Zateplení půdy je velmi efektivním způsobem tepelné izolace. Jak na to a na co se vyplatí dát si během realizace pozor?
Zateplení půdy je velmi efektivním způsobem tepelné izolace. Jak na to a na co se vyplatí dát si během realizace pozor?
Problém je izolace půdy zejména tehdy, pokud se půda nevyužívá. V mnoha domácnostech slouží tento prostor například jen jako odkladiště nedůležitých a nepoužívaných věcí. Proto je izolována špatně nebo dokonce vůbec. Zateplení půdy má však vliv i na tepelný komfort v obytném prostoru. Teplo totiž stoupá vzhůru a pokud neprovedeme zateplení podlahy, bude se nám v prostoru půdy hromadit.
Materiálů dostupných na současném trhu je více. Nejčastěji se používá čedičová neboli minerální vata. Jinou volbu pro zateplení představují polystyrenové desky. Podobně lze využít také recyklovanou celulózu, případně také vetu skelnou.
Nejprve je nutné před jakýmikoli stavebními pracemi podlahu uklidit a zamést. Pak můžeme začít s realizací zateplení.
Ten nejjednodušší způsob je izolace z minerálních vláken neboli minerální vaty, kterou položíme na podlahu v souvislé a nezatížené vrstvě. Jde o vlákna vyrobená z přírodních silikátů. Jedná se o jemná vlákna s kulatým průřezem a hladkým povrchem. Mezi výhody tohoto materiálu patří to, že je odolný vůči teplotám i působení chemikálií. Používá se pro vytvoření izolace zvukové i tepelné.
Nutná je zároveň také instalace parotěsné fólie, aby celkově izolace plnila svou adekvátní funkci. Pakliže přistoupíme k izolaci pouze minerální vatou, lze to považovat za finančně nenáročnou volbu, ale půda nebude pochozí.
Minerální vata se taktéž dá kombinovat s pěnovým polystyrenem. Jde o snadný způsob z hlediska montáže a zároveň se takto vyhneme tvorbě tepelných mostů.
Minerálních vat je na výběr mnoho druhů, například:
Isover Domo
Izoroll Profi 39
Knauf Classic 039
Pokud chceme půdu udělat pochozí, čeká nás složitější úkol. Samozřejmě je i v tomto případě nutná příprava, tj. podlaha se musí uklidit a zamést.
Tady lze využít podlahový podlahový polystyren. Stejně tak se musí nainstalovat parozábrana. Jinak hrozí kondenzace vody. Pokud chceme použít opět minerální vatu, je podobný postup realizovatelný. Vyžaduje se však zároveň vytvoření konstrukce, na kterou se umístí vrstva, která bude pochozí.
Pochozí vrstva se dělá z OSB desek. Taková půda bude použitelná a podlaha unese i určité zatížení, můžeme zde například skladovat věci. OSB desky se doporučuje slepit jen tehdy, pokud v budoucnu nemá být půda obytná. Je to z ryze praktických důvodů: Neslepené desky snadno rozebereme a realizujeme jinou podlahu, která nám připadá pro interiér vhodnější.
O vhodné tloušťce izolace pro konkrétní stavbu by měl rozhodovat především projektant. Obecně lze říci, že bychom jako stavebníci měli zvolit minimálně tloušťku 140 mm. To je ale pro izolaci absolutní minimum, v praxi se tak setkáte od 180 do 200 mm. Někteří výrobci doporučují rozměr 200 mm víceméně jako jakýsi nutný základ.
To platí jak u zateplení pochozího, tak takové, které je určeno pro podlahu nepochozí. Lze říci, že čím silnější izolace bude, tím lépe. Řada stavitelů šetří, protože za více materiálu si přirozeně musí připlatit. Pokud je ale naším cílem, aby nám neunikalo teplo, zcela logicky chtít šetřit v tomto směru nemůžeme. Kvalitně provedená izolace v dostatečné tloušťce se nám záhy vrátí v úspoře nákladů na vytápění.
V podstatě lze říci, že nejdražší položkou okolo cca 100 Kč je samotná izolace. To ani tak nepředstavuje příliš vysokou finanční náročnost. Obecně lze říci, že průměrná rozloha zateplení na 80 metrů čtverečních vyjde na zhruba 10 000 Kč.
Počítat musíme s tím, že realizace zateplení tak, abychom si zachovali pochozí vrstvu, je vždy finačně náročnější a pracnější.