Při stavbě domu se v některých případech setkáme s nutností si vytvořit schodiště, které nám vhodně propojí více podlaží. Správný výpočet je důležitý! Chodit po vysokých, nízkých, krátkých i dlouhých schodech je nepraktické. V tomto článku si ukážeme, jak navrhnout schody u jednoramenného a dvouramenného schodiště.
Schodiště s jedním ramenem se většinou používá k překonání menších výšek (například u vstupu do domu, k překonání spádu v zahradě nebo rozdílných výšek podlahy v samotném domě). Lze jej použít i při překonání větších výšek. Avšak pro starší osoby může být vhodné rameno v půli rozdělit mezipodestou. Jedno rameno s 18, 20 či dokonce více schody je možná pěkné na pohled, ale při chůzi se člověk zapotí.
Následující postup ukazuje, jak určit rozměry schodu.
K výpočtu jednoramenného schodiště si nejdříve zjistěme výšku mezi podlahou v přízemí a podkrovím. (Výšku zjišťujeme od "čisté" podlahy po "čistou" podlahu.) Co znamená čistá podlaha? Je to úroveň hotové podlahy (např. horní hrana dlažby, koberce či lina nebo jiné povrchové úpravy). Měřením zjistíme, že výška je rovna 2750 mm. Tuto výšku potřebujeme překonat pomocí ideálně stejně vysokých schodů.
Po změření přistoupíme k návrhu výšky stupně.
Ideální výška schodu je v rozmezí od 150 mm do 180 mm (Raději dáváme přednost nižším schodům!). S větší výškou bude stoupat strmost schodiště, schodnice bude kratší a budeme mít menší celkový počet schodů. Avšak chceme-li pohodlnou chůzi, volíme spíše menší výšku.
Zvolíme výšku schodu: 165 mm
Vypočítáme počet stupňů v rameni: 2750 / 165 = 16,667 ... číslo zaokrouhlíme na celé ... 17
Zpětně dopočítáme skutečnou výšku stupně: 2750 / 17 = 161,8 mm
Následně tuto hodnotu (cca 162 mm) vložíme do níže uvedeného vzorce.
Vzorec pro výpočet schodišťového stupně:
2 x h (výška schodu) + b (šířka schodu) = 630 mm. (číslo 630 si lze upravit, ale mělo by být v rozmezí 600 - 650 mm)
Vzorec upravíme do následující podoby:
b = 630 - 2 x h
b = 630 - 2 x 162
b = 630 - 324
b = 306 mm (skutečná šířka schodu)
Protože výška a šířka schodu tvoří pravý úhel, můžeme si délku ramene dopočítat s pomocí Pythagorovy věty,
kdy c ² (délka ramene pod jedním schodem) = a² (výška schodu) + b² (šířka schodu).
c = odmocnina z (1622 + 3062)
c = 346,2 mm
Výsledek pak vynásobíme počtem schodů: 17 x 346,2 = 5885,4 mm a máme délku ramene schodiště.
Výpočet sklonu si zase můžeme provést goniometrickou funkcí, kdy tg úhlu se rovná podílu výšky a šířky schodu.
Z výšky 162 mm a šířky stupně 306 mm dopočítáme úhel sklonu schodiště. Ten by neměl přesáhnout 35 stupňů, což je nejvyšší možná hodnota pro bytové domy.
tg α = h / b
tg α = 162 / 306
α = arctg h / b
α = 27,89°
Závěrem, vypočítané hodnoty pro rozdíl výšek 2750 mm:
I tady je nutno nejprve určit výšku mezi podlažími.
Základním rozdílem mezi jednoramenným a dvojramenným schodištěm je ten, že rameno u druhého zmíněného neprobíhá kompaktně a je rozděleno mezipodestou.
Při výpočtu postupuje podobně, jako u výše uvedeného návodu.
Změříme výšku mezi spodní a horní čistou podlahou. Navrhneme výšku schodu. Ta by měla být v podobném rozmezí jako u jednoramenného schodiště mezi 150 mm - 180 mm. I v tomto případě platí, že vyšší schod se rovná strmější schodiště, schodnice je kratší a celkový počet schodů menší.
Jelikož máme 2 ramena, je nutné volit počet schodů jako sudé číslo 16, 18, 20. V opačném případě nebudou ramena stejně dlouhá.
Také tady musí být úhel menší než 35 stupňů.
Pro výpočet platí stejný vzorec 2h (výška schodu) + b (šířka schodu) = 630 mm.
Pro výpočet délky schodnice lze použít Pythagorovu větu, pro sklon zase goniometrické funkce (tangens nebo cotangens).
RU
Tisk 
PDF