Úvod  ›   ›   › 

Jak na zpevnění sypkého podkladu pod podlahou, cestou, základy..

  

Každá stavba vyžaduje pevné a kvalitně provedené základy, bez toho se prostě neobejdeme. Buďto přenecháme práci odborníkům, tzv. „na klíč“ nebo ji zvládneme svépomocí.

Ať už budujeme cestu, dům nebo rekonstruujeme stávající objekty, musíme začít prvním krokem a tím je projekt. Neodborný přístup pozná po čase nejen kolemjdoucí, ale i sám vlastník.

Dodavatelská forma však často nesplňuje naše očekávání, a to zejména z časových, estetických a zejména finančních hledisek, klesá i úroveň řemeslné práce. Všechny tyto vlivy nás nutí, abychom se pokusili zvládnout stavební práce sami.

Je to náročné především na čas, nejprve se totiž musíme seznámit se stavebními postupy, výběrem a praktickým využitím vhodných materiálů a tím eliminovat omyly.

Při stavbě se neobejdeme bez řady základních stavebních hmot.

  • písek

    • kopaný, hodí se do pružných vrstev mlatových povrchů cest, hřišť i dětských pískovišť

    • říční, je praný a neobsahuje hlinité příměsi, vhodný do betonových a maltových směsí

  • štěrky

    • patří mezi drobné kamení, mají zrnitost 25 až 125 mm

    • do lože méně frekventovaných cest používáme frakci o zrnitosti 25 -40 mm

    • hrubé štěrky frakce 40 – 70 mm pro větší zatížení, například pro vjezd do garáže či stavbu pergoly a odpočívadel

    • pro velmi frekventované cesty se používají frakce 70 – 125 mm

    • všechny štěrky se osvědčují jako součást hrubých či jemných filtrů kvalitní drenáže

  • lávová drť

    • velmi porézní materiál z vyvřelých hornin

    • poněkud drahý

    • díky své poréznosti velmi dobře váže vlhkost, udržuje půdní vláhu

    • plní především dekorační funkci

    • zrnitost 0,8 – 1,6 mm

  • kačírek

    • plní především dekorační a drenážní funkci

    • může být praný i nepraný

    • má různé velikostní frakce

    • různě velké valounky kačírku jsou díky svým oblým tvarům naprosto nevhodné pro pěchování, tedy zpevnění podkladu. Kačírek je nezhutnitelný, jeho oblázky se budou neustále rozjíždět

  • drobná drť ze škváry nebo tvrdých hornin

    • zrnitost kolísá od 1,25 do 25,0 mm

    • součást podkladních vrstev cest a zpevněných ploch, podpovrchových drenáží a povrchových vrstev sportovních ploch

  • kamenná kůra

    • přírodní rulový kámen s velmi dlouhou životností

    • frakce 0,8 – 6,3 cm

    • poměrně drahá, plní především dekorační funkci

  • lomový kámen

    • častěji používaný než štěrkopísek

    • tříděný i netříděný

    • frakce 0,5 – 250 cm (vhodné pro gabiony)

    • levný a velmi trvalý

    • ostré hrany a drsný povrch

    • velké kameny jsou vhodné jako solitéry a do opěrných zídek

  • štěrkopísek

    • frakce 0 - 63 mm

    • levný, velmi často používaný

    • vhodný pro zatěžované plochy pod konečný podkladový substrát

  • makadam

    • pod velmi frekventované a silně zatěžované plochy

    • vhodný jako finální podkladový substrát, například na štěrkopísek

    • frakce 32 – 63 mm

Všechny výše uvedené substráty, vyjma kačírku, jsou vhodné jako podklad pod podlahy, cesty, základy zdí apod. Dají se velmi dobře stlačovat na sebe, tedy pěchovat, jsou mrazuvzdorné, s velmi dlouhou životností.

Pro zakládání jednotlivých stavebních objektů a drobných prvků architektury je nezbytně potřebné nářadí. Přirozeně není možné mít náčiní pro všechny stavební práce. Někdy si můžeme vypomoci půjčením techniky.

