Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Žulové kostky mají své jedinečné kouzlo. Díky svým nepravidelným tvarům a různým odstínům působí mnohem efektněji než klasické dlažební kostky, ale přitom mají přírodnější nádech. Řada lidí jim proto propadla. Víte ale, jak je správně položit, aby nevznikaly nerovnosti nebo se mezi nimi správně vsakovala voda?
Pro profesionály to není žádná věda a během jediného dne zvládnou položit desítky metrů chodníku z žulových kostek. Amatérští kutilové mají sice nadšení a odhodlání, ale chybí jim zkušenosti. Proto pokud chcete mít krásnou, funkční a spolehlivou žulovou dlažbu, podívejte se na náš jednoduchý návod a nemůže se vám to nepodařit.
V první řadě je třeba si promyslet, kde všude budeme zpevněnou plochu z žulových kostek pokládat. U domů se nám nabízí několik variant mezi které patří například:
Každá z uvedených variant má své požadavky na únosnost, aby nedocházelo v průběhu plánované životnosti stavby k různým poruchám (hlavně k sednutí). Únosnost ovlivňujeme návrhem dostatečné silné skladby zpevněné plochy a volbou materiálů. Pro správnou funkčnost musí plocha odolat veškerým zatížením, které na ni budou vyvolány během jejího života. Což je kromě mechanického zatížení i zatížení od povětrnostních vlivů.
Co je skladba? - Každá zpevněná plocha složená z několika vrstev různého materiálu (kameniva, písku, betonu...). Jednotlivé vrstvy materiálů mají své úkoly. Všechny přenáší zatížení až úplně do spodního podloží (které je tvořeno například vrstvou jílu, kamení, skály, návozem...). Většinou se jedná o původní hmotu, která se zde vytvořilá v průběhu extrémně mnoha let nebo byla vytvořena člověkem (různé navážky stavební suti a odpadů).
Příklady skladby pro zpevněné plochy z žulových kostek (s kladecí vrstvou štěrku frakce 4-8):
Existují různé varianty žulových kostek. Jak rozměrové, tak do určité míry i barevné. Dále mohou být štípané nebo s řezanou hranou.
Volba rozměru kostek - Žulové kamenolomy většinou nabízí z několika rozměrových variant. V jednoduchosti je můžeme rozdělit na malé, střední a velké kostky. Malé kostky se používají na méně zatěžované plochy, jako jsou chodníčky a zpevněné plochy pod přístřešky. Střední (mezi které patří i kostky o rozměru 8/10 cm) na stání u domu a vjezdy do 3,5 tuny. A větší kostky (např. 15/17) na cesty a extrémně zatěžované plochy nebo jako krajní lem zpevněných ploch.
Barva žulových kostek - U nás v ČR se můžeme setkat s šedou, béžovou, namodralou, žlutavou, černou, hnědou, růžovou nebo červenou barvou žulových kostek. Velmi bude záležet na konkrétním lomu, ze kterého budete kostky odebírat.
Kalkulace
Hmotnosti jsou pouze orientační. Záleží na konkretní objemové hmotnosti kameniva. Ideální je se informovat u dodavatele kamene. Konkrétně se zajímejte o hodnotu hmotnosti setřeseného materiálu. Následně stačí znát objem, vynásobit hodnotu hmotností materiálu a přičíst rezervu.
Příklad: Máme plochu 20 m2 a potřebujeme vědět kolik potřebujeme štěrku frakce 4-8 a štěrkodrti 0-63.
Vrstvu štěrkodrti 0-63 potřebujeme 25 cm silnou (po zhutnění). Pokud sypná hmotnost setřesené štěrkodrti je 1,8 tuny pak je výpočet následující: 20 x 0,25 x 1,8 = 9 tun.
Kladecí vrstu potřebujeme 5 cm silnou. Sypná hmotnost setřesené frakce 4-8 je 1,55 tuny. Výpočet je 20 x 0,05 x 1,55 = 1,55 tuny.
Výsledek: Je potřeba počítat i s nějakou rezervou alespoň 10%. Nakonec tedy přičteme tuto rezervu k výsledným hodnotám a dostaneme 9900 kg štěrkodrti a 1705 kg štěrku.
Drcené kamenivo - První variantou, je drť frakce 4/8. Nejčastěji používaná varianta pro pokladku žulových kostek, ale též i klasické zámkové betonové dlažby. Využívá se i pro zásyp spár, kdy dochází oproti písku k větší propustnosti vody spárami. Na druhou stranu se mezery časem zanesou organickým materiálem, který se stane živnou půdou pro plevel. Z tohoto důvodu, je vhodné spáry spíše zalét spárovací hmotou (na velmi zatěžované plochy se používá chemicky modifikovaná směs vysokopevnostních cementů).
Písek 0-4 - Už desítky let se jako takzvané lože používá písek, a to kvůli svým jedinečným vlastnostem. Zaprvé dokáže velmi dobře srovnat i původně nerovný povrch, zadruhé skvěle odvádí vodu, zatřetí se díky zaklepnutí rovnou i částečně vyplní spáry mezi kostkami. Takže je to ideální a také nejlevnější volba. Stačí nechat si navézt potřebné množství písku a utvořit z něho rovné lože. Pro udržení stále stejné výšky či svažitosti žulové dlažby je vhodné napnout si dokola i napříč provázky, díky nimž můžeme mít stále přehled o výšce i rovnosti povrchu. Nevýhodou je postupné zarůstání spár plevelem a jejich následné hubení, které může být náročnější.
