Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Příprava na zimu je pro majitele krbů a kotlů na dřevo, každoroční rutinou, protože je potřeba, aby dřevo řádně vyschlo a nedělalo nám pak v krbu nebo kotli neplechu. Základem je kvalitní dřevník, který pomůže dřevo udržet v suchu po celý rok. Jak ho nejlépe postavit a na co si dát pozor? O tom si povíme níže.
Kde skladovat dřevo? Volba umístění. - Pokud jsme se rozhodli stavět dřevník, je důležité se zamyslet nad výběrem místa, kde budeme dřevo skladovat. Nejideálnější je postavit dřevník ve volném prostoru, protože tak bude mít palivové dřevo přístup ke vzduchu ze všech čtyř stran a bude lépe prosychat. Je vhodné si zjistit převládající směr větru a podle něj umístit dřevník. S pomocí dřevníku navíc můžeme vytvořit i větrnou bariéru.
Pevné "základy" Na co uskladnit dřevo? - Velice důležitou součástí každého dobrého dřevníku je podstava, aby dřevo neleželo přímo na betonových základech, dlažbě, nebo v nejhorším případě přímo na hlíněné zemině. Né že by to něslo, ale vhodnějším základem pro podstavu dřevníku jsou palety, protože pomáhají palivovému dříví nejlépe vyschnout. Ale pokud je neseženeme, nezoufejme si. Použít můžeme i staré trámy, koleje, pražce. Důležité je aby bylo dřevo ze spodu větráno a neleželo přímo na zemi, protože by mohlo docházet ke hnití paliva vlivem dešťové vody, která by se mohla pod dřívím hromadit. Podstava by měla být proto vysoká ideálně 10-15cm nad terénem.
Jakou máme spotřebu dřeva v průběhu celého roku? - odpověď na tuto otázku musíme vědět již při plánování rozměru dřevníku. Dřevník lze rozdělit podle velikosti na:
A takto by mohl vypadat velký dřevník s třemi částmi. Jeho velikost vychází z velikosti euro palety, která je 1200 × 800 mm. Při výšce hromady dřeva do 1,5 metrů lze uskladnit na jednu paletu do 1,5 m3 skládaného dřeva. V celém dřevníku tak uskladníme až 9 m3 (na rok 3 m3). Je to moc nebo málo? To už si musí každý spočítat sám.
TIP: Není metr jako metr, víme jak se měří dříví?
A nebo třeba takto:
Jaký materiál použít na stavbu dřevníku? - Co se materiálu týče, můžeme na výstavbu použít prakticky cokoliv. Ovšem nejlepším řešením je využití dřevěných hranolků či prkének. Dobré je dřevo ošetřit ochranným nátěrem, aby nepodléhalo hnilobě. Vhodnějším materiálem je železná konstrukce. Velice šikovným základem na takovou konstrukci jsou staré lešenářské trubky. Na střechu pak můžeme použít jak vlnitý plech, tak i klasické tašky. Čerpat další inspiraci lze z článku o pergolách.
Než začneme se stavbou dřevníku, odstraníme vše co nám bude zavazet. Křoví, vysoká trává, hromady dřeva nebo suti, či starý dřevník. Vše musí jít pryč nebo stranou, tak aby jsme měli pěkný volný prostor.
K vyměření dřevníku budeme potřebovat: metr, kolíky (dřevěné, ocelové), kladivo, provázek, vodováha. Místo provázku lze použít i dlouhá rovná lať/deska.
Spodní část dřevníku můžeme vytvořit několika způsoby. My si ukážeme pouze dva. První způsob založení je s pomocí zemních vrutů a druhý s pomocí betoných patek a ocelových kotev. Pro oba způsoby si nejprve vyměříme středy sloupků. Takto označené místo využijeme buď pro zašroubování zemních vrutů do podloží nebo pro určení místa, kde vytvoříme betonovou patku.
Rozměry na níže uvedeném plánku dřevníku, nejsou úplně s krásnými čísly (potřebná velikost prostoru pro dřevník je cca 380 x 190 cm). Rozměr je dán tím, že vycházíme z rozměrů euro palety + mezery pro lepší manipulaci při ukládání palet do dřevníku.
Na co dát pozor:
Podle plánku s rozměry zatlučeme pomocné kolíky do požadovaného místa. Začneme s vytvořením rohových kolíků, které osadíme tak, aby byly navzájem v pravém úhlu. Následně s pomocí provázku připravíme i vnitřní kolíky.
