Základy

Beton, tež přezdívaný jako umělý kámen. Je bezesporu jeden z největších divů moderního stavitelství a nejen jeho. I Římané jej velmi často využívali pro své stavby. Setkáme se s ním prakticky úplně všude. V exteriéru i interiéru má velmi široké využití. Určit hmotnost betonu není tak úplně jednoduché jako třeba u železa. Váha betonu má velký rozptyl. Nejčastěji se uvádí objemová hmotnost běžného konstrukčního betonu kolem 2000 - 2500 kilogramu na m³ (tedy bez výztuže).

Výstavba základů stavebního objektu, ať už se jedná o rodinný dům, komerční stavbu nebo větší chalupu, je vždy realizována na základě vlastností podkladní zeminy i okolních podmínek, které definují jednak její soudržnost, jednak přítomnost dalších rizikových faktorů, mimo jiné například úroveň podzemní vody. V případě nehomogenní podložní zeminy s nízkou únosností je nutné vylepšovat základovou spáru vylepšujícím násypem, který umožní dosáhnout optimálního sedání stavby přidáním další únosné vrstvy. Násypy mohou být řešeny jako podsypy přímo pod základový prvek nebo násypy do mezizákladového prostoru, případně se může jednat o posypy pod základovou desku z pokročilých materiálu s izolačními vlastnostmi.

Základy tvoří hlavní nosnou konstrukci stavby, která roznáší celé její zatížení do základové půdy. Nesprávné provedení základů nebo viditelné chyby v jejich realizaci mohou způsobit výrazné narušení statiky i ztrátu stability celé konstrukce. Také proto je důležité se při výstavbě základů vyvarovat chyb, které mohou výrazně snížit jejich kvalitu. Zde jsou nejčastější chyby, s nimiž se při realizaci základů můžete setkat a mohou vás stát nemalé investice v případě oprav.

Stavíte-li nový rodinný dům, pak se hned v úvodu realizace vašeho snu setkáte s tématem hydroizolace základů. Ta je naprosto zásadní a nelze ji opomenout, protože správné odvádění vlhkosti a vody již od základů domu je velmi důležité. Společně se zkusíme podívat na možnosti, které nám dnešní moderní technologie a postupy nabízejí.

Každá stavba vyžaduje pevné a kvalitně provedené základy, bez toho se prostě neobejdeme. Buďto přenecháme práci odborníkům, tzv. „na klíč“ nebo ji zvládneme svépomocí.

Řada stavitelů si v poslední době oblíbila velmi chytrý způsob stavění. Pryč jsou doby, kdy se na stavbě scházeli lidé už kvůli přípravě bednění.

Spousta z nás sní o vlastním domě. Někdo se do toho pustí po hlavě a obstará si starší dům k opravě. Jiní mají to štěstí, že vyrůstali nebo jiným způsobem přijdou do rodiny s dvougeneračním domem a nastěhují se do něj. Mnoho párů však začíná, jak se říká od píky a dům si musí postavit. Jedni firmou, druzí, ti šikovnější to zvládnout sami.

Krásné suché kamenné zídky jste už určitě viděli – jsou kolem historických zahrad, hřbitovů nebo také na terasových políčkách. Ale můžeme si s ní vylepšit i svou zahradu, hlavně pokud je ve svahu, a dát jít tak přírodní vzhled i jakýsi punc starých časů. Suchá zídka je postavena jen z kamenů, bez malty či jiného pojiva a při troše šikovnosti ji zvládne vybudovat každý.

Stavba základové desky svépomocí bývá pro laiky zátěžový úkol číslo jedna. Je třeba se dobře připravit a neudělat chybu, která by vás mohla stát mnoho investovaných peněz a času. V tomto článku jsem si pro Vás připravil postup, jak začít s výstavbou rodinného domu - a to se základy.

Pevnost betonu se odvíjí od náročnosti základové konstrukce. Pro klasický betonový základ pod nosné stěny rodinných domů používáme beton s označením C12/15 (B 15) nebo kvalitnější C16/20 (B 20) (pro staticky nenáročné stavby!). Další třídy naleznete zde.