Písek 0-4 s cementem - Nepoužívá se ale jen písek. Pro vytvoření pevnějšího lože můžeme betonářský písek (bez hlíny) smíchat s cementem a vodou, kdy vytvoříme tzv. suchý beton. Posléze se pokropí vodou a dojde k chemické reakci, kdy se materiál stane mnohem tvrdším než samotný písek. Nevýhodou je, že už tak dobře neodvádí dešťovou vodu, takže je nutno dlažbu pokládat mírně svažitě, aby voda mohla dobře stékat. Naopak výhodou je, že ve spárách žulových kostek neroste plevel, protože mezi kostkami není vhodný prostor.
Foto: Spáry kostek zasypané pískem. Pár let po realizaci vytváří perfektní vzhled. Postupně však tato plocha začne prorustat plevelem. Což pro některé z nás nemusí být žádoucí.
Odvodnění (velmi důležité, hlavně u maltou zaspárovaných ploch) - u větších ploch bude potřeba vytvořit liniové odvodnění, které přebytečnou vodu bezpečně odvede do kanalizace. Navíc je potřeba vytvořit i spádování, které zabrání tvorbě kaluží.
Na počátku této fáze přikročíme k vyměřování výkopu pomocí metru nebo pásma u větších ploch.
Pokud je nutné stávající zeminu odbagrovat, což většinou je nutné, vyznačíme si budouci zpevněnou plochu barvou ve spreji nebo vápnem či více ekologickým způsobem: dřevěnými řezinami a dřevěnými kolíky. Plocha k odbagrování, kterou si takto připravíme by měla být o něco větší (o 15 a více centimetrů). Tento prostor navíc bude sloužit opěrnému betonu, který zamezí rozevírání mezer mezi kostkami.
U snadno kopatelných a malých ploch lze využit manuální práce s rýčem, lopatou, krompáčem a kolečky. U větších ploch bývá snadnější objednat bagr, minibagr nebo bobcat. Minibagry mají tu výhodu, že se s nimi dá projet i malou brankou nebo dveřmi.
Důležité je též promyslet, kam s odkopanou zeminou (skrývkou zeminy). Velmi ceněná je ornice, kterou lze velmi snadno někomu darovat nebo prodat. Mnohem výhodnější je si tuto část ponechat na úpravu vlastní zahrady, kde například není dostatečná vrstva kvalitní půdy. Mrtvé zeminy je pak vhodné odvézt na skladku (což bývá placené za hmotnost) nebo na jiné místo určení, kde bude sloužit například na vyrovnání křivého terénu nebo známému stavebníkovi na zasypání výškových nerovnosti stavby. Vždy ale mějme na paměti, že ornice se NEZAVÁŽÍ nekvalitní zeminou (jíly, štěrky apod.)!
Hloubka výkopu - bude záležet na tloušťce skladby zpevněné plochy a výškovém umístění horní hrany zpevněné plochy vůči stávajícímu terénu. Hodně staveb bude mít unikátní požadavky na výkopové práce. Existuje tedy mnoho variant, které jsou ovlivněny konkrétními požadavky (Bude kolem chodníku z kostek trávník nebo kačířek či záhon, stěna, něco jiného?). My si povíme aktuálně pouze o té nejjednodušší, kdy odstraníme pouze ornici, která má tloušťku o pár centimetrů menší než navržená skladba (konkrétně 25 cm). Pokud tedy chceme pouze chodniček o skladbě tloušťky 30 cm, odstraníme pouze tuto ornici. Výška horní hrany kostek od upraveného terénu (kde bude trávník) by měla být 0,5 až 2,5 cm. Zbylá část (spodní pláň) bude zhutněna odpovídajícím hutnícím strojem. Vibrační pěchem, válcem nebo deskou.
Nezapomeneme i na odvod přebytečné dešťové vody. Tedy napojení na dešťovou kanalizaci nebo vsak.
Postup prací
V případě plánovaného odvodnění, je pak nutné nezapomenout na položení odvodňovacích žlabu, které svedou vodu do dešťové kanalizace nebo příkopů, či vsaků.
Ideální je postupovat po kouskách a dělat třeba více řad naráz (a to buď do oblouků nebo vodorovně) – žulové kostky nejsou totožně velké, takže můžeme do každé řady dávat jinak velké kostky a nenarušovat linku. Vždy je vhodné rukou nebo dlaždickým kladívkem vytvořit důlek v podloží, vložit kostku a kladívkem zaklepat o fous výše než bude zvolená výška hotové zpevněné plochy. A tak pořád dál a dál a couvat.
Výšku si hlídáme pomocí natažených provázku a latě.
Pokud pracujeme s ložem z písko-cementu (vápna), je nutné používat rukavice, abychom si nepoškodili ruce, a stejně tak je nutné používat respirátor nebo aspoň mít přes ústa a nos namočený kapesník.
Pěkná ukázka dělení (sekání) žulových kostek:
Zrychlená ukázka pokládky žulových kostek u přijezdu ve svahu ke garáži:
Vyplnění spár
Jakmile máme celé lože postupně zaplněné kostkami, které jsou zaklepané a částečně zasypané, měli bychom ještě jednou zkontrolovat:
Pokud je vše v pořádku, mezery zasypeme štěrkem nízké frakce (nebo spárovací maltou) a přikročíme k dohutnění pomocí vibrační desky. Po zvibrování dosypeme chybějící materiál.
Pracujeme-li s cementem nebo cementovou maltou, může být ještě ve finále nutné očistit kostky, které od něho mohou být ušpiněné.
Terénní úpravy kolem zpevněné plochy
Nakonec nás čeká rozprostření zeminy kolem zpevněné plochy, tak aby tato zpevněná plocha byla o něco výše. Je to z toho důvodu, aby se na ploše nedržela voda, hlavně tedy u těch ploch které mají spáry zalité maltou. Malta nepropoušti vodu. A můžeme zasét trávu.
Článek aktualizován 10.6.2022
RU
Tisk 
PDF