Jak zjistit záplavové oblasti?

Znát rizika se vyplatí – záplavové mapy je dobré nepodcenit

Ať už si toužíte postavit vysněný dům, nebo koupit starší dům s vlastní historií, či snad obyčejnou zahradu, určitě nechcete zažívat hrůzy povodní, které znáte z televizních zpráv. Povodňové mapy se stále mění a aktualizují, proto je dobré nespoléhat se pouze na zaručené informace prodávajícího, ani starousedlíků. I tam, kde vám věrohodní svědci řeknou, že nikdy voda nebyla, může být toto území vodohospodáři zahrnuto do záplavového území. A po proběhlé koupi se tak vaše sny na stavebním úřadě rázem rozplynou.

Špetka terminologie

Záplavové území je oblast, která je během přirozené povodně zatopena vodou a její vymezení předchází škodám, které by během povodně mohly nastat. Proto je důležité tyto místa dále nezastavovat a nebránit tak případné vodě v jejím toku.

Záplavovou oblast určuje na návrh vodního toku vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy.

Protože návrhy těchto opatření není možné uveřejnit na úřední desce příslušného městského úřadu, úplné znění najdete i s odůvodněním na internetových stránkách příslušných vodoprávních úřadů:

• u významných vodních toků jím je příslušný krajský úřad

• u ostatních toků pak obec s rozšířenou působností

Záplavové území zjistíte jediným kliknutím

Na internetu naleznete nespočet mapek, nejlépe je však vyhledávat opravdu zaručené a kvalitní zdroje, na které se můžete spolehnout:

• všechny podklady shromažďuje a eviduje v informačním systému veřejné správy Ministerstvo životního prostředí. Prohlížet záplavová území můžete na oficiální stránce Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM zde

• informační portál Voda České republiky zde kde si můžete rozkliknout jednotlivá povodí

• konkrétní městský úřad na jehož území se pozemek nachází disponuje Územním plánem, kde jsou tato území vyznačena

• záplavová území najdete také na digitálním povodňovém plánu České republiky zde

V této mapce si také snadno zjistíte veškeré druhy záplavových zón:

• aktivní zóna záplavového území Q100

• záplavové území 100-leté vody

• záplavové území 20-leté vody

• záplavové území 5-leté vody

• a také záplavové území největší zaznamenané povodně

Na následujícím obrázku je znázorněné co dokáže voda udělat s železničním mostem. Za normálního stavu v potůčku téměř neteče voda, ale stačí aby přišla průtrž mračen nebo rychlejší tání sněhu a potůček se změní v řeku. Následky mohou být katastrofální.

Co dokáže přívalový déšť (voda pouze z polí rozemlela část příkopu):

Aktivní zóna nebo záplavové území

V aktivní zóně se nesmí stavět vůbec, v záplavovém území může, ale s velkým ALE. Jak kde, za různých podmínek a s různou ochotou úředníků. Každopádně počítejte s tím, že pojišťovny vám váš majetek nepojistí buď vůbec, nebo za opravdu vysoký peníz, stávající pojistku vám pak zcela jistě zvýší, pokud si zde koupíte už stojící dům. Česká asociace pojišťoven také nabízí k nahlédnutí mapu záplavových míst, kde můžete získat představu o rizicích i výšce pojistky, nejsou tu však všechna protipovodňová hrazení či valy.

Ale abychom nekončili pesimisticky – vzhledem k přibývajícím „suchým rokům“, řada vodních toků zcela vážně uvažuje o změně záplavových oblastí.

Tip na závěr: Před samotnou koupí pozemku či nemovitosti navštivte příslušný městský úřad, který vás uklidní a potvrdí, že se nejedná o záplavové území