Zelené střechy se už dávno nedělají jen v moderní architektuře nebo na městských budovách. Své místo si našly i na rodinných domech, garážích, pergolách nebo zahradních domcích. Kromě příjemného vzhledu pomáhají v létě přirozeně ochlazovat okolí a poskytují i částečnou ochranu střešní konstrukce a také lepší hospodaření s dešťovou vodou. Zjistěte, co byste měli mít připravené před osázením střechy, jaké rostliny vybrat i přesný postup osázení.
Pokud uvažujete o zelené střeše, pravděpodobně budete volit variantu, které se říká extenzivní. Jedná se o jednodušší a méně náročnou střechu, která nevyžaduje zavlažování ani pravidelnou údržbu. Tento druh zelených střech má tenčí vrstvu zeminy, je lehčí a osazuje se nenáročnými rostlinami. Na rozdíl od intenzivních střech, které disponují trávníkem, keři či dokonce stromy a vyžadují srovnatelnou péči jako běžná zahrada. Taková střecha navíc potřebuje hlubší vrstvu zeminy a konstrukčně je to úplně jiná kapitola.
Než se pustíte do samotného osazování, je důležité mít jistotu, že střecha zelenou úpravu zvládne. První, co by měl ověřit odborník, je statika stavby, kde plánujete střechu osázet. Běžná skladba jednoduché zelené střechy má hmotnost přibližně 60–150 kg/m², je to včetně vegetace a počítá se i s nasycením vodou. Dále je nezbytné zajistit správnou hydroizolaci, která by měla být nejen vodotěsná, ale také kořenovzdorná, aby časem neprošla porostem.
Jak tedy vypadají základní vrstvy zelené střechy?
Tato skladba se pokládá od okapu směrem ke hřebeni střechy, důležitý je i správný spád (ideálně 5–15 %), který umožní přirozený odvod vody. Pokud máte plochou střechu, je nutné vytvořit odvodňovací body.
Jednoduchá zelená střecha je založená na rostlinách, které vydrží slunce, vítr, sucho i chlad. Nejčastější volbou mezi těmito nenáročnými rostlinami jsou rozchodníky, netřesky, skalničky, suchomilné trávy nebo bylinky, například mateřídouška. Výhodou rozchodníků je, že tvoří souvislý koberec, rychle obrůstají plochu a potřebují minimum péče.
Při sázení rostlin si musíte vybrat z následujících možností, jak sázet:
Při výběru rostlin dejte přednost druhům původním pro středoevropské podmínky. Důležité je také zvážit sluneční expozici střechy, plně slunečná plocha je vhodná pro jiné druhy než střecha na severní stranu s polostínem.
Zelená střecha je prakticky bezúdržbová, přesto jednou či dvakrát ročně vyžaduje kontrolu. Odstraňte nežádoucí náletové dřeviny, přerostlé traviny nebo plevele. Proveďte kontrolu svodů a okapů, ucpaný odtok může napáchat škody. Doplnění živin není nutné, ale při slabém růstu můžete na jaře použít mírné hnojení určené přímo pro zelené střechy.
Co dalšího je dobré vědět?
Zelená střecha dodá stavbě nový rozměr, bude zajímavě vypadat, podpoříte tak ale i mikroklima vaší zahrady. Pokud si na stavební přípravu netroufáte sami, můžete si vybrat některý z předpřipravených systémů nebo oslovit odborníka. Do samotného osázení se však už s trochou zručnosti neváhejte pustit. Odměnou vám bude pohled na zelenou střechu, který za tu námahu určitě stojí.
Zelené střechy jsou stále častějším prvkem měst i součástí nízkoenergetických budov. Zlepšují v mnoha ohledech životní prostředí a jsou-li kvalitně provedeny, tak i užitné vlastnosti budovy. V některých zemích už je zelená střecha třeba u nových průmyslových budov povinností.
Prvním předpokladem pro osázení střechy je kvalitní konstrukce a hlavně hydroizolace, ale v tomto textu se primárně zaměříme na vlastní výsadbu rostlin na střechách. Rostliny můžeme vysázet v podstatě na jakýkoli typ střechy – od rovné až po velmi šikmé, ale ne každá rostlina se hodí na každý typ střechy. Podle typu vegetace i celkové úpravy dělíme zelené střechy na intenzivní a extenzivní.
Intenzivní zelená střecha je vlastně malá zahrada nad vaší hlavou. Můžete se totiž v ní procházet a pěstovat i keře nebo menší stromky, květiny, ale také zeleninu. Vrstva půdy se u intenzivních zahrad pohybuje mezi 25 až 50 cm. To podstatně rozšiřuje výběr rostlin, které na takovou střechu můžete zasadit.
Musím mít ale mohutnější konstrukci než střecha extenzivní, protože kromě zeminy a zeleně musí unést také chodníčky a nakonec i návštěvníky zahrady. Nezbytností také je speciální protikořenová izolace, tedy fólie, která nedovolí kořenům prorůst až k vlastní konstrukci. Čím více a větších rostlin, tím také vyšší nároky na závlahu a údržbu. Keře a stromky musíte zastřihovat, trávník sekat, květiny a další rostliny udržovat a zbavovat plevele.
Co na takovou střechu můžete vysadit:
Od intenzívní střechy se liší hlavní tím, že se na ní nedá procházet, ale i tak vám může pohled do zeleně udělat mnohem větší radost než třeba pohled na asfalt nebo plech. Vrstva země je mnohem nižší, obvykle 8 až 15 cm, takže se na takový typ střech hodí jen méně náročné a mělce kořenící rostliny. Zatížení je také podstatně menší než u střechy intenzívní. Extenzívně jsou osázeny téměř všechny střechy šikmé. Jen se nesmí u šikmých střech zapomenout na zábrany, které chrání střechu před skluzem vrstvy země i s rostlinami na zem. Extenzivní ozelenění je vhodné i pro starší střechy, u kterých již nelze ovlivnit konstrukční únosnost.
Vysadit na extenzivní střechu můžete na vrstvu půdy i závlahu nenáročné rostliny, a to:
Článek aktualizován 7.6.2025 při Hodnocení: 2.5/5 (2 hlasy)
RU
Tisk 
PDF