Umístění středů sloupků máme připraveno, můžeme přistoupit k zavrtání zemních vrutů. Zde je potřeba pamatovat, že né vždy je vhodné použít tyto vruty. Pokud je podloží silně kamenité, pak je velmi pravděpodobné, že zavrtání do přesné polohy bude obtížné. Při tomto případě přichází na řadu druhý způsob založení, kdy vykopeme jamky, prostor zabetonujeme a do neztvrdlého betonu vložíme kotvy pro sloupky.
Jak zjistit zda můžeme použít zemní vruty? - buď zkusíme zatlouct ocelovou tyč do místa, kde má být vrut umístěn nebo s pomocí dlouhého vrtáku předvrtáme otvor. Pokud je v cestě nějaký tvrdý předmět, tyč či vrták tuto překážku ukáže. Výhodou tohoto postupu je navíc to, že vrut drží směr a neuhýbá do strany.
Postupně zašroubujeme všechny zemní vruty do jedné výšky s pomocí vodováhy. Výška kotvící hlavy by měla být nad zemí min. 10 cm lépe 15 cm.
Níže je ukázka, jak snadno se dá vrut zašroubovat. Pokud by šroubování šlo ztěžka, pak je lepší použít pro otáčení delší tyč, hranolek.
V okamžiku kdy máme osazené zemní vruty, je dalším krokem zbudování nosných sloupků. Pokud stavíme ze dřeva, nezapomeneme na nátěr všech dřevěných částí. I v místech spojů s kovovými částmi. Následně je potřeba sloupky jen přišroubovat k zemním vrutům, tak aby mezi spodní stranou sloupku a zemním vrutem byla mezera.
Výška trámku je čistě na nás, ale nesmíme při stavbě zapomenout, že stříška by měla mít dostatečný sklon, aby voda mohla dobře odtékat. To znamená, že přední a zadní sloupky musí být rozdílné výšky. Níže jsou zadní sloupky délky 190 cm a přední 210 cm.
Vršek všech sloupků spojíme podélnými trámky, krokvemi + konstrukci vyztužíme vzpěrami, aby se nám dřevník v případě silného větru nezbortil. K spojení všech částí použijeme konstrukční tesařské vruty.
Následuje vytvoření bočních stěn a stropu. Na spoje použijeme hřebíky nebo vruty, které vytvoří mnohem stabilnější konstrukci dřevníku.
Stěny dřevníku by měli umožňovat cirkulaci vzduchu. V žádném případě nestavíme dřevník se všemi uzavřenými stěnami, riskovali by jsme, že nám palivové dřevo začne hnít a rozkládat se.Vždy musí být alespoň jedna stěna otevřená, aby byl zajištěn přívod vzduchu a odpařování vlhkosti.
Na zastřešení dřevníku je nejlepší volit vlnitý plech, nebo materiály pro vlnkové střechy, například sklolaminát nebo novodur. Pokud se nám nechce do těchto materiálů investovat, můžeme stříšku vyrobit z plachty nebo igelitu, ale tato varianta je náročnější a mnohdy méně efektivní. Další možností je střešní asfaltový šindel. Okraje je vhodné opatřit okapním plechem a závětrnou lištou s okapnicí.
Nejdříve osadíme spodní okapnici a následně podkladní pás po celé délce dřevníku. Jednotlivé pásy pokládáme s přesahem a začínáme vždy od nejnižšího místa střechy. Dalším krokem je montáž bočních a horních závětrných lišt. Následuje samotná pokládka asfaltového šindele, opět od nejnižšího místa.
Inspiraci k pokládce šindele lze čerpat z níže uvedeného videa:
Jednoduché zastřešení hromady dřeva:
Alternativní materiály:
Pokud se přesto rozhodneme pro zastřešení dřevníku plachtou (igelitem), je potřeba jej řádně podložit deskou, sítí z latí, nebo armovací sítí. Pokud by jsme totiž střížku z igelitu či plachty řádně nepodložili, vystavovali by jsme se nebezpečí, že by na sobě zadržovala velké množství vody a mohlo by dojít k protržení, což by vedlo k namočení již vyschlého dřeva. Způsobeno je to tím, že se tyto materiály pod vlivem povětrnostních podmínek namáhají a vytahávají.
Plachtu musíme dobře upevnit!
Dalším možným způsobem, jak udržet plachtu na svém místě - na oka plachty navážeme PET lahve naplněné pískem.
Pozor: některé igelity nejsou stavěné na mrazy. Mohou se časem rozpadnout.
Pod palety je vhodné nasypat ještě štěrk, který prodlouží životnost dřevěných palet. Položíme palety na své místo a máme hotovo. Nyní můžeme naplnit dřevník palivovým dřevem a čekat na zimní sezónu.
Článek aktualizován 11.12.2022 při hodnocení: 2.75/5 (16 hlasů)
RU
Tisk 
PDF