Dnešní doba je doslova posedlá ekologií, která zasahuje do všech oborů lidské činnosti. Proto je i ve stavebnictví již nějaký čas poměrně hojně skloňován termín zelená střecha. Především v městském prostředí se dnes zelená barva poněkud vytrácí, a proto představuje tento typ střešního řešení velmi zajímavý způsob, jak vrátit zeleň zpět do města. Na následujících řádcích se budete mít možnost seznámit s tím, co vše označení zelené střechy zahrnuje a jaké jsou jejich nejrozšířenější typy.
Pod pojmem zelená či vegetační střecha se skrývá střecha, která je zčásti nebo úplně pokrytá vegetací a půdou, případně se může jednat i o pěstební substrát, jenž je vysazovaný nad hydroizolační membránu. Nejběžnější dělení zelených střech je potom na extenzivní a intenzivní podle tloušťky humusové vrstvy, kdy první mají slabší vrstvu hlíny, kdežto druhé silnou, která dovoluje i růst křovin! Je pochopitelné, že způsob řešení těchto střech se bude lišit případ od případu.
Autor: 12019
Intenzivní střechy musí primárně disponovat nosnou konstrukcí, aby unesly i metr silnou vrstvu zeminy. Z toho důvodu připadají v úvahu pouze pro ploché střechy a rozhodně by je měl řešit odborník, protože jsou značně náročné s ohledem na správné sestavení hydroizolace, drenážních vrstev i zábran, jež slouží proti prorůstání kořenů. Pokud však člověk touží po střeše, která se promění v sousedy obdivovanou zahradu, ze které bude moci sklízet rajčata a zeleninu, jedná se o originální řešení. Z výše uvedeného je jistě dostatečně zřejmé, že nebude také finančně nejdostupnější, takže si ji mohou dovolit hlavně movitější lidé.
Extenzivní zelené střechy vyžadují menší finanční investice a v tuzemsku jsou určeny rovněž pro ploché střechy. V cizině je možné vidět sice toto řešení i na šikmých střechách, pro české prostředí je ale nelze doporučit, protože se jím v podstatě nikdo nezabývá. Extenzivní střecha běžně sestává odspoda z těchto vrstev: nosná konstrukce, parotěsná zábrana, tepelná izolace ve spádu, hydroizolace, dilatační a separační vrstva, drenážní vrstva, filtrační vrstva, hydroakumulační vrstva a konečně tenká vrstva hlíny okolo 3-15 cm. Extenzivní střechy se mohou chlubit třeba mechy nebo skalničkami. Šikovný kutil si je schopen extenzivní střechu vybudovat sám, čímž samozřejmě klesnou i finanční náklady na ni.
Zelené střechy jsou oblíbené hlavně kvůli svým kladným ekologickým vlastnostem. Produkují kyslík, současně vstřebávají ze vzduchu různé škodliviny a zabraňují víření prachu. Jejich další výhodou je skutečnost, že brání přehřívání střech a minimalizují výkyvy teplot mezi dnem a nocí. Extenzivní zelené střechy mohou přinést svému majiteli i pěknou úrodu, která bude ozdobou jeho jídelníčku.
Zelené střechy jsou bezesporu konstrukčně náročným řešením, jež vyžaduje investice jistých finančních prostředků. Je pochopitelné, že je nutné dbát i o jejich pravidelnou údržbu. Z důvodu vyšší váhy, kterou zatěžují konstrukci, je nutné ji staticky zesílit. Pozornost musí být věnována i kvalitnímu řešení hydroizolační vrstvy.
Intenzivní zelené střechy mohou tedy plnit funkci zahrady ve všech směrech a je možné sem bez obav pozvat své přátelé třeba i na originální grilování. Extenzivní zelené střechy slouží především k potěše oka a stále častěji se dnes objevují ve městech, kde je jinak zelených ploch nedostatek.
Tisk 
PDF