Ztužující věnec – železobetonový

V tomto článku se seznámíme pouze s jednoduchými ztužujícími věnci u staveb nenáročných (rodinné domy, garáže, sklepy..). Uvedeme si několik příkladů, jak by měl věnec vypadat, minimální velikosti výztuže i uplatnění věnců. Rady zde uvedené jsou všeobecného a hlavně informativního charakteru a je potřeba je prokonzultovat se svým odborným poradcem (projektantem, statikem, odbornou osobou..). Je třeba zvážit souvislosti se stavbou jako celek.

Ztužující věnec - funkce

• věnec ztužuje budovu ve vodorovném směru
• zachycuje ve svislých konstrukcích tahové síly (poddolovaná území, rozdílná zatížení)
• rovnoměrně roznáší osamělá břemena
• umožňuje kotvení pozednice střešní konstrukce
• zabraňuje nestejnoměrnému sedání zdiva

Ztužující věnec - uplatnění

Věnce používáme u základových konstrukcí, opěrných zdí, v bytové i občanské výstavbě, v průmyslových stavbách, u speciálních staveb (mostů, tunelů, přehrad..). Jedná se o konstrukci statickou, která přenáší působení tlakových i tahových sil. Pro správný návrh ztužujících věnců je potřeba důkladně znát stavební konstrukci. Především je důležité vědět, jak budou síly působit. Pro návrh těchto prvků využíváme služeb statiků, kteří mají s návrhy těchto konstrukcí dlouholeté zkušenosti.

Ztužující věnec - skladba

Ztužující věnce se skládají ze dvou základních stavebních materiálů, mezi které patří beton a ocelová výztuž. Tyto materiály "spolupůsobí" a tvoří tzv. železobeton - železobetonový věnec. O betonu jsem již psal v článku co je beton. Výztuž je tvořena z podélných prutů (tlačené a tažené výztuže) a z třmínků obdélníkového nebo čtvercového tvaru (smyková výztuž). Předností oceli oproti betonu je vysoká pevnost v tahu. Samotný beton by nedokázal přenést vzniklé tahové síly, proto se do něj vkládá ocelová kostra (výztuha). Minimální průměr podélné výztuže je 10 mm a třmínku 6 mm.

Mimo těchto dvou materiálů se při konstrukci železobetonového věnce setkáme s tepelnou izolací (polystyrenem...), distančníky, bedněním, věncovkami a s různým stavebním materiálem (porothermem, porobetonem..)

Ztužující věnec - tepelná izolace

V místě ztužujících věnců dochází k tepelnému oslabení konstrukce. Ačkoliv má beton vynikající vlastnosti, v některých případech pokulhává. Proto jej na vnější straně opatřujeme tepelnou izolací, která zabrání větším únikům tepla. Její tloušťka je závislá na několika faktorech - typu nosné stěny, druhu a umístění tepelné izolace, velikosti věnce... Tloušťka izolace věnce se pohybuje od 0-140 mm (u objektů bez celoplošného zaizolování použijte alespoň 100 mm). K izolování můžete použít izolaci EPS 70 Z.

Položte si otázku: Budete izolovat dům kontaktním zateplovacím systémem nebo provětrávanou fasádou? Pokud ano. Můžete tloušťku izolace věnce snížit nebo ji úplně vynechat.

Umístění tepelné izolace vzhledem k ztužujícím věncům

Na obrázku jsou znázorněny 3 způsoby, jak je možné izolovat věnec. Nejčastěji se používá detail znázorněný pod písmenem A. Jeho výhodou oproti řešení B a C je to, že nemusíte používat dřevěné bednění. Dále je povrch stěny tvořený pouze jedním materiálem (tuto výhodu má i řešení C).

• A: věnec s použitím věncovky - ideální řešení, jak si vytvořit bednění pro betonové stropy. Jednotlivé věncovky vyzdíváme na maltu (s větším obsahem cementu) případně lepidlo.
• B: zateplení pouze věnce bez věncovky - nejméně vhodně řešení z uvedených variant zateplení. Nejednotný materiál průčelí fasády (může mít za následek vystoupení spojů), nutné bednění.
• C: dodatečné zateplení celé fasády - optimální izolace věnce a samotného objektu. Nutné bednění při výstavbě betonového stropu. Osazení a ukotvení bednění je v tomto případě velmi náročné. Vhodnější je použití věncovek.