Jak ochránit dům před vodou v kopcovitém terénu?

Základem tvorby životního prostředí je nutnost znát půdní a klimatické podmínky lokality. Jde zejména o umístění objektů na pozemcích včetně doplňkových staveb, o velikost a tvar pozemku vzhledem k světovým stranám, pěstební podmínky a další.

Reliéf terénu může ovlivňovat i mikroklima oblasti. V údolích hrozí riziko mrazů, podobně jako v blízkosti velkých vodních ploch a polí. V orientaci svahů bývají velké místní rozdíly, pokud jde o příjem a výdej tepla (nevhodný je východ), příjem srážek (vhodný je západ), což také značně ovlivňuje výstavbu objektů.

Zvlněný terén má v sobě velkou malebnost, ale také mnoho úskalí.

Stavební povolení zpravidla určuje umístění domku na osu pozemku a pokud je náš pozemek v kopcovitém terénu, kde hrozí časté záplavy (v aktivní záplavové zóně), pak nebude stavba ani povolena.

Rozhodující faktory

• Zdálo by se, že záplavy v kopcích nehrozí. Opak je pravdou a je nezbytně nutné stavbu před pronikající vodou důsledně chránit. Stává se, že se tento faktor podcení a budoucí majitel se snaží realizovat své představy, aniž k tomu má jakýkoli odborný podklad.

• Další příčinou neúspěchu je necitlivý přístup k půdním a terénním podmínkám stavby, ať už ze strany jednotlivce, nebo i stavebních podniků, které zajišťují stavby na klíč.

• Sebekrásnější dům bez správné techniky založení a správných materiálních podmínkách naše představy nenaplní.

• Jindy třeba i potřebný materiál máme, ale ve snaze urychlit výstavbu neprovedeme některé stavební prvky kvalitně, takže nás výsledek zklame.

• Skladba podloží i nadloží – horninových vrstev (jílovité, pískovité, skalnaté). Pro nás jsou důležité geologické mapy (typy hornin), inženýrsko-geologické mapy (pro zakládání pozemních staveb) a hydrologické mapy (propustnost a proudění podzemních vod a jejich kvalita).

Masová a zřídka koordinovaná výstavba chat v některých rekreačních oblastech se v posledních létech stala nejen zátěží krajiny, díky zhoršování vzhledu okolí, ale i noční můrou při každém déletrvajícím dešti. To se projevuje záplavami a především znečišťováním povrchových a spodních vod.

Autorka: Daja Gellerová

Pojďme se podívat jak na to

• zajistíme hydrogeologický průzkum pozemku

• údaj o výskytu spodní vody a v jaké hloubce

• nešetříme na výdajích za navržené odvodněním

• v opačném případě bude oprava mnohem nákladnější a pracnější

• nepřímé hydroizolační principy

• pokud je to možné, volíme takové staveniště, kde není spodní voda nebo je v dostatečné hloubce

• pokud to možné není, přistavíme v dostatečné vzdálenosti od objektu bariéry (rýhy podél budovy), která je-li umístěná v dostatečné hloubce, zabrání stahovaní vody ke stavbě

• základy

• přenášejí hmotnost stavební konstrukce na plochu základové půdy tak, aby půda byla rovnoměrně zatížená a musí být konstrukčně vyřešeny tak, aby jejich rozměry odpovídaly únosnosti základové zeminy a předpokládanému namáhání základu

• mokré základové půdy (nebo půdy, kde se voda předpokládá) musíme upravit, zpevnit, jejich trvalým odvodněním pomocí drenážních trubek, které vyspádujeme směrem k jímce. Vodu z jímky musíme odčerpávat

• raději neprovádět podsklepení budovy

• nosné zdivo

• každou budovu musíme chránit před působením vlhkosti

• podzemní a nadzemní zdivo proti vzlínání vlhkosti, zvláště tam, kde je ve styku se zeminou

• nopová fólie, asfaltové pásy, asfaltové živice, penetrace

• okapový chodníček

• vodorovné izolace – u podsklepených i nepodsklepených budov

• svislé izolace – u podsklepených budov

• dodržování údržby

• dům musíme dostatečně odvětráván, aby se nehromadila vlhkost a nenarušovala zdivo a dřevo nebylo napadáno plísněmi a houbami

• vyvarovat se chyb v projektu

– často je na izolaci zapomínáno, nebo je umístěná špatně

• zdění pomocí „mokrého procesu“

• klasická malta a zdění – voda je přímo zakomponována do zdí

• pokud je stavba dostatečně odvětrávána, pak zdivo může dobře vyschnout, cca 2 – 7 let, podle zvoleného materiálu (podle jeho poréznosti)

• tato vlhkost představuje zanedbatelný problém

• výběr vhodné střešní krytiny

• budujeme odvodňovací žlaby a střešní výpustě

• zabráníme pronikání vody komínovým průduchem

Je samozřejmé, že všechny stavby na zamokřeném pozemku musíme odvodnit, nejen samotnou obytnou budovu, ale i přístupové cesty, chodníky, zahradní altány, pergoly aj., aby se nikde neshromažďovala voda.

V každém pozemku může být obsažená voda:

• zemní vlhkost
• tlaková voda
• gravitační voda
• podzemní voda

Voda však není obsažena pouze v půdě, je tady ještě vzdušná vlhkost (mlhy, deště, sníh), kondenzace par vzniklých při běžném provozu domácnosti (vaření, koupání), na to musíme pamatovat při budování parozábran.

Je-li náš pozemek zamokřený, pak musíme nejprve, ještě před samotnou stavbou, vybudovat odvodňovací soustavu, kde je ve spodní části umístěný systém drenážních trubek, který vodu odvádí buďto do vsakovacích jímek, přímo na povrch pozemku (ideální pro stavby ve svahu) nebo do kanalizace.

Horní vrstvu odvodňovací soustavy tvoří štěrkopísková vrstva.

Opravdu toho není málo, co nesmíme zanedbat, ale dům nestavíme pro jednu sezónu, ale na celý život. A pobyt v něm by nám měl být příjemný, zklidňující a bezpečný.