Druhy izolací - hydro a tepelná izolace

  

Kdo se někdy setkal, ať už sám či prostřednictvím někoho, s postupem stavby, skladbou jednotlivých konstrukcí, s technologií výstavby a prostě se vším, co obnáší zrekonstruovat či postavit nějaký objekt, ví, že jsou na různých místech a v různých časových úsecích použity a zakomponovány různé izolace. Je jich několik druhů. Dělí se na jednotlivé typy a jsou vyrobeny z řady materiálů.

Tyto izolace chrání náš majetek před jejich poškozením (voda, oheň) nebo zlepšují jejich vlastnosti přenosu např. tepla či hluku. Kdybychom nepoužili izolace, rapidně tím snížíme životnost materiálu a komfort žití, by byl taky narušen. Nikdo nechce slyšet, jak mu v trubkách cestuje voda a ročně protopit několik tisíc, protože mu teplo uniká z vnitřku ven.

  • Hydroizolace (také proti radonu)
  • Tepelné (také proti ohni, hluku) izolace

Hydroizolace

Dům musí být chráněn proti vodě, aby nenasákl jako houba a dlouho nám poskytl místo pro bydlení. Spodní voda ráda vzlíná různým materiálem a páchá tak nemalé škody. Nasáklý materiál nesplňuje na 100% svůj úkol a hrozí i třeba zřícení domu vlivem podmáčení zdí. K tomuto účelu se využívají tzv. hydroizolace. Jakou izolaci vybrat vám také napoví hloubka uložení stavby. Kdo zakládá stavbu pomalu na terénu, nemusí použít tak silnou vrstvu jako ten, co má základy metr hluboko a spodní voda mu téměř sahá na konstrukci. V takovém případě je nutné být velmi obezřetný.

Hydroizolace také může působit i proti pronikání radonu a dalším plynům do objektu. Má tedy více funkcí.

  1. Asfalt – Nejvíce používaný hydroizolační materiál. Lepí se v podobě pásů (působí i protiradonově) na stěny, základy a všude tam, kde je potřeba. Lze také použít asfaltovou stěrku a nátěr.
  2. Syntetické fólie – Jsou používány tam, kde je potřeba izolaci tvarem přizpůsobit podkladu. Velkou výhodou tohoto materiálu je také možnost pokládky téměř za každého počasí, tedy i za vlhka. Používané jsou nopové fólie z PEHD, z měkčeného PVC a kaučukové fólie EPDM (ty lze použít i jako vrchní střešní krytinu).
  3. Stěrka – Lidmi prvně opomíjená, dnes už tradičně využívaná třeba o izolaci teras a balkonu. Nanášení je jednoduché, rychlé. Lze poté položit klasickou dlažbu bez obav poškození izolace.

Tepelná izolace

Zabraňují unikání tepla či přehřátí budovy. Dříve se používali přírodní materiály jako seno či sláma. Dnes už se používají spíše plastové druhy, své místo na slunci však také stále mají i přírodní materiály. Tyto tepelné izolace zároveň většinou slouží i jako akustické izolace. Tedy přenosu hluku mezi konstrukcemi.

  1. Pěnový polystyren EPS – Nejpoužívanějším vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům. Je dodáván ve formě vypěnované formy nařezané do bloků či ve formě vypěněných kvádrů.
  2. Extrudovaný polystyren – Nenasákavý, lze využít i jako hydroizolaci. Tvar tohoto materiálu je deska s polodrážkou či hranou. Je však nutné jej chránit před UV zářením. Při rozlomení se nedrolí na kuličky, jako je tomu u předchozí varianty.
  3. Pěnový polyuretan – Málokdo by si pod tímto označením představil klasický molitan, ale je tomu tak. Je možno použít také tvrdou pěnu PUR (ve stavebnictví častěji). Opět je nutné jej chránit před vystavením UV záření.
  4. Minerální vlna – Je to v podstatě tavená hornina. Nejčastěji se používá křemen a čedič. Tato hornina je zpracovaná na drobná vlákna a následně stlačena s různými přísadami na desky. Minerální vlna je vysoce paropropustná a dobře odolává ohni.
  5. Celulóza – Recyklovatelný materiál. Starý papír se nafouká na jednotlivá místa přímo na stavbě. Je to jedna z nejlevnějších izolací.
  6. Pěnové sklo – Speciální sklo se rozemele na prášek, vystaví se vysoké teplotě, která zapříčiní, že napění a zvýší svůj objem. Po zchladnutí je tvar konečný. Vysoce parotěsný a nehořlavý materiál. Hojně využíván v pasivních domech nebo pochozí střecha v průmyslu. Cena je značně vysoká, proto nepatří k nejrozšířenějším tepelným izolacím.
  7. Perlit – Hornina. Snese tedy vysokou teplotu, je však značně nasákavý. Využití pouze do suchých provozů.
  8. Keramzit – Přírodní materiál vytvořený expanzí jílu. Snáší vysokou teplotu a vyznačuje se velkou pevností v tlaku. Je využit k výrobě českému unikátu a to odlehčenému betonu.
  9. Ovčí vlna – Všívá se do tkaniny a je využíván jako ekologický materiál např. v dřevostavbách. Na svůj věk jde o poměrně mladou tepelnou izolaci.
  10. Konopí – Dokáže nahradit minerální vlnu. Jedná se o foukanou sypkou izolaci. Využívá se tedy u těžko přístupných míst. Ekologický paropropustný materiál.

Jak ji vidět, materiálu k výběru je mnoho. Rozhoduje:

  • cena
  • technologický postup
  • konkrétní vlastnosti.

Některé zastanou více funkcíchrání proti vodě ale i radonu, nebo jsou tepelně izolační a navíc nepropustní hluk. Jakou použít však vždy konzultujte s odborníky. Jen ti vám doporučí to nejvhodnější řešení pro vás.