Jak ředit vápno na malování?

Malování vápnem bylo běžnou praxí našich předků, od které se postupem času s příchodem hotových barevných nátěrů odpustilo. Hydroxid vápenatý má celou řadu dalších využití. Ve stručném výčtu stojí za zmínku ošetření kyselých půd, použití jako plnivo do velkého množství průmyslových výrobků nebo také jako doplněk v minerálních přípravcích pro děti. Přidávání do malty, omítkových směsí a nátěrových hmot na stěny je snad úplně nejzásadnějším úkonem ve stavebnictví.

Nedoceněná surovina

Hašené vápno nám zůstalo stále k dispozici a jeho použití, v souvislosti s nátěrem zdí, nemusí být vůbec na škodu. S výsledkem malování budete příjemně překvapeni, pokud zrovna neprahnete po zářivě barevných stěnách. Tento typ nátěru ocení zejména majitelé chalup a postarších budov s historickou hodnotou, kde se tato praktika přímo nabízí k uskutečnění.

Do novějších domů ho ale lze bez problému použít také. V následujících odstavcích vám dále objasním, na co je potřeba si při malování dát pozor a jak vůbec takové bílé vápno naředit, abychom dostali co nejlepší konzistenci k následné aplikaci na stěny.

Výhody

Pokud začneme srovnávat malbu s vápnem oproti běžným barvám, nalezneme dokonce pár poměrně zásadních a velice nečekaných výhod. V první řadě je největší výhodou pořizovací cena. Vápno pořídíme téměř zadarmo. Za barvy utratíme až několik stovek korun. Dále dostaneme absolutně nejbělejší barvu, kterou v porovnání s veškerými produkty na trhu nejsme schopni ani trochu napodobit.

V případě předešlé barevné zdi oceníme i překvapivě velice dobré krytí vápna. Když vaše děti rády kreslí po zdech, stačí vzít mokrý hadr a umělecká díla jednoduše smýt, bez prakticky žádného rozmazání. Jako největší výhodu ze všech bych viděl odolnost proti plísním. Tyto nepěkné nebezpečné mikroorganismy trápí hodně domácností. Hydroxid vápenatý je silnou zásaditou žíravinou, takže nedá těmto prevítům žádnou šanci se začít rozšiřovat.

Jak na to?

Teď už se dostáváme k samotnému zpracování a ředění vápna při malování. Najdeme si vhodnou nádobu na míchání. Do ní napustíme dostatek vody. Zásadně vápno sypeme z pytle přímo do vody (při hašení se uvolňuje hodně tepla), nejlépe ho něčím nabíráme, protože i hodně práší. Dávejte si pozor na oči!

Při dalším kroku bohužel poněkud narazíme a přejdeme k otravnější činnosti, protože je nezbytné látku během natírání neustále promíchávat, aby nedošlo k usazování u dna. Dnes jsou samozřejmě k zakoupení speciální vápna s přídavkem určitých látek, které tento problém alespoň z části řeší. Nejlepší je však klasické hašené vápno. K naředění musíme každopádně použít větší množství vody. Výsledná konzistence by měla mít řidší hustotu. Obecně se můžeme řídit vlastním uvážením.

Během malování je nutné dělat důkladné tahy štětcem (váleček není moc vhodný) a vše hodně roztírat. Pokud tak neučiníme, bude docházet k odlupování materiálu. Výsledek práce dobře poznáme až po zaschnutí, protože v mokrém stavu, při pohledu běžným okem, vápno téměř nekryje. Pravděpodobně bude potřeba udělat více nátěrů. Když bílíte na nově naštukovanou stěnu, jsou zapotřebí alespoň tři vrstvy.

Pracujte důkladně

Po dokončení všech prací nás ještě čeká úklid. Ten nemusí být snadný, protože vápno se kvůli své struktuře opravdu špatně utírá. Je proto dobré vše před malováním důkladně zakrýt. Podstatně si tím zkrátíme další čas strávený uklízením.

V konečném součtu máme na jedné straně opravdovou kvalitní klasiku využívanou velmi dlouhou dobu a na straně druhé moderní barvy, jejichž manipulace s využitím se zdá být jako nejlepší varianta ze všech. Malování vápnem se ale po sečtení všech fakt jeví také velice dobrou možností. Tento trend už poněkud upadl, ale pro starší budovy, kde působí značná vlhkost a hrozí vyšší riziko výskytu plísní, je tato variant vskutku ideální. Volba záleží na vás.