Co je UV záření?

Sluneční záření patří mezi nejdůležitější faktory, bez kterých by život na Zemi nemohl existovat. Jedná se o elektromagnetické vlnění, jehož spektrum dopadající na povrch zemský se pohybuje od 280 nm (UV záření) až do 1mm (infračervené záření). Přestože je sluneční záření absolutně nezbytné pro veškeré další energetické procesy na Zemi, nejčastěji se mluví pouze o jediné jeho složce, o UV záření.

Vlnová délka UV (ultrafialové, ultraviolet) záření se pohybuje v rozmezí 100-400nm, což je méně, než viditelné světlo. Člověk ho vnímat nedokáže, ale některé druhy hmyzu (včely), plazi nebo savci (hlodavci, některé šelmy) ano.  

UV záření dělíme dále na tři typy, které byly definovány podle biologických účinků:

• dlouhovlnné UVA záření (315-400nm) - způsobí maximálně velmi lehké zčervenání kůže, popřípadě krátkodobé zhnědnutí
• středněvlnné UVB záření (280-315nm) – vyvolává tvorbu vitamínu D a melaninu, při delším působení způsobuje akutní i chronické poškození kůže a rohovky oka
• krátkovlnné UVC záření (100-280nm) – je kompletně pohlceno atmosférou (díky přítomnosti kyslíku, který štěpí na ozon), na zemský povrch nedopadá

Přestože 99% dopadajícího UV záření je tvořeno UVA složkou, je to právě UVB záření, které je i ve velmi malém množství dosti škodlivé. Proč tomu tak je?

UVB záření je schopné rozkládat nebo vážně narušovat bílkoviny a další životně důležité látky v těle. Může také působit významné změny v DNA (zejména u buněk svrchní vrstvy kůže), které vedou až k zhoubnému rakovinnému bujení. Velký dopad má i na tyčinky, čípky a gangliová zakončení v oku, jejichž „spálení“ vede k jevu zvanému „sněžná slepota“ (zánět rohovky nebo spojivky oka). UVB záření je škodlivé nejen pro člověka, ale například i pro hospodářské plodiny, u kterých dochází k poklesu produkce.

UVB záření způsobuje poškození struktury tkání živých organismů, ale i nejrůznějších materiálů. Pokud se zaměříme například na tkaniny, tak více náchylné k pronikání a poškození UVB zářením jsou ty z přírodních materiálů (bavlna, len), méně pak ty umělé. Z těch je nejodolnější polyester.

Vliv UV záření se řeší také u nejrůznějších stavebních materiálů. Proto existuje nepřeberné množství přípravků, které je možné aplikovat na povrch a zamezit tak pronikání UV záření a degradaci povrchu. Nejčastěji se takto ošetřuje dřevo, složky odrážející nebo pohlcující UV světlo mají ale i nejrůznější omítky.

UV záření nemá všude na Zemi stejnou intenzitu. Vzhledem k tomu, že Česká republika leží v mírném pásu, není zde nebezpečí UV záření tak vysoké. Přesto je dobré prevenci nepodceňovat a zejména v létě zvolit vhodné ochranné prostředky, u stavebních a jiných materiálů pak dbát na jejich pravidelné a pečlivé ošetřování.