Psychologie barev je mocná a dobře to ví i náš interiér. Až se příště chopíte válečku s tím, že jdete malovat, zkuste přemýšlet trochu hlouběji o tom, jak na vás barvy působí, než jen z hlediska toho, že milujete žlutou a zelená vám připomíná operační sál.
Což má mimochodem také svůj důvod. Operační sály byly původně bílé. Ta ale svou zářivostí velmi namáhala oči lékařů. Navíc se jako ideální neukázal ani druhý aspekt: Sice jsou na ní dokonale vidět skvrny, ale až příliš. A na pacienty to nepůsobilo zrovna dobře, takže se od bílého pojetí ustoupilo.
Bílá a černá, dobrý sluha, ale špatný pán
S bílou v interiéru i vy nakládejte jako se šafránem, tedy s citem. Přemíra této intenzivní barvy unavuje oči. Stejně se chová vysoký kontrast, takže pokud si interiér zařídíte ve stylu šachovnice a k bílým stěnám si koupíte černý nábytek, za chvíli můžete svého rozhodnutí poměrně litovat. Současně pamatujte, je černá barvou velmi silnou, dominantní, která ve vás může časem vyvolat poněkud tísnivý dojem.
O barvách všeobecně
Ať chceme nebo ne, tak nás barvy zásadně ovlivňují. Jejich vnímání máme dáno už od přírody. Nejpřirozenější a na pohled nejpříjemnější nám proto jsou neutrální tóny, které vyvolávají pocit klidu, jistoty a stability. Třeba hnědá je v přírodě zastoupená coby odstín dřeva. Proto je nám „důvěrně známá” a ani v interiéru s ní vedle nešlápnete. Nemusíte ale používat bezvýhradně jen tyhle odstíny. Jejich výhodou je, že jim to sluší ve spojení s každým dalším tónem. Naopak doplňující barva může být i velmi výrazná. Držte se ovšem při zemi a přidejte nejvýše jednu nebo dvě.
Matka příroda nám neomylně vtiskla ještě jeden způsob chápání barev: Venku kolem sebe uvidíte tmavou zemi a modrou oblohu. Stejný vzorec smýšlení proto přirozeně aplikujeme i na svoje bydlení: Tmavá podlaha a světlé stěny působí opět nejpřirozeněji. Tmavé barvy zároveň prostor opticky zmenšují, zatímco světlé zvětšují, což je takové zlaté pravidlo bytového designu.
Ještě jinak lze barvy dělit na teplé a studené. Do první kategorie patří třeba červená a zjednodušeně můžeme říct, že ty podněcují k aktivitě. Zástupcem druhé skupiny je modrá. Jejich účinek je přesně opačný: Dokáží nás utlumit. A pozor, neutrální barvy mohou zpravidla zastupovat oba póly. Pak dbejte na to, abyste je sladili. Nejlépe poslouží drobný příklad: K bílé zvolte zase studené odstíny, zatímco odstín slonové kosti se lépe snese s těmi teplými.
Co vás ale zajímá nejvíce, to je, jakou barvu kam použít. Jdeme na to.
V ložnici mají své místo především barvy tlumené a teplé, aby vás naladily k odpočinku. Pravda je, že povzbuzení do intimních radovánek s partnerem může být v jistém směru i k užitku, ale přece jen buďte s krvavě rudou opatrní. Úplně zříci se nemusíte žluté, stačí, když nebude citronová, ale lépe teplejší hořčicová. Ideální volbou je modrá, můžete sáhnout i po tlumené zelené.
Tady spolehlivě funguje jedno: Červená podporuje chuť k jídlu. Navíc jde o aktivizující teplou barvu, podobně jako u žluté nebo oranžové. Na to myslete zejména tehdy, máte-li kuchyni propojenou s obývacím pokojem. Pak vás tohle barevné ladění spíše nabudí. Do kuchyně se ovšem nehodí zelená. Proč? Ovlivňuje totiž opticky barvu pokrmů. Opět se tu projevuje to, čím nás vybavila příroda: Instinkt varuje, že zelené jídlo je zkažené.
V tomto případě dostává do velké míry prostor váš vkus, z hlediska působení na duši jsou zásady velmi volné. Zakázány nejsou prakticky žádné barvy, záleží jen na tom, zda jste osobnost dynamická a zvolíte neonově zelenou nebo naopak; flegmatici sáhnou po temně švestkově fialové.
Vzhledem k jeho multifunkčnosti je to trochu složitější, psychologové jsou každopádně zastánci decentního zacházení s červenou. Jinak by si tu dítě moc neodpočinulo. Oblíbené jsou barvy napříč celým spektrem, pro obě pohlaví žlutá, děvčátka mají ráda klasickou růžovou i méně tradiční fialovou (která ovšem ve tmavém podání může působit poněkud zádumčivě, což se pro nejmenší moc nehodí), chlapce zase potěšíte s modrou. Tu zkuste použít spíše v odstínu baby blue, tedy jemné světlé barvy, královská modř opět může vyvolat poněkud nepřístupný dojem.
Tisk 
PDF