Úvod  ›  Seznam štítků  ›   ›   › 

Velký přehled cen drceného kameniva (klasické, designové..)

  

Drcené kamenivo je materiálem v hojné míře používaným při stavbách. Jak se dá využít a na kolik vás vlastně jeho nákup přijde?

Jak drcené kamenivo vzniká

Nejčastější výchozí horninou pro zpracování drceného kameniva bývá vápenec, dále čedič, pískovec, žula anebo rula. Přírodní zdroje pro tento účel v zásadě mohou být magmatické, sedimentární nebo metamorfované.

Rozumí se tak pod pojmem drcené kamenivo přirozeně to přírodní, ještě se ale můžete setkat rovněž s kamenivem umělým. Přírodní kamenivo se za tímto účelem těží v kamenolomech, a to povrchovým způsobem. Hornina se odděluje technikou odstřelu.

Na tzv. frakce se za pomoci kuželových, čelisťových či horizontálních odrazových drtičů kamenivo zpracuje už v kamenolomu. Jednoduše řečeno jde o jeho rozdrcení na drobnější úlomky, které se následně musí vytřídit. Což se děje na speciálních sítech, kam se rozdrcené kamenivo dostane za pomoci pásových přepravníků. Drcení probíhá vesměs v několika stupních. Závisí to na tom, jaký výsledek je požadován. Před dopravou k zákazníkovi se musí kamenivo vyprat, aby se zbavilo jílových částeček. Dále nesmí obsahovat stopy slídy, síru, hlinité a odplavitelné částice.

Ve stavebnictví plní kamenivo nejčastěji roli plnidla. Vyžadována je pro stavební účely pevnost, trvanlivost, nenasákavost, tvarový index a humusovitost. Kameny drobné frakce lze použít třeba do betonu, ty největší najdou uplatnění třeba při stavbě zídky. Poslouží i jako podklad pro zámkovou dlažbu. Typický je pro něj nepravidelný tvar a drsný povrch, jedná se o ostré úlomky. Což významně přispívá k tomu, že se dá dobře zhutnit. Pak se může použít i třeba při budování chodníků. Z tohoto důvodu se tzv. kačírek pro hutnění díky kulatému tvaru naopak nehodí.

Umělé kamenivo

Umělé kamenivo se vyrábí způsobem odlišným. Jedním ze základních typů je vysokopecní struska. To je v podstatě odpadní produkt, který vznikne při zpracovávání železa. Podobně to může být i popílek nebo škvára. Do kategorie upravovaných průmyslových odpadů pak můžeme zařadit i struskovou pemzu nebo agloporit.

Umělé kamenivo se i vyrábí, asi nejznámějším zástupcem této kategorie je Keramzit. Pro materiál je charakteristická pórovitá struktura a vysoká odolnost vůči mrazu i působení vody. Mimo stavebnictví se v hojné míře používá také v zahradnictví. Kromě svých funkčních vlastností působí i velmi dekorativně.

Značení frakcí kamene

Setkat se můžete s číselným značením. Označení bude mít podobu například 16/32, což udává rozměry kamenů v milimetrech. V dané frakci s takovýmto značením se tedy, velmi jednoduše řečeno, objeví kameny o rozměru 16 až 32 mm.

A pozor výrobce přirozeně nemůže značení provádět ryze podle vlastní vůle. Musí se řídit podle aktuálně platné technické normy.

Základní rozdělení je na zrnitost 0-4 mm, dále 4-8 mm, 8-16 mm a 16-32 mm. V praxi se setkáte ale i s rozsáhlejším členěním na základě rozměrů, než jsou pouze ty zde uváděné.

Cena drceného kameniva

Firmy, které se zaobírají prodejem tohoto materiálu, cenu propočítávají na tuny. V základu je potřeba brát zřetel na to, jestli chcete kamenivo drobné anebo naopak hrubé, sazby se budou lišit. V zásadě lze říci, že průměrně se ceny pohybují okolo 200 až 300 Kč za tunu.

Roli v ceně hraje konečné odebrané množství, čím více materiálu chcete, tím spíše máte šanci na získání množstevní slevy. Připočítat si nutně musíte i dopravu. Buď si ji zajistíte sami nebo vám dopravce tuto službu započítá do konečné ceny a na místo určení materiál doveze za pomocí vlastní techniky. U některých dodavatelů je rovněž nutné počítat s minimálním stanoveným množstvím k odběru.

Kolik kameniva je potřeba

Při jakékoli stavbě narazí řada majitelů domů nebo zahrady na klíčovou otázku, kolik kameniva si mají vlastně koupit a jak spotřebu odhadnout nebo spočítat. Což je důležitý podklad pro stanovení ceny. Obecně se jako průměrná hodnota uvádí 2,4 t/m³. Platí totiž poměrně jednoduchá zásada, že čím menší je frakce drtě, tím je nižší bude hmotnost na 1 m³. Důvod je poměrně prostý: Čím větší frakce, tím více vzduchových mezer může vzniknout. Když se poté kamenivo setřese, hmotnost se navýší i o 20 %.

To by vás mohlo překvapit zejména v okamžiku, kdy si objednáte volně loženou drť, kde pak logicky vznikne víc vzduchových mezer při přepravě. Pro odhad požadovaného objemu materiálu musíte tudíž změřit výšku vrstvy navezeného kameniva a potřebujete znát rozlohu plochy. K dopočítanému objemu přidejte ještě 20 % až 25 % navíc. Máte tak jistotu, že nebudete muset řešit ještě dodatečnou objednávku a případnou další platbu za dopravné, protože vám materiál zkrátka nevyšel.

Ohodnoťte tento článek:
Hodnocení: 5/5 (7 hlasů)





Související články