Úvod  ›  Seznam štítků  ›   ›   ›   › 

Co je trativod a jak ho postavit?

  

Trativod je určen na odvádění nebo vsakování dešťové nebo vyjímečně odpadní vody. Kde všude se používá a jakým způsobem se buduje?

Co je trativod?

Jedná se o podzemní stavbu, jejímž účelem je odvod vody od stavby nebo z pozemku. Z trativodu se převážně dešťová voda odvádí do půdní vrstvy nad podzemní vodou. Půdní vrstvy vytváří obrovský přírodní filtr, který vodu v nejlepším případě vyčistí. 

Trativod nabízí řešení tam, kde není možné svádět vodu do kanalizace nebo vodního toku. Podobné řešení představuje drenáž, která však vyžaduje odvedení vody do určitého recipientu (vodní recipient - vodní nádrž nebo tok).

V dobách minulých se trativody u obytných nemovitostí budovaly běžně a nejeden majitel nemovitosti jej tak ještě má. Realizovaly se zpravidla z přírodních materiálů, používal se především kámen a pálené drenážní roury. Dnes se stále trativody budují, je možné takto snadno zabránit zaplavení například sklepa nebo rekreačního objektu. Trativody se taktéž budují u dopravních staveb, a to za účelem snížení hladiny podzemní vody nebo kvůli odvodnění zemní pláně.

Trativod je stavbou, která je jednoduchá a finančně nenáročná. Postavit si jej můžete i svépomocí.

Realizace však podléhá schválení příslušného úřadu, musíte tak mít k dispozici povolení. Tuto povinnost stanovuje zákon 254/2001 Sb. Pakliže byste na příslušné náležitosti nedbali, můžete se jako fyzická osoba vystavit riziku pokuty až 50 000 Kč.

Roli hraje umístění trativodu, jeho účel i délka. Jeho realizací nesmíte omezovat nikoho ve svém okolí. Správně provedený trativod ovšem náhodný kolemjdoucí nerozpozná.

Jak na realizaci trativodu

Předtím než začneme se stavbou trativodu, musíme zjistit, zda má smysl jej realizovat. Za všech okolností (při přívalových deštích, rychlém tání sněhu, či jiné extrémní situaci). V tomto návodu bude ukázka realizace úplně nového trativodu.

Jak zjistit zda je možné trativod technicky realizovat? - K tomu slouží obhlídka vámi vlastněného pozemku a provedení výkopů (sond) k zjištění vsakovacích poměrů (kolik vody se vsákne za určitý čas). Dále pak musíme zjistit, kolik vody bude tímto trativodem proudit? Bez této informace v podstatě nevíme jaký průměr potrubí použít a jakou délku trativodu vytvořit.

Obhlídkou pozemku zjistíme kudy by bylo vhodné naplánovat trasu trativodu. Trativod by měl být vzdálen od míst, která nechceme nebo nemůžeme podmáčet. Pozor si též musíme dát na místa, která jsou v nedaleké vzdálenosti od sousedů. Hrozí zde riziko, že si sousedé budou stěžovat na podmáčený pozemek. 

Riziko znečištění naší nebo cizí studny - V dnešní době je zdroj pitné vody velice důležitý. Všichni by jsme se měli snažit v maximální možné míře vodní zdroje neznečišťovat. Ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území jsou v § 24a uvedeny vzdálenosti studny od některých druhů znečištění. Vzdálenosti jsou zde uvedeny i vzhledem k typu prostředí (málo propustné a propustné). Bohužel zde není přesná zmíňka o vzdálenosti trativodu od studny. V metodické pomůcce ministerstva pro místní rozvoj, která se zabývá vsakováním srážkových vod, lze vyčíst na straně 16, že vzdálenost vsakovacího zařízení od studny s pitnou vodou musí určit hydrogeolog. Tato způsobilá osoba provede hydrogeologický průzkum a vytvoří hydrogeologický posudek.

