Mezi základní předpoklady příjemného bydlení nepochybně patří i přiměřená vlhkost obývaného prostoru. Určitý kompromis mezi dráždivým klimatem přetápěných a přesoušených bytů výškových paneláků a nezdravým prostředím objektů, kde vzlínající vlhkost z podlah dosahuje výšky oken a na stěnách kvete plíseň.
Jsou však určité prostory, kde se nadměrné vlhkosti nevyhneme. Řeč je o koupelnách, prádelnách, domácích saunách, nebo i o trvale nevytápěných technických prostorách, jako jsou spíže, garáže, sklepy a řada dalších. Zde nezbývá, než s touto skutečností počítat a pokusit se jí přizpůsobit.
Ideální je, pokud máme možnost ovlivnit podobu takového prostoru už v průběhu procesu výstavby. Například u novostaveb rodinných domů nebo u rozsáhlejších rekonstrukcí objektů starších.
V těchto případech klademe důraz především na dokonalém provedení zemní hydroizolace. Proč si taky komplikovat situaci v už tak vlhkém prostoru ještě vzlínající zemní vlhkostí.
V projektu bychom také od počátku měli počítat s dostatečným odvětráváním a kde nevystačíme s pouhým oknem, hned od začátku zakomponujme i nucený ventilační oběh.
O něco složitější je situace u prostor, kde stavební řešení ovlivnit nemůžeme. Zde se proto zaměříme především na vhodnou volbu materiálů, které během rekonstrukce hodláme použít. A ze všeho nejpečlivěji vybírejme materiály pro nejnamáhanější část prostoru trvale vystavenému vlhkosti - pro podlahy!
Zcela logicky na podlahy vlhkých místností nepatří materiály, které jsou nepřiměřeně nasákavé a snadno podléhají plísním. Zapomeňme tedy na koberce a většinu textilií, vyhnout bychom se také měli krytinám na bázi papíru nebo příliš tenkých vrstev dřeva (sololity, dřevotřísky, i laminátové plovoucí podlahy atd.) I když i mezi těmito druhy výrobků můžeme narazit na výjimky, které díky technologii výroby nebo dodatečným ochranným nátěrům či příměsím určitou míru odolnosti vůči vlhku vykazují.
Absolutní klasikou pro vlhké prostory jsou všechny "minerální" materiály, jako je obkladový kámen, keramika nebo beton.
A zde nemyslíme jen samonivelační cementové stěrky (ideální pro plochy garáží, dílen a suterénů), ale například i širokou škálu betonových stěrek dekorativních, které zejména v moderním interiéru vypadají velmi zajímavě a vykazují řadu výborných vlastností, jako je například vysoká odolnost proti mechanickému poškození, snadná udržovatelnost a především - mokrý betonový povrch téměř neklouže.
Výběr keramických a kamenných dlažeb a obkladů je v současnosti nepřeberný. Pro vlhké místnosti bychom měli vybírat ty s vyšší protiskluzností.
Ta se u dlažby označuje písmeny A, B, C pro dlažby, po kterých se bude chodit bosou nohou (přičemž C znamená nejvyšší protiskluznost), anebo symboly R9 - R13 (R13 - nejlepší odolnost proti uklouznutí), pro dlažby určené pro chůzi v obuvi. V domácích podmínkách si vystačíme s dlažbami B nebo R10 - R11, vyšší hodnoty už jsou určeny spíš pro bazény, nebo průmyslové provozy.
Keramická dlažba, pokud pod obklady nenainstalujeme topné kabely, je však relativně studená a za všech okolností tvrdá, jak při došlapu tak při pádu čehokoliv. Na druhou stranu snadno udržovatelná a nesmírně trvanlivá.
Rovněž podlahy z PVC nebo plovoucí podlahy na bázi modernějšího vinylu patří ke krytinám zcela voděodolným a oproti dlažbě mají nesrovnatelně lepší vlastnosti termoizolační. Jsou antibakteriální a ty nejnovější materiály deklarují i požadovanou zdravotní nezávadnost spočívající např. v absenci těžkých kovů či ftalátů a všeobecně vykazující podlimitní hladiny VOC emisí.
Pokud ale chemii až tolik nefandíme, máme i v této kategorii na výběr z přírodních materiálů. Marmoleum je vlastně přírodní linoleum z lněného oleje, borové pryskyřice a dřevité moučky, které vykazuje všechny kladné vlastnosti jako jeho "PVC kolega". Pouze při instalaci v koupelnách musíme mít na paměti, že dokonale voděodolná je pouze jeho lícová strana a proto vzájemné svařování jednotlivých pásů i zaizolování rohů a spár svěříme pro jistotu odborné firmě.
Pokud jsme velkými milovníky dřeva, nemusíme se tohoto přírodního a ušlechtilého materiálu vzdávat ani v místnostech s vyšší provozní vlhkostí.
Dřevo sice na výkyvy relativní vlhkosti aktivně reaguje, ale pokud hned na počátku zvolíme vhodný typ dřeviny, dáme si záležet na jeho impregnaci a průběžném ošetřování a zajistíme dostatečné odvětrávání prostoru, bude dlouhá léta a v plné kráse sloužit i v těchto náročnějších podmínkách.
V praxi to pak konkrétně znamená vybírat z dřevin spíš tvrdších, jako jsou například dub, akát nebo tropické a severské dřeviny. Dřevo pečlivě, nejlépe hloubkově a pod tlakem naimpregnovat proti plísním a opatřit kvalitním voděodolným nátěrem, který budeme pravidelně obnovovat.
Správně navržená, pečlivě zrealizovaná a průběžně, podle potřeby, udržovaná podlaha nám ve vlhkých prostorách s náročnějším provozem ušetří spoustu času i dodatečných nákladů. Dopřejme ji čas i péči, jakou si zaslouží.
Tisk 
PDF