Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Komín je stavební konstrukce, která slouží k bezpečnému odvádění plynných spalin z kotlů do volného prostoru. Spaliny vznikají hořením a jejich množství je ovlivněné především druhem a kvalitou paliva. Komíny dělíme buď na jednovrstvé nebo vícevrstvé. Existují i další dělení, ale ty si necháme na příště.
Pro začátek si řekneme z jakých základních částí se komín skládá.
Slouží k vybírání sazí, popílku a kontrole průduchu. Nesmí ústit do obytných místností a ani sálu nebo učeben či skladů s nebezpečnými látkami! Vybírací otvor je umístěný ve spodní části komínu a neměl by být menší než 12*25cm. Otvor je uzavřeny těsnými dvojitými dvířky z nehořlavého materiálu.
K vymetání usazenin (vymetání komínů) z vnitřního povrchu komínového průduchu a kontrole průduchu slouží vymetací otvor. Zřizuje se tam, kde není možné instalovat komínovou lávku. Tento otvor je umístěný nad střechou, na půdách či v technických místnostech, jeho spodní okraj je ve výšce 80-120 cm od podlahy. Maximální délka komínu nad vymetacím otvorem, přesněji od spodního okraje otvoru po konec průduchu, nesmí být delší než 6 metrů. Jeho rozměry a způsob uzavření jsou stejné, jak u vybíracího otvoru 12*25cm a dvojitá dvířka z nehořlavého materiálu.
Slouží k připojení spotřebiče ke komínovému průduchu, má být co nejkratší a přímý. Pokud je sopouch dlouhý do 25 cm může být rovný. Je-li delší než 25 cm musí mít stoupání minimálně 10%. Vzájemná vzdálenost dvou sopouchů musí být nejméně 30 cm.
Každý komín má minimálně jeden komínový průduch. Jeho průměr se však může lišit v závislosti na několika faktorech - na druhu spotřebiče, počtu připojených spotřebičů... U komínových těles je důležitý především tah komínu, který závisí na rozdílné hmotnosti venkovního vzduchu a hmotnosti odváděných spalin, dále na účinné výšce, rychlosti větru, umístění komínu (na kopci, v údolí...).
Musí odolávat vysokým teplotám. Při vyhoření sazí může teplota narůst až na 1000°C. Proto se používají ke stavbě komínů pouze nehořlavé materiály. Dále musí být odolný proti účinkům agresivních spalin, mrazu (především části nad střechou a v půdních prostorech musí být odolné), dále musí být těsný (zamezení úniku spalin) a povrchová teplota nesmí být větší než cca 50°C.
Chrání horní část komínu před nepříznivými povětrnostními vlivy. Krycí hlava je vytvořena z kvalitního vyztuženého betonu tloušťky 5-8 cm. Pro delší životnost komínové hlavy se těsně po zabetonování posypává cementem a následně se hladítkem vyhladí (tím vznikne velmi odolná krusta). Povrch hlavy je vyspádovaný od průduchu v poměru 1:15. U vícevrstvých komínů má komínová vložka vyčnívat nad hlavu o 3 až 5 centimetrů.
Stěna komínu je tvořena pouze jedním materiálem (např. z šamotu nebo častěji z cihel plných). S jednovrstvými komíny se setkáme především u rekonstrukcí komínů. Především u velmi starých komínu může nastat problémem s jejich netěsností a špatnou odolností vůči kondenzátu, proto je důležité tyto závady včas odhalit a vždy v co nejkratší době opravit!
Tyto komíny se skládají z více vrstev - obvodového pláště, izolace a keramické vložky. Jsou mnohem efektivnější a především bezpečnější než jednovrstvé komíny. Přední výrobce komínů a komínových sestav je Schiedel.
Komín (Autor pikerslanefarm cc)
Tisk 
PDF