Práce na trativodu pro dešťovou vodu

Před realizací víme, že:

  1. Hladina podzemní vody je hluboko i při vytrvalých deštích. (více než 1 metr pod nejspodnější hranou základové spáry trativodu).
  2. Nehrozí žádné riziko poškození cizího majetku, studny s pitnou vodou či sesuv půdy vlivem podmočení.
  3. Půdní vrstvy jsou dostatečně propustné a že při realizaci sběrné šachty a trativodu o délce 20ti metrů bude vsakovací schopnost dostatečná pro veškerou dešťovou vodu ze střechy.

Začneme s nákupem potřebných materiálů:

  • Lapač splavenin (gajgr) podle počtu svodů, 1 svod = 1 gajgr
  • Beton na osazení gajgru, případně na obetonování trubek při napojení na dešťovou kanalizaci - mnoho jej potřeba nebude, lze koupit hotovou směs
  • Venkovní kanalizační potrubí průměru 100-125 mm (trubky, kolena, odpočky, koncové hlavice na odvětrání trativodu) - bude potřeba trasa k šachtě a k vyvedení konců trativodu k terénu (odvzdušnění).
  • Betonové skruže pro vytvoření šachty, včetně vrchního poklopu.
  • Betonová dlaždice - bude na dně šachty, zamezí rozplavování dna vlivem přítoku vody
  • Objímky nerezové nebo s ochranou proti korozi - na svislého potrubí v šachtě
  • Štěrk - na vytvoření trativodu a k dna v šachtě (lze použít různé frakce např. 8-16, 11-22, 16-32, 32-63) - čím větší frakce tím větší mezery mezi kamenivem a větší akumulace vody. Na druhou stranu větší frakce (o velikost kameniva 32, 63) úplně nesvědčí některým trubkám (hlavně pokud jsou následně zatížené). Takže pokud by jsme chtěli větši akumulaci vody, tak vytvoříme hlubší výkop a větší frakci vložíme do spodní části výkopu. Následně nasypeme nižší frakci, která námi zvolené děrované potrubí neohrozí.
  • Písek pro zásyp kanalizačního potrubí
  • Geotextilie - na ochranu štěrkového lože (proti zanášení z okolních vrstev). Existují různé geotextilie s různými parametry, od kterých se samozřejmě odvíjí i cena. Pokud budeme mít kamenivo s ostrými hranami (které by mohlo geotextílii protrhnout), měli by jsme zvolit gramáž alespoň 300 g na m2. Dalším parametrem by měla být dobrá propustnost, ale zároveň i dobrá neprostupnost částic. Pozor na jemnozrnné zeminy, na které je potřeba použít geotextilii s otvory menšími než 0,1 mm. Nejlepší je kontaktovat výrobce nebo dodavatele geotextilií a zeptat se jej na konkrétní výrobek, který by byl pro realizaci trativodu nejvhodnější.
  • Drenážní potrubí 100 mm - buď perforované potrubí typické žluté, černé barvy nebo trubky s výřezy (např. trubka Perforation). Dnes se k tomuto účelu zpravidla používá vysokopevnostní trativodní či drenážní potrubí. Používají se různé pevnosti SN4, SN8, SN10, SN12, SN16.
  • Přechodné spojky mezi různými potrubími
  • Výstražné fólie

Nářadí a stroje, které budou potřeba:

Bude záležet na tom, zda se rozhodneme pro realizaci pouze ruční nebo s pomocí strojů. Na výkopové práce, zásypy, osazení skruží a terénní úpravy se hodí bagr. V podstatě na velkou část prací. Ušetří spoustu času a namáhavé práce s vykopáním a převážením materiálů. Dále kolečka, lopaty, krumpáč nebo motyku, pevný kýbl na nějaké drobnější úpravy (začišťování výkopů apod.). Pilku nebo úhlovou brusku (na kov, beton - pokud jsou trubky dešťové kanalizace betonové) na řezání kanalizačního potrubí a pilník se kterým vytvoříme šikminu na potrubí. Vrtací soupravu - pokud koupíme šachty bez otvorů. Nůžky (na ustřižení geotextilie). Hrábě na urovnání zeminy. Vrtačku s vrtákem na vyvrtání děr v betonové šachtě (na realizaci objímek potrubí v šachtě). 