Nezbytně ale musíme vlastnit:

  • vodováhu, lopatu, krumpáč, rýč, vážní lať, šňůru, prkna, hrábě, ruční válce a ruční pěchovadla

Postup práce:

  • námi zvolený substrát, který tvoří podklad po úpravě terénu stejnoměrně naneseme do lože a rozhrneme. K vyrovnání (strhnutí) povrchu se dobře hodí dlouhá kovová vodováha, kterou zároveň průběžně kontrolujeme spád pro odvodnění, nebo delší deska

  • výška násypu závisí na finálním materiálu (dlažba – rozhodujícím faktorem je výška dlažby, kamenný koberec, litá dlažba, mlatový povrch atd.) Tloušťka nosné vrstvy by měla být alespoň 10 cm.

  • pod povrch se můžou uložit drenážní trubky nebo trubka pro zahradní hadici (v případě terasy) či obrubníky

  • povrch zpevníme pěchováním ručními pěchovadly nebo uválcováním ručními válci. Místo této velmi namáhavé práce si můžeme vypomoci zapůjčením vibrační desky. Pěchujeme důkladně, jednotlivé segmenty (zrníčka písku nebo kameny) musí k sobě těsně přilnout, protože jinak by se dlažba mohla propadat

  • na nosnou vrstvu štěrku či jiného vhodného materiálu nasypeme vrstvu písku – asi 3 cm, rozhrneme, zkontrolujeme spád a opět důkladně upěchujeme

  • na již vyrovnané lože už nešlapeme

  • do takto připraveného lože klademe dlažbu, cihly klinkery apod., a ty pak opět upěchujeme vibrační deskou opatřenou pryží nebo poklepáváme gumovým kladívkem

I v případě přípravy povrchu pod dřevěnou terasu nebo podlahu se musí pískové lože důkladně upěchovat a vyrovnat, přestože se nosné trámky nepokládají přímo na vrstvu písku, ale na zemní vruty nebo na betonové patky. Usnadní se tak i vyrovnávání trámků, které celou konstrukci podlahy ponesou.

Použijeme-li vodováhu a zajistíme i malý spád, pak můžeme další vrstvy konstrukce pouze klást na sebe.

Pro povrchové vrstvy mlatových ploch, jako jsou hřiště nebo odpočívadla či dvorky, můžeme použít antuku. Je to cihelná drť různého zrnění, od moučky (0,1 mm) až k hrubému zrnu (1 – 10 mm).

Pro pevné plochy hřišť musíme antuku smísit s hlínou a pískem a vodou tak, aby vznikl hladký a bezprašný povrch.

Čistě antukový povrch je velmi náročný na údržbu. Soudržnost antukového povrchu je založena na vodě a voda je jednak drahá a nebývá často dostupná.

U hřišť je důležitá hloubka výkopu a drenáž. Hloubka lože by měla být alespoň 35 cm a skladby jednotlivých vrstev je následující:

  • drenáž

  • 5 cm štěrkopísek

  • 20 cm makadam

  • 10 cm směs antuky písku, hlíny a vody

  • všechny vrstvy musíme důkladně upěchovat

Základ podezdívky u většiny plotů budujeme do hloubky 50 – 80 cm. Šířka základu je dána volbou stavebního materiálu. U cihelné postačí 35 – 40 cm, sokl z lomového kamene bývá široký 50 cm.

Při zakládání vjezdu garáže u rodinného domku pomocí zatravňovacích prefabrikátů odkopeme zeminu do hloubky 25 cm. Na tento základ rozprostřeme vrstvu písku nebo směs písčité, humusovité nebo kompostovité zeminy a zhutníme na tloušťku 3 cm. Teprve pak pokládáme prefabrikáty, které musíme výškově srovnat s úrovní okolního terénu.

Jak je patrné, je důkladně upěchovaný povrch pískového (štěrkového, makadamového či jiné kamenné drti) alfou a omegou úspěšné realizace drobných i větších stavebních prací.

Pro prostředí, které sami tvoříme je nutná dávka představivosti, zisk odborných znalostí a přístupů. Neméně důležitým požadavkem je účelnost, funkčnost, vkus a cit pro zaměření se na detaily.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)