Ztužující věnec je stavební konstrukce, která zabraňuje vybočení zdi. Kromě funkce ztužující plní i funkci nosnou a kotevní. Při provádění je třeba dbát na to, aby byl věncový trám protažený od jednoho rohu domu k druhému.
Ztužující věnec je stavební konstrukce, která zabraňuje vybočení zdi. Kromě funkce ztužující plní i funkci nosnou a kotevní. Při provádění je třeba dbát na to, aby byl věncový trám protažený od jednoho rohu domu k druhému.
V tomto článku se seznámíme pouze s jednoduchými ztužujícími věnci u staveb nenáročných (rodinné domy, garáže, sklepy..). Uvedeme si několik příkladů, jak by měl věnec vypadat, minimální velikosti výztuže i uplatnění věnců. Rady zde uvedené jsou všeobecného a hlavně informativního charakteru a je potřeba je prokonzultovat se svým odborným poradcem (projektantem, statikem, odbornou osobou..). Je třeba zvážit souvislosti se stavbou jako celek.
Věnce používáme u základových konstrukcí, opěrných zdí, v bytové i občanské výstavbě, v průmyslových stavbách, u speciálních staveb (mostů, tunelů, přehrad..). Jedná se o konstrukci statickou, která přenáší působení tlakových i tahových sil. Pro správný návrh ztužujících věnců je potřeba důkladně znát stavební konstrukci. Především je důležité vědět, jak budou síly působit. Pro návrh těchto prvků využíváme služeb statiků, kteří mají s návrhy těchto konstrukcí dlouholeté zkušenosti.
Ztužující věnce se skládají ze dvou základních stavebních materiálů, mezi které patří beton a ocelová výztuž. Tyto materiály "spolupůsobí" a tvoří tzv. železobeton - železobetonový věnec. O betonu jsem již psal v článku co je beton. Výztuž je tvořena z podélných prutů (tlačené a tažené výztuže) a z třmínků obdélníkového nebo čtvercového tvaru (smyková výztuž). Předností oceli oproti betonu je vysoká pevnost v tahu. Samotný beton by nedokázal přenést vzniklé tahové síly, proto se do něj vkládá ocelová kostra (výztuha). Minimální průměr podélné výztuže je 10 mm a třmínku 6 mm.
Mimo těchto dvou materiálů se při konstrukci železobetonového věnce setkáme s tepelnou izolací (polystyrenem...), distančníky, bedněním, věncovkami a s různým stavebním materiálem (porothermem, porobetonem..)
V místě ztužujících věnců dochází k tepelnému oslabení konstrukce. Ačkoliv má beton vynikající vlastnosti, v některých případech pokulhává. Proto jej na vnější straně opatřujeme tepelnou izolací, která zabrání větším únikům tepla. Její tloušťka je závislá na několika faktorech - typu nosné stěny, druhu a umístění tepelné izolace, velikosti věnce... Tloušťka izolace věnce se pohybuje od 0-140 mm (u objektů bez celoplošného zaizolování použijte alespoň 100 mm). K izolování můžete použít izolaci EPS 70 Z.
Položte si otázku: Budete izolovat dům kontaktním zateplovacím systémem nebo provětrávanou fasádou? Pokud ano. Můžete tloušťku izolace věnce snížit nebo ji úplně vynechat.
Umístění tepelné izolace vzhledem k ztužujícím věncům
Na obrázku jsou znázorněny 3 způsoby, jak je možné izolovat věnec. Nejčastěji se používá detail znázorněný pod písmenem A. Jeho výhodou oproti řešení B a C je to, že nemusíte používat dřevěné bednění. Dále je povrch stěny tvořený pouze jedním materiálem (tuto výhodu má i řešení C).