Jak opravit sednutou dlažbu

Betonovou dlažbu používáme na různě široké chodníky, příjezdové plochy, parkovací stání a často i pod přístřešky a pergoly. V tomto článku si povíme něco málo o sedání venkovní betonové dlažby a řešeních, jak se tomuto problému vyhnout nebo jej co nejvíce omezit. 

Proč sedá dlažba

Důvodů může být více. Od špatného návrhu v projektu, nekvalitní realizací, nesprávným užíváním zpevněné plochy až po dobu užívání a jiné. Pojďme si některé problémy více přiblížit:

• chyba projektu - projektant může udělat chybu při návrhu skladby zpevněné plochy. Problémem může být například podcenění jednotlivých vrstev kameniva nebo nesprávné umístění zpevněné plochy do nezpevněných svahů.
• špatná realizace - místo kvalitního kameniva se použije nekvalitní recyklátem (měkké cihly, které se vlivem vody nebo provozem začnou rozpadat). Nehutněním rostlého podloží pod kamenivem. Výkopy po různých rozvodech kanalizace, elekřiny, vody a opět nedostatečným zhutněním záhozu.
• větší zátěž zpevněné plochy - jízdou nákladních aut po chodnících, které jsou dimenzované pouze na chůzi lidí. Zátěží od strojů (jeřábů a různých nakladačů)
• čas - dlouhodobým užíváním stavby

Způsoby oprav

Opravy propadlé dlažby můžeme rozdělit na 2 varianty podle velikosti sednutí (opravy). U obou variant je potřeba nejdříve rozebrat a očistit propadlou dlažbu v ploše o něco větší než je propadlá část. Existují speciální kleště na vytahování zámkové dlažby, ale kdo si bude kupovat takový přípravek na jednu propadlinu. V době psaní tohoto článku stojí kolem dvou až tří tisíc korun. 

Před realizací navíc musíme dokoupit:

• podkladní štěrk / písek (typ a frakci podle toho jakou skladbu budeme opravovat)
• křemičitý písek na zasypání spár
• + další materiály podle příčiny poruchy (náhradní obrubníky, náhradní dlažbu, beton...)

Typ podkladu zjistíme rozebráním alespoň 1 dlažby. Nejčastěji se bude jednat o štěrk nízké frakce 4-8 nebo nižší. Pro zjištění celé skladby pak musíme přikročit k rozebrání větší plochy.

Dále si opatřime nejnutnější nářadí. Na malé propadlé plochy stačí:

• zednická lžíce nebo jen malá lopatka - k rozprostření štěrku/písku
• kýbl - k přenášení sypkého materiálu
• kousek hranolku/latě (podle velikosti opravované plochy bude možná stačit i jen zednická lžíce) - na rozprostření štěrku/pisku do roviny
• smeták - k zametení křemičitého písku do spár v celé opravované ploše
• a 5 kg palice s dřevěnou deskou - na zhutnění opravené dlažby nebo lépe vibrační desku s gumovou podložkou

Při opravě větší plochy a velkých sednutí budeme potřebovat kromě většího množství písku/štěrku a křemičitého písku i:

• kolečka - rozvoz materiálu po upravované ploše, přesun dlažby na místo, kde nebude zavazet, k namíchání betonu
• lopatu - k práci se sypkým materiálem
• hrábě - k hrubému urovnání štěrku/písku
• stahovací lať (hliníkovou nebo dřevěnou) - k rozprostření šterku / písku
• pilku na dřevo - pilkou si vytvoříme zářez na stahovací lati
• metr - k odměřování vzdáleností a výšek od napnutého provázku
• ocelové pásky nebo trubičky - na stahování štěrku nebo písku
• provázek nebo nivelační přístroj - k vyměřování spádů a výšek
• vibrační desku s gumovou podložkou - s deskou kvalitně zhutníme podklad a samotnou dlažbu
• minibagr nebo mininakládač "Bobek" - pro větší opravované plochy, kdy je nutné se dostat až k podkladní pláni

