Jak ošetřit půdovky?

Cihlová dlažba neboli půdovky patří k vyhledávaným podlahovým krytinám, používá se už stovky let a pro svoje rustikální kouzlo se stále těší oblibě i u moderních staveb. Při jejich ošetření však musíme pamatovat na určitá specifika. Která to jsou?

Jak na údržbu půdovek

Při běžném užívání je tato dlažba poměrně náchylná na ušpinění, zejména tehdy, pokud vaše půdovky nepatří k příliš kvalitním a jsou spíše měkké a porézní. Jestliže už se vám něco podobného podaří, řešením je opatrné čištění proudem vody, případně se je pokuste zbrousit úhlovou bruskou. Čistit lze i dlažbu po položení, k tomu můžete využít brusku na beton. Někteří majitelé zase při boji se špínou preferují roztok kyseliny solné.

Abyste znečištění do budoucna co nejvíce zamezili, je dobré mít nášlapnou stranu půdovek ošetřenou ochrannou vrstvou. Tu současně nezapomínejte pravidelně obnovovat.

Jak půdovky ošetřovat preventivně

Recepty se na základě zkušeností různí. Někteří upřednostňují přípravky na bázi včelího vosku jako například IMESTA® BV, s jehož pomocí i oživíte původní vzhled. Mnohým lépe vyhovují tvrdé oleje, případně voskové oleje. Ty se dokáží postarat o lesklejší i odolnější povrch půdovek, aniž by výrazným způsobem změnily jejich původní vzhled. V případě, že by vám lesklý podklad nevyhovoval z hlediska svých protiskluzových vlastností, lze to řešit posypem jemným křemičitým pískem do ještě mokrého nátěru. K údržbě se používá rovněž akrylátový bezbarvý lak, případně můžeme aplikovat epoxidovou pryskyřici zředěnou acetonem. Vyzkoušet se doporučuje i penetraci na kámen.

Možnou alternativu představuje i přípravek Lukofob, případně podlahu lze napustit i ferměží. Mějte ovšem na paměti, že pokud se rozhodnete pro tuto možnost, zajistíte tak pouze voděodolnost podkladu, další vlastnosti zůstanou nezměněny čili půdovky nijak nezpevníte.

Tato dlažba se dá ošetřit stejně tak i tzv. vodním sklem, což je vodní roztok křemičitanu sodného. Vodní sklo se vyrábí buď ze sklářského písku, a to za pomoci alkalických tavidel, případně hydrotermální reakcí.

Pamatujte také na to, že penetrace a přelakování může změnit původní charakteristiku půdovek. Čím více vrstev nátěru aplikujete, přičemž jejichž počet prakticky není omezen nijak, tím bude rozdíl patrnější. Získáte tak hladkou jednolitou vrstvu, která sice ztratí do jisté míry svůj typický ráz, ale bude snáze omyvatelná. Ideální je tak vyzkoušet si tuto úpravu ještě před položením půdovek, máte-li takovouto možnost, abyste se ujistili, že výsledek odpovídá vaší představě.

Rada na závěr: Pozor, výše zmiňované poznatky se týkají použití v interiéru. Půdovky poměrně špatně snášejí mráz a nejsou příliš odolné, neboť se snadno lámou a praskají. Jejich použití v exteriéru není příliš vhodné ani tehdy, pokud jim budete věnovat adekvátní péči.