Žít v souladu s přírodou je pro řadu lidí stále důležitějším životním pilířem. Proto se i při stavbě domů klade důraz na ekologičnost a šetrnost. Jaké jsou zkušenosti těch, kteří se do stavby pustili svépomocí? Na co nezapomenout a čemu se naopak vyhnout?
Aby dům mohl být považován za tzv. nízkoenergetický, měla by jeho celková spotřeba činit méně než 50 kWh/m². Pakliže se dostaneme dokonce na hodnotu 15 kWh/m² nebo méně, jedná se o pasivně solární objekt. Jestliže chceme takové stavby dosáhnout, nutné je dodržet základní technická pravidla pro stavbu a veškeré stavební procesy provádět s náležitou pečlivostí.
Která pravidla to jsou?
Velmi obecně vzato, vrstva tepelné izolace pro pasivní dům by měla mít optimální tloušťku alespoň 15 až 25 cm. Pro pro střechy pak platí alespoň 30-35 cm. V případě domu pasivního je optimum dokonce až 35 centimetrů. Optimální tloušťka izolace pro střechy pak v tomto případě činí zhruba 40-50 cm. Zohlednit by se však měly použité stavební materiály, typ stavby i místo, na němž se stavba nachází.
Typickým materiálem používaným na zaizolování bývá polystyren nebo minerální vlna, dále je možné použít tepelně izolační omítky či termoizolační stěrky. Tato izolace se samozřejmě instaluje na vnější stranu obvodového pláště objektu. Tam, kde to není možné, lze stavbu zateplit i zevnitř. To je ovšem vhodný postup spíše pro rekonstrukce staveb. Pěna je rovněž ideální pro izolace členitých střech. Kromě střech by neměla být opomíjena ani izolace podlah. Zde mohou ztráty z celkového podílu činit až 15 %. Pro tento účel se používá polystyren, ať ve formě drcené nebo v podobě desek.
Tepelný most je, zjednodušeně řečeno, ta část konstrukce, v níž teplo odchází rychleji než v rámci ostatních prvků stavby. Tepelné mosty jednak způsobují teplotní ztráty, čímž zvyšují náklady na vytápění. Dále se podílejí na vzniku plísní kvůli nárůstu tepelné potřeby a z ní vyplývající nižší povrchové teploty. Kondenzace vodních par zase může způsobit vlhnutí, a tím v konečném důsledku promáčení a poškození i celé konstrukce.
Jak tomuto jevu bránit? Nejúčinnější je samozřejmě prevence, snažit bychom se proto měli o navržení tak kompaktní konstrukce, aby ke vzniku tepelného mostu nemohlo dojít. Dále je vhodno omezit použití vodivých materiálů, jako jsou kovy. Pokud se nám jeho objevení zamezit nepodaří, tepelný most je možné dodatečně řešit právě zmiňovanou izolací.
Pro maximální efektivitu se užívají okna s izolačním trojsklem. Někdy se uvádí dvojsklo jako dostačující, nicméně rozdíl v ceně není tak významný a izolační trojskla jednoznačně vykazují i lepší akustické vlastnosti.
Určujícím parametrem vhodnosti okna pro nízkoenergetický dům je součinitel prostupu tepla oknem Uw menší než 0,8W/m²K. Stejné parametry by měly splňovat i exteriérové dveře. Abychom zabránili teplotním únikům, nutné je okna i dveře nejen správně vybrat, ale i kvalitně osadit a utěsnit.
Riziko netěsnosti hrozí všude tam, kde se nacházejí spáry. U dřevostaveb to může být prakticky na celé obálce budovy. Nejvhodnější je k ochraně kritických míst použít více vrstev, mohou to být omítky nebo betonové desky. U dřevostaveb a na střešních konstrukcích se používají parotěsnicí vrstva a pojistná hydroizolační vrstva. Ty se vytvářejí obvykle z lehkých fólií.
I energeticky úsporný dům je nutné vytápět, byť nemusí být vybaven klasickou otopnou soustavou. Konkrétní způsob volíme s ohledem na předpokládané ztráty. Pasivní dům v konečném důsledku bude mít spotřebu velmi malou, proto není nutné příliš počítat budoucí náklady na vytápění. Rozhodují tak spíše náklady pořizovací. Dále je nutno volit takový systém, který lze vybavit účinnou regulací. Jinak bude hrozit přehřívání domu.
Který způsob zvolit? Elektrické vytápění lze doporučit za předpokladu, že jej zkombinujeme s obnovitelným zdrojem energie. Vzhledem k nevýhodnému faktoru energetické proměny by budova vytápěná výhradně elektřinou nesplnila předpis pro Průkaz energetické náročnosti budov.
Dále je možné pro vytápění použít tepelné čerpadlo či plyn. Spíše doplňkově se hodí biomasa, neboť s sebou nese vyšší pořizovací náklady. Nutné je zajistit odtah spalin a akumulační nádrže, palivo se rovněž musí někde skladovat. Také lze krb či krbová kamna poměrně obtížně regulovat. Prakticky nevhodné je spoléhat se v tuzemských podmínkách výhradně na užití solární energie. V létě je jí totiž nadbytek, naopak potřebná je v zimě, a to je jí díky nedostatku slunečních svitu málo.
Vhodné je pamatovat i na to, že dům nemá být velikostně zbytečně naddimenzovaný, měl by zachovávat velmi jednoduchý tvar a neměl by vzniknout v nedostatečně urbanizované lokalitě. Pak totiž ke zvýšení ekologické zátěže nevyhnutelně dojde dopravou.
Tisk 
PDF