Co je to vlastně vzlínání?
Když nemá budova kvalitně odizolované základy, může voda z podzákladí pronikat porézními stavebními materiály, jako jsou například cihly. Schopnost vzlínat stěnou vzhůru závisí na tom, z jakého materiálu je zeď postavena. Voda i se škodlivým obsahem soli ale můžu vzlínat i značně vysoko. A právě soli mohou za ošklivé mapy, případně solné výkvěty, které na zdech tak neradi vidíme.
Zatočte se vzlínáním!
Vzlínání není povodeň, takže klasické vysoušeče vám tento problém nevyřeší. Sice mohou snížit vlhkost v místnosti, ale příčinu vzlínání odstranit neumí. Budete si muset vybrat některou z přímých sanačních metod, případně i nějakým doplňkových sanačních opatření, které zeď odizoluje a zabrání dalšímu stoupání vody zdí vzhůru.
Chemická injektáž
Do stěny je injekčně vpravena chemická hydroizolační clona. Ta může buď odpuzovat vodu, případně jí utěsňovat. Některé injektážní roztoky mohou mít kombinaci obou těchto vlastností. Aby mohla být injektáž provedena, je třeba posoudit technický stav zdi. Je-li zeď v pořádku, do zdi jsou z jedné nebo z obou stran konstrukce navrtány vrty. Jimi je pak infúzně nebo tlakově napuštěn příslušný chemický přípravek. Nevýhodou je poměrně vysoká cena a nepříliš dlouhá životnost takového zásahu.
Podřezání zdiva
Při podřezání zdiva je do ložné spáry zdiva vložena kovová deska, nebo hydroizolační materiál. Bohužel, i tato metoda má svá negativa, například možné statické zatížení budovy. Navíc – budete potřebovat stavební firmu pro nutný stavební zásah. Zároveň s podřezáním zdi musí být vyřešeno správné izolování vnitřního zdiva, podlah a případně sklepů!
Elektroosmóza
nejmladší, ale účinná metoda (nejčastěji používaná u historických objektů, kde není možné zasahovat do nosných stěn)
Metodou aktivní elektroosmózy je možné kvalitně zaizolovat obvodové i vnitřní zdivo, podlahy a také sklepy. Nepotřebuje žádný zásah do statiky budovy a snadno se realizuje i za provozu. Potřebné zařízení (řídicí jednotka, elektrody a kabelové propojení) musí být trvale připojeno k elektrické síti, ale spotřeba energie je v řádu jednotek set korun ročně. Pro odvlhčení zdiva je třeba vytvořit uzavřený elektrický okruh. Do vlhkého zdiva jsou nainstalovány kladné elektrody, do podzákladí elektroda záporná. Vše se propojí s řídicí jednotkou, která transformuje napětí v okruhu a indukuje elektromagnetické impulsy. Právě ty posilují vysoušení zdiva. Kapilární vzlínání vody se přeruší a ta je přitahována k záporné elektrodě. Když je zeď vysušena, je třeba ponechat sadu pro elektroosmózu v nepřetržitém provozu jako prevenci proti dalšímu vzlínání vody.