Satelitní městečka

Pod pojmem satelitní městečko rozumíme větší celek pro ubytování obyvatel. Ten může, ale nemusí být spojen s továrními, výrobními a průmyslovými zónami.

Satelitní městečka - jaké jsou jejich výhody či nevýhody?

Co říká teorie o satelitních městečkách? Satelitní městečka jsou alespoň částečně soběstačná, hlavně z hlediska služeb, obchodů apod. Spojením satelitních městeček vzniká aglomerace. Aglomerace může časem splynout s metropolí, která je obvykle nedaleko, záleží též na stávajícím/budoucím územním plánu daného města.

Satelitní městečko je většinou zbudované na „zelené louce“ a z per architektů by měl proto vzejít takový návrh, který by se rovnal takřka dokonalosti. Lidem by se mělo v takovéto oblasti skvěle žít. Mimo samotného ubytování, služeb, obchodů a jiných vymožeností by moderní městečko mělo být obklopeno zelení – práce zahradních architektů.

Děti by si měly kde hrát na perfektních hřištích a maminky s kočárky by měly najít skvělá místa k procházkám. Satelitní městečka by měla být blízko center měst, aby si obyvatelé mohli vyřídit potřebné věci a navštívit metropoli a místo, kde jezdí do práce. Samozřejmostí by měla být vlaková, popř. autobusová spádnost k satelitním městečkům a aglomeracím.

Tak tolik tedy teorie. Faktem je, že satelitní městečka vznikají u vesnic, ne vždy mají vlakovou a autobusovou dostupnost, služby, obchody a školy. Vznikají z touhy bydlet v domě a mít zahradu, což lidem ceny pozemků mimo město zaručují.

Protože dopravní dostupnost je většinou nevyhovující, musí lidé dojíždět auty větší kus cesty, rodiče vozí děti do dalekých škol, jezdí za nákupy a vše se velmi prodražuje.

Podobný vývoj zažily satelitní městečka i na Západě před několik desítkami let a střední Evropa a Východ je nyní kopírují ve vývoji. Je smutné, že se v některých věcech nepoučíme a jen kopírujeme Západ v dobrém i špatném

Sazby hypoték jsou ještě stále dobré a do čeho jiného investovat než ne do bydlení, zvažme, jestli nám ale satelitní městečka nepřinesou do budoucna spíš obtíže a neinvestovat-li do bydlení, které je blíž centra města nebo do dopravně spádné vsi.

Satelitní městečka, co tento pojem znamená?

Jaké začátky měly na Západě, kde vznikly tyto první nové sídelní útvary. Co je to ghetto, barrio nebo chinatown?

Jaký dopad mají satelitní městečka na civilizaci? Lidé na Západě chtěli levně bydlet v domě se zahrádkou. Proto si kupovali půdu blízko metropolí a městských center. Pozemky zde nebyly tak drahé a oni relativně ušetřili. Relativně, protože musí dojíždět za prací – vlaková a autobusová dostupnost chyběla i na Západě. Rodiče vozili děti do škol, což s sebou neslo také řadu komplikací.

V neposlední řadě se tam, kde bydlela určitá rasa, etnikum, imigranti apod. začala tvořit tzv. ghetta (pro černochy), barria (pro rudochy a imigranty z Latinské Ameriky), a chinatown (pro Asiaty). Tyto skupiny se nepodařilo včlenit do tamní společnosti a to mělo za následek zvýšení kriminality a nesnášenlivosti mezi danými skupinami. I u nás vznikají podobná uskupení, „státy“ ve státě, buňky pro terorismus apod. (Svědčí o tom i velice hanlivá označení „rákosníci, ťamaňi, žluťoši atd.“) Cílem je danou skupinu včlenit mezi obyvatele a ne ji odsunout do pozadí, kde se problémy začnou jen hromadit.

Měli bychom od Západu kopírovat jen to dobré a z již prověřeného si nebrat to špatné, ale poučit se. I u nás můžou hrozit, a de facto hrozí, velké aglomerace (spojená satelitní městečka) cikánských osad, imigrantů z Arábie atd.

Vše není zas tak špatné, kterak by se mohlo zdát. Bude-li mít dané satelitní městečko dostatečnou infrastrukturu, obchody, zeleň apod. určitě o něj bude zájem. Mělo by zároveň ale hrozit, že ceny nepůjdou natolik dolů a bohužel si je nekoupí každý.

Dnešní nová „moderní“ satelitní městečka mají obyvatele především ze středních vrstev, kteří pracují kterak lékaři, stavbyvedoucí, živnostníci atd. Majitelé domků mají odhadovaný věkový průměr 30 – 50 let, ale přesné studie chybějí.

Do čeho ale jiného investovat, když ne do bydlení, ceny hypoték jsou stále přijatelné. Záleží na nás a naší pragmatické úvaze.

Projekt satelitních městeček převzala střední postsocialistická Evropa a Východ od Západu. Ne vždy si ale vezmeme ze Západu to nejlepší a kopírujeme od Západu vše, tedy nejen to dobré, ale i špatné, zlé, nevyhovující a s chybami. Problematika je taková, že i když byl původní záměr myšlen dobře a už před desítkami let vznikaly první osady tohoto typu za městskými centry a metropolemi, vše se vyvinulo mnohdy a mnohde špatným směrem. Ceny půdy jsou za městy sice nižší, takže toto umožnilo zájemcům koupi levnějších pozemků a výstavbu svého vysněného domečku se zahrádkou.

Ne vždy však má okolí patřičnou infrastrukturu, dopravní dostupnost (vlaky, autobusy), takže lidé musí dojíždět do zaměstnání dál do centra města a navíc musejí rodiče vozit děti do škol, neboť v satelitním městečku chybějí. Chybí zde i zeleň, obchody, služby, které by zde určitě být měly.

Mnohdy, klesnou-li ceny nemovitostí satelitních městeček na tolik, že se zde začnou stěhovat imigranti z Arábie, Asie a Latinské Ameriky (v USA) dochází k vzniku ghett (černoši), barrií (obyvatelé jsou rudoši a lidé z Latinské Ameriky), Chinatown zase obývají Asiaté. I u nás v Česku, Slovensku, ale i Polsku jsou tendence vznikání podobných útvarů pro Romy, imigranty z Arábie, Asie apod.

Situace nebude však tak kritická jako u sousedních západních zemí či v USA. Lidé bydlící v satelitních městech mají odhadovaný věk 30 až 50 let, jsou ze stření třídy obyvatelstva – lékaři, lékárníci, stavbyvedoucí, ale i živnostníci atd.

Určitě negativní je to, že satelitní městečka nezapadají do krajiny, hyzdí ji a na stovky let ovlivnily její tvář. Populace v Evropě se začíná stabilizovat a byty pro zájemce jsou. Lidé však touží mít vlastní domek a zahrádku, což jim satelitní městečka umožňují.

Ceny hypoték jsou stále nízké a je jen na naší zralé úvaze, jestli investujeme do bydlení tohoto typu.