Úvod  ›   › 

Jak se hasí vápno?

  

Hašené vápno je jiné označení pro hydroxid vápenatý, který se vyrábí z oxidu vápenatého směšováním s vodou. Na následujících řádcích se můžete seznámit s některými způsoby hašení vápna. Vždy je nutné pamatovat na to, že se jedná o žíravinu, která může třeba při vstříknutí do oka způsobit doživotní následky, proto je třeba používat potřebné ochranné pomůcky! Když už k podobné nehodě dojde, je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Každopádně děti a domácí mazlíčci nemají v každém případě v blízkosti této činnosti co pohledávat!

Vápno by se nikdy nemělo hasit v sudech kvůli nebezpečí exploze!

V minulosti se hašení vápna uskutečňovalo v malé vrstvě (plochém karbu), nikdy ne v sudech, protože hrozilo nebezpečí, že by při reakci vápna s vodou explodovaly. Proto se v sudech vápno pouze skladovalo, když vyhašené vápno již není nebezpečné. Současně bylo třeba dbát na to, aby hašené vápno nezmrzlo, protože by přišlo o svoji plasticitu, čímž by bylo nepoužitelné. Po vyhašení se vápno uložilo, na řadě zahrad se je ještě možné setkat se zakrytými vápennými jamami, kde se nechalo minimálně rok zrát.

Vápno se nesmí při hašení „spálit“ ani „utopit“

Hašení vápna tedy není příliš složité, přesto je záhodno o něm něco vědět. Nevhodným poměrem vody lze totiž vápno „spálit“ nebo „utopit“. Když je vody příliš, nedosáhne se takové teploty, jež je důležitá pro rychlou reakci vápna, která je velmi pomalá a může se protáhnout na několik týdnů. Takový hydroxid vápenatý pak není možné použít pro přípravu malty, protože má úplně jiné fyzikální vlastnosti.

Dnešní způsob hašení vápna

Pokud se v současnosti hasí vápno, děje se tak ve 150-200 litrových sudech, do nichž se přidává 1,5-2 pytle vápna. Je třeba je důkladně míchat, a to především zezačátku, protože vápno má sklon lepit se, bublat i prskat. Vápno se nesype najednou, ale postupně! Po vyhašení by se nemělo minimálně 24 hodin používat.

Místo domácího hašeného vápna se dnes v obchodech kupuje sypký vápenný hydrát

V dnešní době se již nicméně zpravidla vápno v domácích podmínkách nehasí, když je v obchodech možné zakoupit dopředu připravený a sypký vápenný hydrát. Také ten je ale několik dnů před použitím vhodné smíchat s vodou. Není totiž vyloučeno, že ještě obsahuje jisté množství páleného vápna a jeho reakce s vodou pochopitelně není při použité směsi žádoucí.

Hašené vápno se i dnes užívá hlavně při nátěrech starých objektů

Tradiční hašené vápno se užívá hlavně jako nátěrová či stavební hmota při ochraně a obnově vzácných historických památek, ale i v jiných starých objektech. Hydroxid vápenatý se přitom během nátěru dostává do styku se vzdušným oxidem uhličitým, čímž vzniká uhličitan vápenatý, jenž je pojivem. Běžně se vápenaté nátěry nanášejí prostřednictvím malířských štětek, na hrubé povrchy se užívala košťata, jež bývala namočená ve vápenném mléce. To si žádalo určitou šikovnost, když bylo nutné o hůl koštěte klepnout takovým způsobem, aby se mléko odrazilo na zeď.

Hašené vápno si žádá vlhký podklad

Vždy je třeba dbát na to, aby nátěr přišel na vlhký podklad. Jinak nedojde k potřebné reakci, vápno jen uschne a následně ze stěny opadá jako prášek. Toto sprašování je snadno rozeznatelné, protože ve chvíli, kdy se přes stěnu přejede rukou, je možné sledovat křídování.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 4.67/5 (3 hlasy)