Jak poskládat suchou podlahu?

Suché podlahy jsou v dnešní uspěchané době více a více populární než jejich protějšky, těžké podlahy z betonu. Nesou s sebou totiž řadu skvělých výhod, které určitě oceníte i vy. Přinášíme vám základní informace o suchých podlahách a také návod, jak si poradit s jejich sestavováním. S trochou šikovnosti to zvládnete úplně sami. 

Z čeho se suchá podlaha skládá?

Suché podlahy jsou takové podlahy, při jejichž sestavování se vyhneme zdlouhavým mokrým procesům. Hlavním konstrukčním prvkem jsou sádrokartonové či sádrovláknité desky, které se pokládají ve dvou vrstvách. 

Sádrokarton je sádra obalená  kartonem. Karton zajišťuje pevnost materiálu. Sádrokarton má objemovou hmotnost 640—1000 kg/m³, záleží na příslušném typu. 

Sádrovlákno je sádra smíchaná s podílem celulózových vláken, objemová hmotnost zde bývá 1100—1250 kg/m³. Sádrovláknité desky jsou ve srovnání se sádrokartonovými pevnější, odolnější a díky tomu, že jsou z výroby impregnované, také snesou větší vlhkost - v případě kuchyní a především koupelen je tedy lepší použít spíše sádrovlákno než sádrokarton. 

Jaké mají suché podlahy výhody? 

• Nejzásadnější výhodu lze vyčíst již ze samotného názvu - technologie těchto podlah je suchá. Během konstrukce nedochází k žádným mokrým stavebním procesům. Díky tomu, že se nemusí se dělat žádné technologické přestávky, je celá stavba/rekonstrukce o něco rychlejší. Navíc se celkově eliminuje zbytečná vlhkost v domě, které je během stavby i tak dost.
• Suchá podlaha je lehká, nepřetěžuje nosné konstrukce, což se ocení především při rekonstrukcích, jelikož nehrozí narušení statiky domu. Je ideální i do dřevostaveb.
• Jsou nehořlavé, dokonale odpovídají předpisům požární ochrany.
• Nepřehlédnutelnou výhodou je také nízká cena, vzhledem ke kvalitě a odolnosti, kterou suché podlahy nabízejí. 
• Je vhodná i pro systém podlahového vytápění. 
• S konstrukcí si často poradíme sami.

Jak na to 

Ke konstrukci suché podlahy budeme potřebovat: 

• podlahové desky  
• tmel, kbelík s vodou, nerezovou lžičku na rozmíchávání (v případě, že budeme používat tmel) 
• lepidlo (v případě, že můžeme vybrané desky lepit) 
• metr
• pilu
• kladívko, podlahové hřebíky
• zubaté hladítko 
• gumovou palici
• brusnou mřížku
• brousek na sádrokarton

1. Vyrovnání podkladní plochy

Vyrovnání podkladu je základ, obzvlášť u lehkých podlah, což suchá podlaha, jak už jsme si řekli, rozhodně je. 
Malé nerovnosti, tzn. ty do 5 mm, lze vyrovnat mezivrstvou z vlnité lepenky nebo pomocí tmelu.Na větší ti velkoplošné nerovnosti doporučujeme využít samonivelační stěrku. Na trhu jich je celá řada, vybírat z nich budete podle předpokládaného zatížení budoucí podlahy. Před použitím stěrky je důležité podklad očistit a penetrovat.

2. Izolace 

Izolace chrání před zemní vlhkostí, otřesy, hlukem a také zabraňují unikání tepla, čímž šetří energii spotřebovanou za vytápění. Izolaci volíme - stejně jako stěrku při vyrovnávání plochy - podle budoucího zatížení podlahy, není ovšem nutná, lze ji vynechat. 

3. Samotné pokládání 

Nejprve si dobře rozměřte místnost a pečlivě promyslete, jak jednotlivé desky rozřežete. V potaz musíte brát jak rozměry desek, ale také (a to především) pravidlo nejmenšího dořezu. Co to znamená? Jednoduše to, jaká je minimální šířka, poslední řady desek u zdi. Hodnota záleží na velikosti konkrétních desek, proto se řiďte pokyny výrobce. 

V kbelíku s vodou rozmícháme sádrový tmel - postupujeme při tom dle návodu na konkrétním tmelu. Rozmíchávací lžičkou jej naneseme na podkladovou desku. Na celou plochu jej rozprostřeme rozprostřeme pomocí zubatého hladítka. Dáváme si pozor, abychom tmel rozprostřeli rovnoměrně. Pokud si nejste jistí, zda byste práci s tmelem zvládli, nemusíte se ničeho bát. Některé desky je možné lepit speciálním lepidlem. S ním je práce o něco jednodušší. Myslet byste na to měli od začátku, abyste vašim požadavkům přizpůsobili výběr desek.

Desky pokládáme od konce místnosti směrem ke dveřím, abychom po čerstvě položených deskách nešlapali. Průběžně vodováhou kontrolujeme, zda leží desky rovně. Případné nedostatky řešíme gumovou palicí. 

Na první vrstvu skládáme druhou a to tak, aby spáry první a druhé vrstvy nebyly na sobě. Vzdálenost mezi nimi záleží na celkové velikosti desek. Druhou vrstvu taktéž dorovnáváme poklepáním gumové palice, aby byla vodorovně. 

Druhou desku navíc fixujeme podlahovými hřebíky, jejichž vzdálenost se opět řídí velikostí desky. 

Na závěr zatmelíme spáry druhé vrstvy sádrovým tmelem. Po té již můžeme pokládat nášlapné vrstvy. V koupelnách či kuchyních doporučujeme ještě nanést hydroizolaci. Před pokládáním plovoucí podlahy či koberce je dobré podlahu penetrovat.