Drcené kamenivo je materiálem v hojné míře používaným při stavbách. Jak se dá využít a na kolik vás vlastně jeho nákup přijde?
Práce na stavbě
Než začneme stavět
Základy
Hydroizolace
Vlhkost
Zdivo
Stropy
Schodiště
Omítky
Podlahy
Zateplování
Stavební materiály
Základní materiály
Zdící materiály
Stavebni desky
Tepelné izolace
Střešní krytiny
Dřevo
Práce kolem domu
Terénní úpravy
Oplocení pozemku
Zpevněné plochy
Bazén
Pergoly a přístřešky
Garáž
Drcené kamenivo je materiálem v hojné míře používaným při stavbách. Jak se dá využít a na kolik vás vlastně jeho nákup přijde?
Nejčastější výchozí horninou pro zpracování drceného kameniva bývá vápenec, dále čedič, pískovec, žula anebo rula. Přírodní zdroje pro tento účel v zásadě mohou být magmatické, sedimentární nebo metamorfované.
Rozumí se tak pod pojmem drcené kamenivo přirozeně to přírodní, ještě se ale můžete setkat rovněž s kamenivem umělým. Přírodní kamenivo se za tímto účelem těží v kamenolomech, a to povrchovým způsobem. Hornina se odděluje technikou odstřelu.
Na tzv. frakce se za pomoci kuželových, čelisťových či horizontálních odrazových drtičů kamenivo zpracuje už v kamenolomu. Jednoduše řečeno jde o jeho rozdrcení na drobnější úlomky, které se následně musí vytřídit. Což se děje na speciálních sítech, kam se rozdrcené kamenivo dostane za pomoci pásových přepravníků. Drcení probíhá vesměs v několika stupních. Závisí to na tom, jaký výsledek je požadován. Před dopravou k zákazníkovi se musí kamenivo vyprat, aby se zbavilo jílových částeček. Dále nesmí obsahovat stopy slídy, síru, hlinité a odplavitelné částice.
Ve stavebnictví plní kamenivo nejčastěji roli plnidla. Vyžadována je pro stavební účely pevnost, trvanlivost, nenasákavost, tvarový index a humusovitost. Kameny drobné frakce lze použít třeba do betonu, ty největší najdou uplatnění třeba při stavbě zídky. Poslouží i jako podklad pro zámkovou dlažbu. Typický je pro něj nepravidelný tvar a drsný povrch, jedná se o ostré úlomky. Což významně přispívá k tomu, že se dá dobře zhutnit. Pak se může použít i třeba při budování chodníků. Z tohoto důvodu se tzv. kačírek pro hutnění díky kulatému tvaru naopak nehodí.
Umělé kamenivo se vyrábí způsobem odlišným. Jedním ze základních typů je vysokopecní struska. To je v podstatě odpadní produkt, který vznikne při zpracovávání železa. Podobně to může být i popílek nebo škvára. Do kategorie upravovaných průmyslových odpadů pak můžeme zařadit i struskovou pemzu nebo agloporit.
Umělé kamenivo se i vyrábí, asi nejznámějším zástupcem této kategorie je Keramzit. Pro materiál je charakteristická pórovitá struktura a vysoká odolnost vůči mrazu i působení vody. Mimo stavebnictví se v hojné míře používá také v zahradnictví. Kromě svých funkčních vlastností působí i velmi dekorativně.
Setkat se můžete s číselným značením. Označení bude mít podobu například 16/32, což udává rozměry kamenů v milimetrech. V dané frakci s takovýmto značením se tedy, velmi jednoduše řečeno, objeví kameny o rozměru 16 až 32 mm.
A pozor výrobce přirozeně nemůže značení provádět ryze podle vlastní vůle. Musí se řídit podle aktuálně platné technické normy.
Základní rozdělení je na zrnitost 0-4 mm, dále 4-8 mm, 8-16 mm a 16-32 mm. V praxi se setkáte ale i s rozsáhlejším členěním na základě rozměrů, než jsou pouze ty zde uváděné.
Firmy, které se zaobírají prodejem tohoto materiálu, cenu propočítávají na tuny. V základu je potřeba brát zřetel na to, jestli chcete kamenivo drobné anebo naopak hrubé, sazby se budou lišit. V zásadě lze říci, že průměrně se ceny pohybují okolo 200 až 300 Kč za tunu.
Roli v ceně hraje konečné odebrané množství, čím více materiálu chcete, tím spíše máte šanci na získání množstevní slevy. Připočítat si nutně musíte i dopravu. Buď si ji zajistíte sami nebo vám dopravce tuto službu započítá do konečné ceny a na místo určení materiál doveze za pomocí vlastní techniky. U některých dodavatelů je rovněž nutné počítat s minimálním stanoveným množstvím k odběru.
Při jakékoli stavbě narazí řada majitelů domů nebo zahrady na klíčovou otázku, kolik kameniva si mají vlastně koupit a jak spotřebu odhadnout nebo spočítat. Což je důležitý podklad pro stanovení ceny. Obecně se jako průměrná hodnota uvádí 2,4 t/m³. Platí totiž poměrně jednoduchá zásada, že čím menší je frakce drtě, tím je nižší bude hmotnost na 1 m³. Důvod je poměrně prostý: Čím větší frakce, tím více vzduchových mezer může vzniknout. Když se poté kamenivo setřese, hmotnost se navýší i o 20 %.
To by vás mohlo překvapit zejména v okamžiku, kdy si objednáte volně loženou drť, kde pak logicky vznikne víc vzduchových mezer při přepravě. Pro odhad požadovaného objemu materiálu musíte tudíž změřit výšku vrstvy navezeného kameniva a potřebujete znát rozlohu plochy. K dopočítanému objemu přidejte ještě 20 % až 25 % navíc. Máte tak jistotu, že nebudete muset řešit ještě dodatečnou objednávku a případnou další platbu za dopravné, protože vám materiál zkrátka nevyšel.