Musíme též vědět: kam s přebytečnou zeminou. Zda ji použijeme na vyrovnání terénu nebo ji odvezeme na skládku.

Rozhodnutí z které strany začít: musíme vědět, které části jsou kritické. Můžeme se setkat s tím, že například nebude možné z důvodu výškových rozdílů vytvořit přepad do dešťové kanalizace. Nebo kvůli prostorovému omezení bude muset bagr postupovat z jedné strany a pak zase zpět. V našem případě je dešťová kanalizace dostatečně hluboko a nebude problém se do ní napojit.

TIP: Než začnete s osazováním jakéhokoliv potrubí či šachet, začněte se zjištěním hloubky dešťové kanalizace (např. pomocí sondy - vykopete díru v místě, kde by jste se měli napojit). Další situací jsou různě zvlněné terény. Je vhodné si tedy kontrolovat i krycí výšky potrubí. A případně pokud by v některém místě byla krycí výška nedostatečná: upravit celý návrh trativodu.

Osazení trubek a šachty předchází vyměřovací a výkopové práce.

Začneme s umístěním plných trubek, které budou vodu odvádět od objektu. Ty nebývají děrované a to z toho důvodu, aby se dešťová voda nevsakovala poblíž domu, kde by mohla vytvářet problémy (zvýšené vlhkosti). S výkopem tedy začneme v místě svodů ze střechy a pokračujeme v plánované trase až k sběrné (čistící) šachtě.

Výkop bude tak hluboký, aby nad trubkou byla dostatečná vrstva zeminy alespoň 20-30 cm v nejtenčím místě. Osadíme do betonového lože lapače splavenin (gajgr) a následně kanalizační potrubí ve spádu 2% k šachtě (2 cm na 1 metr potrubí), které částečně zapískujeme. 

Následuje realizace šachty

Šachtu osadíme ve vzdálenosti několika metrů v nejnižším místě od stavby (pokud je toto místo nejvhodnější). Z této šachty následně povedou rozvody trativodu (děrovaného potrubí s obsypem z drceného kameniva a obložené geotextilií), které již budou vodu vypouštět do podloží. A přepad, který bude směřovat buď do kanalizace nebo příkopu nebo vyhrazeného prostoru na zahradě.

K realizaci šachty použijeme např. betonové skruže o vnitřním průmeru min. 80 cm, výšce 25 cm, tl. 9 cm (hmotnost cca 150 kg / ks). Osazení těchto skruží provádíme s maximální opatrností. Existují různé způsoby...od ručního kopání až po obří výkop od bagru a následné obsypání stávajícím materiálem nebo štěrkem. 

Bagrem vykopeme jámu a dno ideálně vyrovnáme (lopatou s motykou/krumpáčem). Hloubka činí necelých 1,5 metrů. Následně přikročíme k osazování skruží a jejich obsypávání s pomocí bagru. Pokud nejsou ve skružích připraveny otvory pro napojení kanalizace, trativodu i přepadu, pak se pustíme do jejich realizace. Přívod vody do šachty bude v nejvyšší úrovni. Zaúštění trativodu v nejnižší části. A přepad do kanalizace mezi přívodem a odvodem do trativodu.

Po osazení zbylých skruží pokračujeme s hloubením výkopů pro trativody a to o hloubce 80-90 cm. Rozměry výkopu jsou individuální podle množství vody a vsakovacích schopnosti zeminy. Nám bude stačit šířka 40 cm. Výkop začistíme (vyrovnáme dno a boky) a osadíme geotextílií. 

