Nádrže na zachytávání dešťové vody

Poslední suché roky a stále rostoucí ceny za vodu nutí většinu z nás hledat způsoby, jak ušetřit. Stejného názoru je i ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový program dotací „Modrá úsporám“, který bude určeným majitelům domů a také zahrad, kteří vodu šetří.

Například pro zalévání zahrad i květin v interiérech je daleko vhodnější voda dešťová. Lze ji použít také jako užitkovou vodu, třeba na praní nebo splachování toalety.

Věděli jste, že právě splachování WC tvoří až třetinu nákladů na vodu v každé domácnosti? Správně vybraná nádrž na dešťovou vodu může více než polovinu nákladů na spotřebu vody ušetřit. Jeden z dotačních titulů Modré úsporám by tak měl být určen právě na pořizování nádrží na dešťovou vodu.

Autor: Schiebel

Typy nádrží pro uložení do země

Nádrže na dešťovou vodu se vyrábějí z různých materiálů, z nichž každý má své výhody i nevýhody. Často se zejména u rodinných domků budují nádrže betonové. Ty je vhodné použít i při vysoké hladině spodní vody, ale jejich nevýhodou je příliš velká hmotnost. Pokud byste si chtěli takovou nádrž umístit na svém pozemku, musíme kromě peněz na vlastní nádrž počítat i poměrně vysokými náklady na dopravu a také s tím, že pro uložení nádrže do země je nutné si objednat jeřáb. Výhodou naopak je při kvalitním provedení velmi dlouhá životnost.

Alternativou tak jsou nádrže plastové. Těch je několik podtypů. Z polyetylenových desek se vyrábějí nádrže svařované. Náklady na pořízení samotné nádrže nejsou příliš vysoké, ale její usazení do země opět předpokládá další práce, které budete muset zaplatit. Nádrže je nutné obetonovat. Někteří výrobci sice tvrdí, že to nutné není, ale podle zkušeností uživatelů bez obetonování mohou nádrže praskat ve svárech.

Dalším typem materiálu na dešťové nádrže je sklolaminát, který je velmi pružný a lehký. Nádrže ze sklolaminátu ale mají obvykle poměrně úzký vstup, což je jejich nevýhodou, stejně jako problémy s prasklinami. Pro práci se sklolaminátem jsou potřeba rukavice, jinak hrozí poranění.

Třetí variantou plastových nádrží jsou nádrže skořepinové, někdy označované i jako monolitické,které jsou vyrobeny z polyetylenu. Obvykle jsou vybaveny šachtou v podobě teleskopického nástavce, který umožňuje umístit poklop do výšky podle terénu pozemku. Moderní nádrže mají žebrovanou konstrukci, která je velmi pevná, ale nádrž je například v porovnání s betonovou až 25 lehčí v závislosti na konkrétním objemu nádrže. Pevná konstrukce nevyžaduje obetonování a pokud jsou dodrženy všechny technologické předpisy a postupu, lze takovou nádrž uložit i pod zpevněné zátěžové plochy, jako je třeba parkovací místo. Skořepinové nádrže se vyrábějí v objemu 3 až 10 kubických metrů a mohou být propojovány do většího celku.

Venkovní nádrže nadzemní a nádrže v budovách

Plastové nádrže mohou být umístěny i nad zemí. Klasickým, i když dnes už trochu zastaralým způsobem je sud na zahradě pod okapem. Modernější verzí jsou samonosné nádrže nebo jímky v objemu od 200 do 1600 litrů vody. Jejich design je velmi různorodý a jsou připojeny na okapové svody, odkud teče voda přes filtr přímo do nádrže už čistá. U těchto nádrží je nutné zazimování zásobníku. Plastové nádrže lze při dostatečném prostoru umístit i dovnitř budov, třeba do sklepa. Nádrže umístěné ve sklepě či jiném suterénním prostoru mají tu výhodu, že je v nich voda chladnější a tím i kvalitnější než voda z nádrže třeba na zahradě.

Ať už si vyberete jakéhokoli výrobce a jakýkoli typ nádrže, všechny se dají doplnit vhodnou filtrací, čerpadlem, čidle pro sledování výšky hladiny vody v nádrži. Výrobců je celá řada, některé typy například vyrábějí výrobci bazénů. Přehled plastových nádrží například najdete na porovnávačích cen jako je třeba heureka.