstrukce a finančních možnostech stavebníka. Existují řešení, která jsou dražší a efektivnější a pak levnější, ale o to méně efektivní. Levnější postupy volíme například u podlah, na které máme menší nároky na zatížení a nulové požadavky na zateplení.

Realizace - záleží na zvoleném způsobu rekonstrukce. 

Vliv místa na volbu vhodného řešení (únosnost podkladní vrstvy či vrstev)

Zde jsou dvě možnosti, se kterými se můžeme setkat. A to buď se stropem a nebo plným podložím. Plným podložím je myšlený například násyp z kameniva, suti či rostlé zeminy. 

Podsklepené místo - v této části může být cihelná klenba nebo běžný rovný strop. Tyto části je nutné posoudit, jestli navržené řešení unesou. Klenby, pokud jsou masivní a neporušené, udrží velmi mnoho.

Nepodsklepené místo - U těchto míst lze použít prakticky jakoukoliv metodu (i těžkých materiálu). Avšak musíme si dávat pozor zda je místo dostatečně ošetřené proti vlhkosti. Pokud by místo bylo vlhké, pak neni vhodné používat materiály na bázi dřeva či materiály, které s vlhkostí nespolupracují dobře. Nejdříve je tedy nutné se vhlkosti zbavit hydroizolační vrstvou.

V patře - opět zde je nutné posoudit únosnost stropu.

TIP 1: pokud si nejste jisti s únosností stropu, pak je velice vhodné oslovit projektanta nebo přímo statika, který by měl umět spočítat velikost zatížení na stávající konstrukci. Nebo navrhne řešení, které bude přijatelné se statikou budovy.

TIP 2: před jakoukoliv rekonstrukci, která zasáhne do nosných konstrukcí nebo je ovlivní, si nechejte vypracovat statický posudek stavby.

O kolik cm chceme podlahu zvýšit?

• 0 až 5 cm (malé výškové vyrovnání) - lze vyřešit pomocí samonivelačních hmot či potěru. Taktéž lze využít i aglomerovaných desek, které jsou položeny na tenké podložky z extrudovaného polystyrenu.
• 5 až 20 cm (střední) - řešením je například výplň z podlahového polystyrenu a následná realizace potěru z betonu nebo anhydritu. Též lze využít i suchého způsobu montáže. Kdy se může použít místo polystyrenu i jemná frakce keramického lehčeného kameniva, na který se po srovnání kameniva pokládáji plošné desky (sádrovláknite, cementotřískové apod.), které se navzájem slepují a šroubují.
• nad 25 cm (velké až extrémní) - u velkých výškových rozdílu může být řešením vytvoření dalšího stropu (nelze-li stávající podlahu zatížit). Pokud se jedná o zvyšení podlahy na rostlém terénu, pak je volba téměř jasná ... využijete kameniva. A to buď lehčeného nebo běžné dostupného.

Volba materiálu, jeho množství a hmotnost

• Sypký materiál - těžené kamenivo, keramické kamenivo, pěnové sklo
• Plný materiál - polystyren, běžný beton, lehčený beton, anhydrit

Nosná vrstva je tvořená betonem, anhydritem či aglomerovanými deskami (Fermacell, Cetris, Osb atd.).

Množství materiálu lze ovlivnit zvolenou skladbou podlahy. Otázka k zamyšlení: Lze ve skladbě podlahy využít vzduchové mezery?

Hmotnost lze ovlivnit zvoleným typem materiálu: lehčené vs. těžené kamenivo; polystyren vs. kamenivo; aglomerované desky vs. beton.

Vhodný technologický postup (mokrý vs. suchý způsob)

Mokrý způsob (podlaha z betonu či anhydritu, stěrky, nivelačky) - mokrý způsob se oproti suché variantě liší nutností technologické přestávky, která je nutná k vyzrání a vyschnutí realizované vrstvy. Hlavním prvkem, který se musí časem odstranit, je voda.

Suchý způsob (z předem připravených dílců a výplňových materiálů) - tento způsob je vhodný zejména díky rychlosti realizace a okamžité únosnosti.