Na dno rozprostřeme hrubé kamenivo výšky 1/3 výkopu. Následně přijde na řadu vrstva jemnější frakce, kde bude uloženo děrované potrubí. Potrubí osadíme přibližně do středu této vrstvy, vyspádujeme a překryjeme geotextílií. Spád může být od šachty nebo k šachtě 0,5%. Spád k šachtě je výhodný pro čištění trativodu. Puštěním vody z konce trativodu se znečištění dostane snadno do velké šachty. Spad od šachty pak můžeme realizovat v kopcovitém terénu. Avšak na konci je potřeba pomocí potrubí vytvořit čistící šachtici se sníženým dnem. Nakonec napojíme potrubí do šachty a vytvoříme koncové odvětrávací a čistící svislé potrubí (z plných trubek).

Trativod je připraven k zahrnutí zeminou. Nad potrubím je vhodné osadit výstražnou fólii. Ta by měla být vzdálená od trubek na vzdálenost délky  hrotu krumpáče + něco navíc. 

Nyní vytvoříme potrubí do dešťové kanalizace (přepad z šachty):

  • připravíme výkop
  • osadíme kanalizačního potrubí do pískového lože
  • spojíme potrubí s šachtou a s dešťovou kanalizací
  • zapískujeme
  • zahrneme zeminou

Přichází na řadu poslední napojení: přívodního potrubí. Jeho zapískování a zasypání zeminou.

V šachtě nám ještě chybí svíslé přívodní potrubí uchycené do stěny šachty pomocí objímek, vytvoření dna ze štěrku a osazení betonové dlaždice, která zabrání rozplavování dna. Jakmile vše v šachtě dokončíme, můžeme ji zakrýt studničním poklopem ze dvou betonových částí.

Poslední vrstvu tvoří hlína, která trativod plně zamaskuje a vyrovná povrch vůči okolnímu terénu. Povrch trativodu se nechá zatravnit, díky čemuž dokonale splyne s okolím a nikdo tak nemá šanci poznat, co se na místě nachází.

Rady na závěr

Kdy musíme hledat jiné řešení?

  • Na pozemku se nachází nepropustné horninové podloží - např. skála
  • Hladina podzemní vody je vysoko. Hladina ustálené vody by měla být alespoň o 1 metr níže než je úroveň základové spáry vsakovacího zařízení. Vyjímečně může být vzdálenost menší.
  • Z legislativních důvodů - ochranná pásma vodních zdrojů aj.

Co se může pokazit?

  • Opatrnosti dbáme při realizaci trativodu u svažitých pozemků - Před realizací by měl být proveden geologický průzkum.
  • Nefunkčnost trativodu - může se stát po vydatných deštích a tání sněhu, kdy se hladina podzemní vody zvedne na stejnou nebo vyšší úroveň trativodu. Vhodné řešení, které lze realizovat v kopcovitém terénu, je vyustění konce trativodu mimo půdní vrstvy do příkopů nebo realizací akumulačních nádrží. Ty však nemusí množství zvládat. Proto je vždy vhodné nějakým způsobem vyřešit bezpečnostní přepad.

Trativod není jediné možné řešení. Na trhu jsou k dispozici také moderní plastové vsakovače.

Pokud nejsou podmínky příliš vhodné a vsakování je komplikované, protože zemina je tvořena vrstvou jílu, lze jako řešení navrhnout použití trativodu v kombinaci s retenční/akumulační nádrží. Zachováme tak možnost kontrolovaně odpouštět dešťovou vodu do podzemních vrstev.

Dbejte také na to, že trativod, který má svádět vodu odpadní, se v čase zanese kalem. Problematické jsou zejména tuky. Proto je nutné jej vždy po určité době obnovit nebo vyčistit.

Tento návod slouží všem kutilům a stavebníkům, kteří zrovna řeší: jak na realizaci trativodu.

Problematika trativodů je mnohem větší než je obsah výše uvedených informací. A proto je velmi vhodné kontaktovat odborníky, kteří se vsakováním vody plně zabývají.

Článek byl aktualizovaný 15.6.2022

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 3.64/5 (11 hlasů)

RU






Související články