Úvod  › 

Jak na úklid po malování?

  

Malování domu či bytu se většina lidí děsí, protože vzhůru nohama je obvykle celá nemovitost, nejen místnost, která je právě malována. Taky máte narvanou knihovnu jako já? Tak to znamená před malováním obýváku všechny knihy vyndat, aby se s knihovnou dalo vůbec hnout, a po malování je zase naskládat zpět. A podobně je to s porcelánem po babičce nebo šatními skříněmi.

Dokonalé zakrytí – základ úspěchu

Prostě uklízení se nevyhneme v žádném případě, ale můžeme si ho alespoň usnadnit. Prevence je základ i u malování, proto je třeba se předem důkladně připravit.  Nemůžete-li nábytek odnést do jiné části bytu či domu, dejte ho doprostřed místnosti a pečlivě zakryjte mikrotenovými plachtami, které se dají koupit v každém hobby marketu spolu se speciálními lepicími páskami. Nevyplácí se na plachtách šetřit, nábytek zakryjte opravdu důkladně, stejně jako radiátory pod okny.

Pokud můžete, lustry a nástěnná svítidla odmontujte, ale pokud potřebujete svítit, lustry jen zakryjte. Někdo používá igelit, někdo klasické noviny. V každém případě je třeba dát pozor, abyste si krycí materiál žárovkou nepropálili. Zásuvky a vypínače můžete podle situace buď také odmontovat, nebo přelepit klasickou papírovou páskou.

Ale tím zakrývací práce nekončí. Musíte před odstřikující barvou ochránit i podlahu včetně lišt kolem zdí. Na podlahu použijte silnější igelit, klidně i ve dvou vrstvách a přilepte páskou je v místech, kde se jednotlivé kusy igelitu překrývají. Další vrstvou jsou noviny, kartony nebo staré deky či prostěradla. Tím se zabrání protržení igelitu třeba rohem štaflí nebo hranou kovového kbelíku s barvou. Dveře je nejlepší vysadit z pantů a odnést do jiné místnosti. Mikroténem a páskou můžete zakrýt také skla oken, případně i rámy. Pokud se to s rámy nepovede, nevadí, u oken i dveří se dají poměrně snadno očistit.

Nečekejte, až skvrny zaschnou

Důležité je uklízet průběžně. Kvalifikovaní malíři to ví a sami okamžitě utírají každý případný flíček, který se jim povede udělat. Pokud si malujeme sami, tuto zásadu bychom měli určitě respektovat, ušetříme si tím práci. Uklízejte po každé etapě, takže pokud škrabete omítky či původní nátěr, smeťte nebo vysajte její zbytky, ať se z prachu nevytvoří během malování na igelitech bláto.  Během malování utírejte suchým hadrem případné skvrny na rámech dveří či oken, aby nezaschly. Pokud na nějakou zapomeneme a zaschne, můžeme ji opatrně seškrabat, nejlépe tupým starým nožem. Ze skleněných ploch to jde také velmi dobře škrabkou na keramické varné desky. Velký úklid po dokončeném malování pak bude jednodušší.

Úklid zahájíme postupným odstraňováním krycích vrstev. Kartony či noviny balíme tak, aby případné zbytky barev či nepořádku nepadaly na podlahy v jiných částech nemovitosti. Pak odstraníme vrchní igelitovou plachtu – opět pozor, aby zůstal nepořádek na plachtě a nevysypali jsme si ho na spodní čistou plachtu, kterou můžeme případně sbalit a použít při dalším malování.

Postupujte odshora dolů

Při vlastním úklidu začínáme vždycky nejdříve v horních částech místnosti a postupujeme dolů. Lustry a svítidla omyjeme teplou vodou s trochou octa. Stejně postupujeme i u případných zapomenutých skvrnách na rámech dveří a oknech. Zaschlé skvrny opatrně seškrábneme, a pokud jsou úporné a bojíme se, že škrábáním bychom poškodili povrch, můžeme je odstranit houbičkou či hadříkem namočeným v roztoku z těchto složek: 250 ml čpavku, 125 ml bílého vinného octa, 75 ml jedlé sody a 4 litrů vlažné vody.

Ocet je skvělý pomocník i při mytí podlahy, protože brání tomu, abychom si barvu rozmazávali a dělali si zbytečné šmouhy. Mimochodem, než začnete s podlahou, zkontrolujte si podrážku svých bot nebo ponožky, zda na nich nejsou barevné skvrny, jinak si budete umytou podlahu průběžně zase umazávat.

Pak už jen nastěhujeme nábytek na původní místa, případně namontujeme světla či zásuvky, a dáme vše tam, kam to patří. Majitelům velkých knihoven ještě jedna rada – knihy si vždy ukládejte po skupinách tak, jak byly v knihovně původně, abyste je jednoduše jen přesunuli zpět do police. Jinak budete mít jako já slovníky mezi detektivkami a klasiky promíchané s dětskými knížkami. Na rovnání podle témat už totiž většinou na konci nemá nikdo sílu.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)