Je třeba se předem připravit
Nejde jen tak přijít k obkladu a začít vrtat. Neměli byste zapomenout na několik důležitých věcí, a to:
- zkontrolujte si zeď detektorem kovů, abyste vrtákem nezasáhli rozvody (na plány se nespoléhejte, zvláště u starších objektů jsou čistou teorií)
- přesně si vyměřte, kde chcete vrtat, zvlášť, nemáte-li náhradní kachličku na výměnu
- místo si označte buď na lepicí pásku, nebo přímo na obklad
- pokud vrtáte bez pásky na glazuru, značku v podobě křížku si opatrně vyryjte, start vrtání bude snazší
- vyberte vhodný vrták (doporučujeme vrtáky do kamene, diamantové, nebo vidiové)
- pro větší otvory si před vrtáním povrch obkladu zdrsněte, vrták nebude tolik klouzat
Příklepovka? Na kachlíčky určitě ne!
Příklepová vrtačka, věrný přítel každého kutila, se na vrtání do obkladů určitě nehodí, protože by kachlíčky praskly, a to skutečně rychle. Proto vrtejte klasickou vrtačkou, nejlépe na nižší otáčky na začátku práce. Zvýšit je můžete až ve chvíli, kdy bude kachlička provrtána, a vrták bude ve zdi. Netlačte na hrot příliš a práci přerušujte. U této práce „spěchej pomalu“ platí dvojnásob. Nezapomeňte si odstraňovat z vrtného otvoru nahromaděný prach.
Když vrtáte, práší se
U vrtání se nepořádku nedá úplně vyhnout, proto je nejlepší vrtat ve dvou a nečistoty likvidovat pomocí vysavače už v průběhu vrtání. Držet vrtačku jednou rukou je sice frajeřina, ale ne moc bezpečná, takže to rozhodně nezkoušejte. Hadici vysavače zvládne přidržet kdokoli, klidně i větší dítě, stačí ho naučit, že ji má držet pod vrtem, nejlépe v šikmé poloze. Jste-li sami, vyzkoušejte jiný zlepšovák: na stěnu pod vrt stačí přilepit nebo jinak upevnit igelitový sáček (ne mikroten, ale pevnější materiál, aby se neslepoval), odpad bude padat přímo do něj.
Obklady stěn jsou nedílnou součástí nejen kuchyní, ale i koupelen, toalet a někdy i dalších částí bytu. Vedle klasický kachlíček s glazurou i bez ní to mohou být i dlaždice a nejrůznějšími deskami. Všechny uvedené materiály mají něco společného - těžko se do nich vrtá.
Je třeba se předem připravit
Nejde jen tak přijít k obkladu a začít vrtat. Neměli byste zapomenout na několik důležitých věcí, a to:
- zkontrolujte si zeď detektorem kovů, abyste vrtákem nezasáhli rozvody (na plány se nespoléhejte, zvláště u starších objektů jsou čistou teorií)
- přesně si vyměřte, kde chcete vrtat, zvlášť, nemáte-li náhradní kachličku na výměnu
- místo si označte buď na lepicí pásku, nebo přímo na obklad
- pokud vrtáte bez pásky na glazuru, značku v podobě křížku si opatrně vyryjte, start vrtání bude snazší
- vyberte vhodný vrták (doporučujeme vrtáky do kamene, diamantové, nebo vidiové)
- pro větší otvory si před vrtáním povrch obkladu zdrsněte, vrták nebude tolik klouzat
Příklepovka? Na kachlíčky určitě ne!
Příklepová vrtačka, věrný přítel každého kutila, se na vrtání do obkladů určitě nehodí, protože by kachlíčky praskly, a to skutečně rychle. Proto vrtejte klasickou vrtačkou, nejlépe na nižší otáčky na začátku práce. Zvýšit je můžete až ve chvíli, kdy bude kachlička provrtána, a vrták bude ve zdi. Netlačte na hrot příliš a práci přerušujte. U této práce „spěchej pomalu“ platí dvojnásob. Nezapomeňte si odstraňovat z vrtného otvoru nahromaděný prach.
Když vrtáte, práší se
U vrtání se nepořádku nedá úplně vyhnout, proto je nejlepší vrtat ve dvou a nečistoty likvidovat pomocí vysavače už v průběhu vrtání. Držet vrtačku jednou rukou je sice frajeřina, ale ne moc bezpečná, takže to rozhodně nezkoušejte. Hadici vysavače zvládne přidržet kdokoli, klidně i větší dítě, stačí ho naučit, že ji má držet pod vrtem, nejlépe v šikmé poloze. Jste-li sami, vyzkoušejte jiný zlepšovák: na stěnu pod vrt stačí přilepit nebo jinak upevnit igelitový sáček (ne mikroten, ale pevnější materiál, aby se neslepoval), odpad bude padat přímo do něj.