Pokud bude potřeba opravit i sednuté obrubníky, pak potřebujeme i:

• kladivo s majzlíkem (nebo sbíjecí kladivo) - s kterým odstraníme původní beton od obrubníků
• motyku nebo míchadlo/míchačku - k namíchání betonu
• krompáč, pákové páčidlo - k uvolnění obrubníků
• ocelové tyče - pomocí kterých napneme provázek do určité výšky, využijeme je při kladení obrubníků
• vodováhu
• beton - buď koupíme suchou hotovou směs nebo jednotlivé složky betonu
• konev s vodou - k namíchání betonu a ke kropení hotové zapískované dlažby (aby si písek sedl do spár)

Vše potřebné máme připraveno. Můžeme se směle pustit do opravy:

Oprava lokálního malého sednutí (menšího 2 cm)

V první řadě přikročíme k rozebrání dlažby. Buď v místě sednutí nebo v kraji zpevněné plochy, kde je největší šance, že dlažbu vytáhneme i bez použití speciálních kleští. Může se stát, že některé typy dlažeb budou do sebe pevně zaklesnuté. Pak nezbývá než dlažbu rozbít nebo vyříznout úhlovou bruskou a nahradit ji novou. Nevýhodou je, že nová dlažba bude mít jiný odstín. Což se dá vyřešit nátěrem nebo použítím dlažby z jiného místa zpevněné plochy. 

Rozebranou dlažbu očistíme od zbytků písku a hlíny, která se časem do mezer dostane. 

Doplníme chybějící šterk nebo písek. Rozprostřeme jej zednickou lžící do mírného kopečku, tak aby v místě, kde byla největší prohlubeň dlažba převyšovala okolní dlažbu o 0,5 až 1 cm. V krajích ponecháme štěrk ve výšce spodní hrany nerozebrané dlažby.

Máme nachystaný podklad a můžeme dlažbu položit zpět. Pokud se nám stane, že poslední kusy dlažby nepůjdou do mezery vložit, pak budeme muset přistoupit buď:

1. k rozebrání ještě o něco větší plochy
2. nebo k přiříznutí (odbroušení) boků dlažby

Nakonec zasypeme mezery křemičitým pískem a poklepem přes desku nově položenou dlažbu srovnáme do jedné roviny s okolní dlažbou.

Oprava velkých sednutí (větších 2 cm)

Před zahajením opravy je nutné zjistit příčinu poruchy a podle ní zahájit sanaci. Pokud je to možné. Některé problémy se dají zjistit až po rozebrání dlažby či dokonce celé skladby zpevněné plochy (sonda, která ukáže hlavní neviditelný problém). Propady po nezhutněných zasypech jsou vidět v podobě liniových propadů. Celoplošné propady bývají u svahů, které po čase začnou ujíždět do strany. Nebo též v případě použití navážky z rozpadajícího se materiálu. Dalším specifickým problémem může být vadná kanalizace nebo prasknutý vodovod, kdy dojde k vytvoření kaverny (volného prostoru v zemi) a k následnému velkému propadu. V tomto případě není vhodné propadlou část pouze dosypat, ale musíme přistoupit k opravě samotné kanalizace nebo vodovodu.

Oprava sednutí liniového propadu

Pokud jsme přes zpevněnou plochu prováděli výkop (například kvůli přípojkám do domu), který jsme následně po zasypání nedostatečně zhutnili. Pak velmi pravděpodobně došlo k jeho sednutí a nyní nám nezbývá nic jineho, než rozebrat všechny vrstvy až po zásyp výkopu. Ten následně musíme zhutnit vibračním pěchem a až potom můžeme jednotlivé vrstvy štěrku vrátit zpět. Chybějící část štěrkového lože doplníme buď štěrkopískem v úplně spodní části nebo drceným kamenivem o nějvětší frakci, která byla ve skladbě použita.

