Jak pokládat kanadský šindel?

Kanadské šindele jsou velmi populární střešní krytinou, která se používá jak na rekonstrukce starých střech, tak pro střechy zcela nové. Někdy jsou označovány taky jako šindele asfaltové. Jsou velmi odolné, mají dlouhou životnost a nízkou plošnou hmotnost. Jejich výhodou je i variabilita vzhledu a poměrně rychlá montáž. Jen je třeba držet se správného postupu. Vhodnou dobou pro pokládku kanadských šindelů je jaro až podzim.

Podklad | Pokládka | Upozornění

Šindele mají nosnou vložku, tzv. šablonu, nejčastěji z netkané skelné rohože, na kterou je za tepla oboustranně nanesena krycí vrstva ze speciálního modifikovaného asfaltu. Povrch je ze stálobarevného hrubozrnného granulátu, který chrání asfaltovou směs před vlivy počasí, ohněm a mechanickým poškozením. Šindele se vyrábějí ve třech základních verzích – bobrovka, obdélník a šestiúhelník.

CC: alluregraphicdesign

Příprava podkladu

Záklop s dostatečnou nosností musí být suchý a rovný. Nejčastěji se pro něj používají dostatečně vyzrálá prkna nebo OSB desky o tloušťce alespoň 15 mm, ale může to být i více podle toho, jaký je sklon střechy, jaká je rozteč krokví a v jaké sněhové oblasti dům leží.

Pokud máte záklop hotový, budete na něj muset nainstalovat podkladní pás. Ten slouží jako pojistná hydroizolace chránící střechu a vyrovná případně také drobné nerovnosti v záklopu. Předtím než se na záklop instaluje podkladní pás, je nutné spodní okraj střechy oplechovat, aby se při stékání vody ze střechy dřevěné části nepromáčely.

Není vhodné použít asfaltové pásy s nosnou vložkou z papíru, ani klasická papírová lepenka. Lepenka by mohla vstřebat vzdušnou vlhkost, šindele by se pak zvlnily a životnost střechy se tak snížila. Již vůbec nesmí být ze stejných důvodů použita klasická papírová lepenka. Nejčastěji se používají lehké asfaltové podkladní pásy, které se snadno montují v chladnu i horku. Na běžné ploše střechy se pásy instalují vodorovně, v úžlabí svisle. Přesah pásu závisí na sklonu střechy. Je-li sklon pod 20 stupňů, přesah pásu musí být až o polovinu, u sklonu na 20 stupňů stačí přesah cca 10 cm. Je-li sklon nad 85 stupňů, podkladní pásy se nemusí používat vůbec. Podkladní pásy se uchycují asi po 40 cm ve všech směrech, a to hřebíky.

Pokud je na střeše úžlabí, které se nebude pokrývat šindelem, je třeba je zakrýt nejdřív, a to buď oplechováním, nebo speciálním úžlabním asfaltovým pásem. Ty se vyrábějí v různých barvách, takže je vhodné je barevně sladit s barvou šindele. Závětrné hrany se oplechovávají od okapů k hřebeni.

Čtěte také: Odstraňujeme mech ze střech | Výpočty ploch střech | Natíráme podbití střech

Vlastní pokládka

Obvyklé balení šindelů vystačí asi na 3 m². Můžete si koupit šindele se samolepicími body, nebo šablony se samolepicí úpravou spodního líce. Zda se samolepicí pásky budou muset strhnout nebo ne závisí na konkrétním typu výrobku.

Pokládat začínáte vždy na spodní části střechy. Šindele kladete v řadách. U první řady šindelů musíte odříznout tabule a tím snížit celkovou výšku šindele zhruba na polovinu. Spodní část první řady podlepte tmelem z bitumenu. Startovací řadu přibije na okraj střechy, pokud to jde, tak až přes oplechování. Každou šablonu přibijte nerezovými pozinkovanými, nebo měděnými hřebíky s velkými hlavičkami a o průměru 8 až 10 mm. Délka hřebíku musí být taková, aby šindele uchytila, ale ne tak dlouhá, aby prošly bedněním. Připevňujte je v místě výřezu jednotlivých zubů. Do OSB desek používejte hřebíky s vroubky, které se ze záklopu neuvolní. Vhodné nejsou spony, které při silnějším větru či dešti nemusely šindele udržet.

První řada šindelů přibijte přímo na startovací řadu, přičemž využijete celé šindele. Oproti tomu v následující a každé další vyšší řadě musíte o polovinu zkrátit tabule u šindelů s výřezy. Šindel pokládáte tak, že jím zakryjete tmavou část šindele z nižší řady tak, aby se nepřekrývaly mezery ve dvou řadách nad sebou. Proto se musí vždy o polovinu tabule posunout každá vyšší řada. Díky překrývání bude střecha pevná a celistvá.

Diagonální pokládka střechu zpevní, proto by každá následující řada měla proti řadě nižší začínat šindelem zkráceným o polovinu tabule. Když postupujete správně, každá osmá řada nad sebou má šindele ve stejné poloze. Díky tomu je střecha pevnější a méně náchylná k mechanickému poškození.

Hřebenáče se vytvářejí ze zbytků šindelů. Pokud dostatečné zbytky nemáte, použijte nové. Nařezejte z nich lichoběžníky, naskládejte je přes sebe a přitlučte po hřebeni. Hřeben se dělá až tehdy, kde k němu od obou okrajů máte položeny všechny řady šindelů. Nakonec zkontrolujte přilepení. Pokud někde šindele nedrží, dolepte je bitumenovým tmelem.

Na co si dát pozor:

• šindele nemohou nahradit oplechování; můžete je sice ohnout i do pravého úhlu, ale takové šindele dříve nebo později prasknou a do střechy by zatékal déšť
• pokud jste to nikdy nedělali, začněte na straně do dvora či zahrady a na viditelnější místa se dejte, až když budete mít patřičný grif; můžete si pokládku vyzkoušet i na něčem menší, třeba na zahradním domku nebo psí boudě
• praváci by měli začínat na levém dolním konci zadní strany střechy a pokračovat směrem dopředu a nahoru
• střešní prvky, jako okno, komín či úžlabí, obkládejte nejdříve na závětrné hraně a pak teprve pokračujte směrem k prvku
• na kolmé stěny lze použít jen speciální typy šindelů, ostatní kanadské šindele se používají u střech se sklonem 15 až 85°
• kvalita hřebíků je zásadní; musí být skutečně nerezové, mít dostatečně velké hlavičky a správnou délku
• zatlouct hřebíky nelze kdekoli, ale jen na k tomu určeném místě