Vybrat si tu správnou - Jak je známo, tak každý dům si zaslouží především takovou střechu, která odolá i těm nejnepříjemnějším povětrnostním podmínkám a přitom nezruinuje klientovu peněženku. Vyhledat lze konkrétní typ i podle designu, protože celkový vzhled objektu není jistě nikomu lhostejný. Moderní technologie stojí za vznikem jednoho z nejžádanějších a nejoblíbenějších typů lehkých střešních krytin, kterým jsou výřezy ze speciálního pásu asfaltu (bitumenového pásu).
Co je výhodou? - Asfaltové šindele se hodí jak pro rekonstruování starších střech, tak pro typy současných, novodobých a moderních staveb. Pyšní se po právu velmi nízkou plošnou hmotností, dlouhou životností, jsou extrémně odolné proti negativním vlivům. Mezi žádané vlastnosti náleží téžvariabilita a vcelku snadná aplikace. Tedy pokud víte, jak na to.
Krok za krokem správným směrem
Střechy se sklonem 15 - 85˚ (při pokládce samolepících druhů až 90˚) vyžadují dodržení předem daných instalačních postupů, v opačném případě hrozí nefunkčnost krytiny, zatékání či jiné komplikace. Jako u každé technické záležitosti je i zde důležitá a nutná příprava, a to nejenom materiálu, práce, ale i příprava záklopu, podkladního pásu.
- Záklop by měl být především rovný, suchý, dostatečně únosný. K výrobě takového bednění je ideální vyzrálé dřevo, respektive prkna nebo OSB desky, nejméně 1,5 cm silné. Z důvodů zabránit následnému průniku vody je nutno spodní okraj střechy oplechovat.
- Na záklop je poté instalován podkladní pás (tzv. pojistná hydroizolace), který zároveň vyrovnává případné nerovnosti v bednění. K uchycení se používají hřebíky, nejlépe každých 40 cm všemi směry podél okrajů pásů.
- Střechy s úžlabím je nutné začít vykrývat právě v těchto úžlabích, nejlépe za pomocí speciálních pásů v barvě šindelů. Potom lze přistoupit k oplechování kolem závětrných hran jejích okrajů od okapů ke hřebeni.
- Oplechovat je nutné i ostatní přečnívající střešní prvky.
Samotná pokládka šindelů začíná pokládkou po řadách, a to od spodního střešního okraje směrem nahoru (pokaždé vyšší řada překrývá částečně řadu nižší), nejlépe na zadní straně střechy. Případné nedostatky při aplikaci prvních elementů nebudou tedy tolik viditelné.
- U startovací řady je třeba odříznout tabuli a zkrátit je tak o cca polovinu. Spodní část této řady se podlepí bitumenovým lepidlem, na barvě tady nezáleží, neboť první řada nebude vidět. K přibíjení jsou užívány nerezové pozinkované hřebíky tak, aby neprošly bedněním. Hřebíky s vroubky zabraňují vylézání hřebíků ze záklopu.
- Pokládka probíhá vždy tak, aby byla zakryta tmavší část šindelů nacházející se o patro níže. Každá další řada se posunuje o půl tabule, což zajistí celistvost krytiny.
- Jako poslední přijdou na řadu hřebenáče, které jsou nařezány ve tvaru lichoběžníků. Poskládané přes sebe se přitloukají hřebíky po obou stranách.
- Celou instalaci je třeba zakončit kontrolou, zda jsou díly dostatečně slepeny, o což se postará sluneční záření. Z tohoto důvodu je možné instalovat střešní materiál kdykoli, počínaje jarem, konče nejpozději před příchodem zimy.
Na co je třeba nezapomenout?
- před samotným započetím zkontrolovat komíny a vývody či nerovnosti ze střechy, na střeše
- při malém sklonu střechy hrozí riziko zatékání, je třeba zvolit dostatečný přesah šindelů
- při vysokém sklonu hrozí riziko odtržení šindelů větrem či silnými dešti, problém vyřeší samolepicí typy, vhodné i na kolmé, 90 stupňové střechy
- v některých případech (na severní straně nebo při instalaci ve špatném počasí) je vhodné použít bitumenový tmel a dvojité zatloukání hřebíků pro zajištění pevnosti, dále také při posledních 5 řadách pod hřebenem
Čeho je třeba se vyvarovat?
- použití papírové lepenky, která nezajistí nepropustnost střechy
- použití šindelů ve tvaru bobrovky, jejichž velikost nedokáže dostatečně zajistit nepropustnost vody
Tisk 
PDF