Úvod  ›   › 

Jak začít stavět dům svépomocí?

  

V bytě nebo v domku?

Spousta lidí, ač bydlí v bytech, touží po vlastním domku. Od realizace jejich přání je odrázuje především cena, kterou by za novostavbu museli zaplatit. Před zhruba třiceti lety si lidé často stavěli domy sami. V současnosti je to však méně obvyklé. Náklady na stavbu zde nemusí být až tak závratně vysoké jako v případě pořízení si již hotového rodinného domu. Nabízí se nám rovněž možnost nechat si postavit pouze hrubou stavbu a tu si pak upravit svépomocí. I takto se sníží celkové náklady.

Základy

Ještě před samotnou stavbou je nutné vypracovat její plán. K jeho vypracování budeme potřebovat provést několik měření.

Pro výběr vhodné hydroizolace musíme vypracovat radonový test.

Pokud se na našem stavebním pozemku nachází kvalitní ornice, je dobrým řešením ji sejmout a uschovat. Může se nám totiž hodit při finálních terénních úpravách. Hlavně při zakládání nového trávníku.

Poté následuje vytýčení základů a jejich vyhloubení. Ve vyhloubené jámě pak určíme rozmístění elektrorozvodů, plynových a vodovodních přípojek. Vybagrováním základů vznikne staveništní suť, kterou je třeba odvézt na skládku k tomu určenou.

Většina dnešních rodinných domů je stavěna na základových pásech, mezi kterými je nasypán štěrk. Na tuto vrstvu se pak přidává vyztužená betonová deska.

Po jejím napenetrování se na ni navaří hydroizolace. Protože tato vrstva "nemá nosnou konstrukci", musíme v místech budoucích příček vystavět základový pás či alespoň betonovou mazaninu vyztužit železnými pruty. Ke snížení případných drobných pohybů slouží kari síť. Ta zvyšuje celkovou pevnost základových pásů.

Dalším typem základů je deska. Jedná se o souvislou betonovou plochu vyztuženou hustou sítí železných prutů. Její tloušťka se u rodinných domů pohybuje od 25 cm do 40 cm. Protože cena takovéto desky je mnohem vyšší než v případě základových pásů využívá se především u neúnosného podloží nebo v místech, kde bude sklep pod hladinou podzemní vody.

Přípojky

Velmi důležité je napojení rodinného domu na inženýrské sítě.

V případě kanalizace začínáme přípojkou a pokračujeme hlavním svodem. Až potom následují svislé odpady. Dodržovat přitom musíme minimální sklon, který činí 2 cm na jeden metr u ležatých svodů splaškové kanalizace, 1 cm u dešťové kanalizace a 3 cm u připojovacího potrubí od dřezů apod.

U vodovodního a plynového potrubí se snažme, aby jeho délka byla co možná nejkratší a takto se zbytečně nezvyšovaly náklady.

Nejdříve se prosekají všechny rýhy a prostupy, poté se vyznačí umístění výtokových armatur. Následuje instalace hlavního rozvodného potrubí a odboček. Pro vnitřní vedení plynu se používají bezešvé trubky a to je vedeno na povrchu nebo pod omítkou. V žádném případě nesmí být umístěno v podlaze, za pevně umístěnými předměty či v nevětraných prostorách.

Před montáží elektroinstalace si nejprve dobře uvědomme, kde budeme chtít umístit jednotlivé elektrospotřebiče a nábytek. Po jejím dokončení je nutné její schválení revizním technikem.

Stavba

Začínáme zdít obvodové stěny na asfaltový pás a spolu s nimi také komínové těleso, překlady nad okny a dveřmi. U horizontálnich spojů používáme ložné spáry o tloušťce 12 mm. Pokud se ta různí, dochází k snížení pevnosti zdiva, což má za následek nerovnoměrné pnutí. To pak způsobuje dilatační spáry.

Obvodové zdivo a nosné příčky musí být širší - 175 až 365 mm. U obvodového zdiva je to proto, že je nutno docílit dobré izolační vlastnosti domu. Nosné příčky zase budou čelit zátěži. Před omítáním zdiva odstraníme všechny nerovnosti. pak naneseme podklad. Většina dnešních omítek je dvouvrstvá. Po dokončení klempířských prací pokládáme střešní krytinu. Většinou vybíráme některý z pálených druhů. Nakonec provádíme instalaci oken a dveří.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (1 hlas)