Úvod  ›   › 

Jak určit velikost střešního žlabu?

  

Střešní žlab je určen k bezpečnému odvádění dešťové vody. Musí mít proto adekvátní tvar i rozměry, a to včetně navazujících prvků. Jak si poradit s jeho výběrem?

Který systém odvodnění zvolit?

Žlaby v základu rozlišujeme na takové, které jsou uvnitř střechy, případně vně, na fasádě. Oboje má svoje odlišné vlastnosti, které je potřeba mít na paměti.

Odvodnění dovnitř dispozice se charakteristicky provádí u většiny střech plochých. To pak můžeme rozdělit ještě na tři specifické systémy, a to podle podle způsobu odvedení dešťových vod a typu použitých vpustí. Konkrétně tedy na nejběžnější systém gravitační, na podtlakový a systém se speciální tzv. monzumovou vpustí. Poslední dva jmenované typy se objevují hlavně na střechách velkých rozměrů, typicky to mohou být sklady či tovární haly.

Naopak odvodnění vně dispozice se navrhuje u střech šikmých a strmých. Odvodnění vně je možné realizovat dvojím způsobem. Jednak jako odvodnění do střešních žlabů a v podobě odvodnění bez střešních žlabů, to znamená tak, aby voda z okapů tekla rovnou na terén. Druhý postup se používá pro odvodnění ploch menšího rozsahu, u těch asi do velikosti 10 m². Taktéž i v oblastech v nadmořské výšce cca 600 metrů nebo více a v neposlední řadě u střech nad otevřeným či nevytápěným prostorem.

Druhy střešních žlabů a jejich použití

Žlaby můžeme rozlišovat dle použitých materiálů. V současné době tak můžeme stále ještě narazit na klasické měděné, potom pozinkované, plastové, titanzinkové, hliníkové či barvené pozinkované. Výběr záleží především na tom, jak dlouhou požadujeme životnost a kolik jsme ochotni zaplatit. Cena by ale samozřejmě ani zdaleka neměla při nákupu hrát tu nejdůležitější roli.

Důležitým kritériem je rovněž taková kombinace materiálů střešní krytiny a klempířských konstrukcí, aby nemohlo dojít k jevu, který se nazývá galvanická koroze. Pod tím se skrývá to, že se určité typy materiálů mohou navzájem elektrochemicky ovlivňovat.

Dalším parametrem je tvar, to znamená ten půlkulatý nebo hranatý. Při výběru bychom se měli zajímat navíc i o typ připevnění a rozhodnout se, zda potřebujeme žlab nástřešný, závěsný či ten, který se upevňuje do žlabových háků.

Proč je zásadní správně navržený žlab a jak na výpočet

Velmi jednoduše řečeno nebude nevhodně dimenzovaný žlab plnit správně svoji funkci čili prostě přeteče a voda se může dostat do budovy. Pokud bychom nezajistili adekvátní odvodnění, zkracujeme i životnost a funkčnost střešního pláště. Odvodnění se proto navrhuje tak, aby svou funkci plnilo bez ohledu na roční období. Odpovídat proto žlab musí především dané velikosti střechy. Respektive dimenzujeme žlab podle tzv. půdorysné plochy.

Tu vypočítáme jednoduše v m² a potřebujeme samozřejmě znát celkovou délku a šířky střechy. Obě hodnoty pak vynásobíme. Důležitý je rovněž charakter a její celkový tvar. Dále je nutné brát samozřejmě v potaz množství vody. Tato veličina se nazývá součinitel odtoku. Mimo to je nezbytné do výpočtu zahrnout intenzitu deště, a to v l/s.m².

Pomocí uvedeného výpočtu lze efektivně vypočítat správnou velikosti podokapních, nástřešních a nadřímsových žlaby, stejně jako mezistřešní a zaatikové žlaby. Minimální sklony jednotlivých typů jsou stanoveny v ČSN 73 3610.

Dnes již navíc není úplně nezbytné se uchylovat k ručním výpočtům, vzhledem k tomu, že existují specializované výpočtové online kalkulátory, které vám pomohou.

Obecně se pro orientaci a pro přibližné ověření správnosti postupu počítání můžete řídit následujícím příkladem: Uvádí se, že na střechu o velikosti půdorysné plochy odpovídající 100 m² a méně je zapotřebí jeden okapový svod, velikost DN svodové trubky by měla být 105 (bráno v milimetrech). Velikost RG v tomto příkladu činí 105.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 1/5 (1 hlas)