Úvod  › 

ZVLNĚNÁ ZAHRADA - jak ji srovnat?

  

Řešení pozemků a nejbližšího okolí zástavby je podmíněno nejen požadavky na moderní bydlení, ale i širšími vztahy k okolnímu území. Jde především o velikost a tvar pozemku, konfiguraci vzhledem k světovým stranám, půdní a klimatické podmínky lokality při respektování místních zvláštností a podmínek stavebního povolení.

Reliéf terénu může ovlivňovat i mikroklima oblasti. Na severních svazích nelze pěstovat choulostivější rostliny a dřeviny. V údolích pak mohou vznikat mrazové kotliny, stejně jako u větších vodních ploch.

V orientacích svahů bývají velké místní rozdíly, co se týká příjmu a výdeje tepla či množství srážek. Zvlněný terén může zvyšovat malebnost pozemku, přirozeně oddělovat jednotlivé úseky zahrady (okrasné, užitkové, relaxační, odpočinkové atd.).

Důležitá je rovněž návaznost zamýšlených úprav na okolní lesy, pásma zeleně, vodní toky a ostatní krajinné prvky a v neposlední řadě je nutné myslet na uzákoněnou ochranu původních porostů (CHKO). Rekreační domek v horské oblasti a podhůří je zpravidla ve svažitém terénu, kde srovnat pozemek jinak než opticky, za pomocí terasování a opěrných zídek či zpevnění svahu bohatě kořenícími keři a rostlinami, nepřichází v úvahu.

Zvlněná zahrada nabízí nepřeberné možnosti jak ji srovnat a vytvořit příznivý celkový dojem v konfiguraci s okolním terénem, osazením a propojením jednotlivých částí zahrady s obytným prostorem.

Pokud na zahradě chceme mít obytný dům nebo rekreační objekt, musíme respektovat stavební povolení, které zpravidla určuje umístění domku na osu pozemku.

Možnosti srovnání terénu máme v zásadě jen dvě:

  • Mechanicky

v podstatě to znamená bagr, který srovná nerovnosti a závoz hlíny do míst, kde chybí, aby bylo dosaženo ideální roviny. Jak jsme si už výše uvedli, z mnoha důvodů to mnohdy není možné a navíc bychom se zcela zbytečně zbavili nejpříznivějšího prvku zahrady. Rovina je nudná a nevytváří přirozené procházkové stíny (schází-li vzrostlé stromy) a tím ochranu před silným slunečním zářením.

  • Opticky

    • výsadbou různě vysokých rostlin

    • terasováním pozemku (tam, kde spád přesahuje 15 %). Tato úprava umožňuje výhled do kraje, využití kaskád pro přepady tekoucí vody, vytváří dekorační kulisu zeleně a stavebních doplňků (zejména schodišť, cestiček, pěšinek a okrasných zídek). Řešení svahu by mělo být stanoveno projektem. Terasy budujeme široké 2 až 8 m, záleží na sklonu pozemku. Opěrné zídky nemají přesahovat výšku 150 cm, a aby se dosáhlo pohodlného stoupání, volíme schody více předsunuté, chráněné vhodnými keři. Vnitřní strana zídek je kolmá, vnější ustupuje pod úhlem 20 – 30°. Chodníčky mezi terasami realizujeme jejich středem jen tehdy, přesahuje-li vzdálenost mezi zídkami aspoň 3 m.

    • opěrnými zídkami osázenými květinami. K zjemnění přímek zdí nebo teras vysazujeme převislé a kaskádovitě rostoucí keře (zlatice, botanické a pnoucí růže, tavolníky, kolkwitzie, komule aj.).

    • odpočívadly bez nutnosti oblíbeného ponoření pod úroveň terénu

    • schodištěm spojujícím odpočinkovou část s chodníkem nebo procházející květinou zídkou či okrasnou skalkou

    • vodní nádrží nebo bazénu, jezírka či bažinky, ptačího napajedla, aj.

    • sluneční lázní – moderní zahrada se bez ní neobejde. Místo je orientováno k jihu, nutná je výsadba vyšších keřů (okrasných květem, plazivé jehličnany, husté a plazivé keře, vysoké a husté traviny apod.) pro zachování intimity i závětří, kvalitní a dobře udržovaný trávník s vhodným podkladem. Půdorys volíme kruhovitý nebo podkovovitý, v řezu miskovitý, se zvýšeným okrajem (opíráme se o něj zády). Přístupové chodníky vedeme tak, aby do zákoutí bylo vidět, až když jsme těsně u něho.

    • dětských hracích koutů a pískovišť, pro zábavu a radost ze zdravého pohybu nezapomeneme na houpačky, ani na jednoduché stoly a lavice, kde se děti občerství (má být pohodlný a zároveň okrasný)

    • ozdobnými kulisami a zdmi, krmítka pro ptáčky jsou nezbytnou součástí zahrady, zpěvné ptactvo se nám za ně bohatě odmění zpěvem a likvidací škodlivého a létavého hmyzu

    • pergolami a loubím

    • chráněnými krby, grily a ohništi

    • zvlněný terén je mimořádně vhodný pro skalky – větší svah vytváří další stavební možnosti jak řešit celkový terén (klikaté pěšinky z plochých nášlapných kamenů, prudší spád překonáme krátkou zídkou, do níž zasadíme přírodní stupně navazující na pěšinku ze šlapáků, přirozenost úpravy dotváříme okrasnými travinami a plazivými keři)

    • skleníky a pařeništi

    • zvlněný terén je ideální pro minigolf

    • různými typy cestiček a utěšených zákoutí se zahradním nábytkem lákajícím k posezení

    • horní partie zahrady vystavené prudkým náporům větru chráníme clonou keřů a pyramidálně rostoucích stromů (dub, jeřáb, habr, keřová lípa, babyka, aj.), stejné rostliny použijeme i na úpatí svahu, aby pohledově mírnily strmost svahu či případnou přemíru stavebních prvků narušujících horizont.

    • klepadla na koberce a stojany se šňůrami na prádlo

U možnosti využití zvlněného terénu a jeho optického začlenění do okolního terénu bychom mohli setrvat velice dlouho, ale postačí, když si závěrem ujasníme, co má za úkol velikost dřevin. Tím je sjednocení pozemku a obohacení zahrady.

Uspořádání výsadby na zahradě je závislé i na jejich tvaru (horizontální, vertikální), který určuje rytmus úprav. Stejný vliv má i strukturu stromů a listů, zvýrazňuje a zjemňuje kompozici a zvyšuje účinek světla a stínu. Emočního vlivu dosahujeme barevností okrasných keřů a stromů, výsadbou jehličnanů oživujeme zelení zahradu v zimním čase (pokud to choulostivost některých druhů dovolí), popínavé a pnoucí rostliny zakrývají nevzhledné a fádní plochy.

Na nudu ve zvlněné zahradě nebudeme mít čas.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 1/5 (3 hlasy)