Kompletní rekonstrukce zpevněné plochy

V této části návodu budeme uvažovat s nekvalitním podložím (rozpadající se cihly) a nezhutněnou podkladní zeminou. V tomto případě většinou přikročíme ke kompletnímu rozebrání dlažby a někdy i obrubníků. V předchozí variantě, lokálního sednutí, stačilo dlažbu položit hned kousek vedle opravovaného místa. Nyní musíme dlažbu přesunout mimo opravovanou plochu. Pravděpodobně na vedlejší zatravněnou část nebo jinam, kde nebude dlažba zavazet. Ideálně ji uložíme na paletu.

Dlažba je bokem. Vidíme, že pod ní je pravděpodobně kladecí štěrk nízké frakce. Protože se jedná o malou tloušťku štěrku do 5 cm, odstraníme jej ručně. Pod touto vrstvou následuje vrstva z rozpadajícího materiálu. Tento materiál musíme nahradit kvalitním kamenivem. Příklady skladeb a frakcí pro různě zatížené plochy nalezneme například zde.

Rozpadající materiál odtěžíme a odvezeme na skládku odpadu. (Placené od hmotnosti. Takže je vhodné, aby do odpadu nenapršelo mnoho vody.)

Nyní máme holou pláň, kterou kvalitně zhutníme vibračním pěchem nebo válcem. Lehká vibrační deska není úplně ideální, i když i s ní se dají některé plochy hutnit.

Pokud je nutné odstranit i obrubníky (obrubníky se od dlažby vzdálili natolik, že vznikla nevzhledná mezera nebo došlo i k jejich propadu) pak:

Nejdříve vybouráme beton, který má držet obrubníky v sevření a ve svislé poloze. Následně doplníme chybějící část skladby o štěrk nebo štěrkopísek a zhutníme. Nesmíme zapomenout na vrstvu betonu pod obrubníkem. Proto si výšky v průběhu prací kontrolujeme například nivelačním přístrojem nebo s pomocí vodováhy či nataženého provázku mezi ocelovými tyčemi.

Jakmile máme podklad hotový, přistoupíme ke kladení obrubníků do betonu. Klademe je do předem připraveného provázku, aby jejich výška i směr odpovídali našim požadavkům. Současně vytvoříme i hrobečky z betonu kolem všech obrubníků (Do výšky 1/3 obrubníku nebo výše podle zatížení plochy.). O něco větší hrobeček můžeme udělat z vnější strany zpevněné plochy parkovacího stání. Pozor na vnitřní hrobeček, aby nezasahoval až do dlažby viz. obrázek níže.

Po částečném vyzrání betonu u obrubníku 1-3 dny můžeme přikročit k navezení vrstev drceného kameniva a jeho zhutnění. 

Finální vrstvu kladecího štěrku frakce 4/8 pouze srovnáme pomocí latě do správné výšky, tak aby dlažba byla po položení o 5 - 10 mm výše než obrubníky. 

Zasypeme dlažbu křemičitým pískem a zhutníme vibrační deskou s podložkou. Po dokončení hutnění opět dosypeme volné mezery. 

Nakonec si necháme ještě trochu písku na finální zásyp částečně-prázdných spár po deštích.

Jak předejít sednutí dlažby

• Každý nedostatečně zhutněný zásyp výkopu (po kanalizaci, elektrice, vodě...) po čase sedne. Proto je důležité jej hutnit po vrstvách s odpovídajícím hutnícím strojem. Použijeme vibrační pěch nebo válec. Nebo navíc necháme zásyp přirozeně sednout (po silném dešti dochází k výraznému sedání, ale i tak je to na delší dobu než se voda dostane i do nižších vrstev). 
• Zhutněním pláně před položením první vrstvy kameniva. 
• Kvalitním zhutněním všech vrstev kromě kladecí vrstvy, kterou není potřeba hutnít. Sedne si až při konečném hutnění dlažby deskou s podložkou (i proto se má dlažba převýšit o 0,5 až 1 cm nad obrubníky).
• Nepoužíváním materiálů, které se velmi snadno rozpadají. Typický měkké až středně tvrdé cihly z bouraček.