Vápno na malování?

Stavebnictví se v minulosti bez vápna neobešlo a naši předci ho používali nejen jako pojivo v maltových směsích, do omítek, ale hojně jím i malovali svá obydlí. A i když je dnes na trhu obrovské množství nejrůznějších barev různého složení, staré dobré vápno hraje pořád ještě nezastupitelnou roli třeba při údržbě zemědělských usedlostí, kde se používá z hygienických důvodů, nebo při opravách starých budov.

Hašené a nehašené vápno

Běžně známé jsou dva druhy vápna – hašené a nehašené. Hašené vápno, chemicky hydroxid vápenatý, vzorec Ca(OH)_2, jiným názvem vápenný nebo vápenatý hydrát, případně jen vápno. V minulosti se takzvaně hasilo doma vodou, kterou se zalilo drcené nehašené (pálené) vápno. Nebylo to úplně bezpečné, protože při hašení vzniká velké množství tepla a je třeba se chránit před vstříknutím do oka nebo na pokožku brýlemi, krytem a vhodným ochranným oblečením. Vyhašené vápno se muselo nechat rok vyzrávat a zároveň chránit před mrazem, který by jeho vlastnosti znehodnotil.

Dnes jde koupit sypký vápenný hydrát v obchodě, ale protože i tak připravená směs může obsahovat zbytky páleného (nehašeného) vápna, je dobré ho několik dní před plánovaným použitím zalít vodou. Hašené a nehašené vápno mají totiž mimo jiné podstatně odlišný objem, což by mohlo dělat při práci zbytečné problémy.

Nehašené vápno, chemicky oxid vápenatý, vzorec CaO, jiným názvem pálené vápno, má bílou barvu a je to žíravá a alkalická krystalická látka. Vyrábí se tepelným rozkladem vápence (tzv. kalcinací) při teplotě vyšší než 825 °C.

Malujeme hašeným vápnem

I když jsou v drogeriích a hobby marketech plné regály všech možných barev, vápno má nenahraditelné vlastnosti zejména ve velmi starých domech, včetně památkově chráněných objektů. Nejenže stěny jím natřené vypadají přirozeně dobře, ale hašené vápno se bezproblémově snáší s historickými materiály, takže není nutní používat žádná rozpouštědla, změkčovadla ani konzervační látky a zvyšuje také odolnost proti plísním. Navíc, vápno je také cenově výhodné. Nevýhodou klasického nátěru vápnem je nízká odolnost vůči povětrnostním vlivům. I proto je vápenné nátěry nutné zpravidla jednou za rok obnovit. To třeba ve chlévech byla v minulosti i určitá forma desinfekce, kdy se pře bílením vápnem vždy chlév také důkladně vyčistil.

Maluje s malířskou štětkou a zásadně na vlhký podklad. Nanesené vápno důkladně roztírejte, jinak se bude nátěr po zaschnutí odlupovat. Po pár tazích zjistíte, zda není připravená směs moc řídká, nebo naopak hustá. Nelekejte se, že nátěr špatně kryje. Ve vlhkém stavu hned po natření vypadá nabílená stěna, jako by vápno vůbec nekrylo, ale po zaschnutí je to jiné. Nicméně, počítejte s více vrstvami nátěru, aby vápno krylo dokonale, 5 až vrstev není výjimkou. Nový nátěr se může nanášet, když je předchozí zaschlý.

Jak ho naředit? 

Při ředění vápna na malování počítejte s tím, že budete potřebovat velké množství vody. Do vhodné nádoby dejte nejdříve vodu a do ní sypejte přímo z pytle vápno. Můžete ho i opatrně nabírat, ale pozor, vápno se hodně práší. Chraňte si proto oči.

Neexistuje přesný poměr, protože základní surovina se může trochu lišit, ale výsledkem by měla být řidší směs vápna a vody, ale je to individuální. Proto dejte do nádoby, v níž budete vápno ředit, raději menší množství prášku a po spotřebování si připravte další dávku. I tak budete muset po celou dobu směs v nádobě míchat, aby vám prášek neklesl jen na dno.

Vápno v moderním hávu

Aby se zvýšila pojivost a snížila nutnost natírání mnoha vrstev, používá se dispergovaný v současnosti vápenný nátěr, vytvořený například přidáním malého množství akrylátové disperze, což je organické pojivo. Tyto nátěry se prodávají i v jiných odstínech, než je jen v bílé.  Dispergované vápenné nátěry méně praskají a jsou více stálobarevné. Také se se s nimi snáze pracuje a nemusí se během práce tolik promíchávat.