Při úpravě cest, odpočívadel, schodů, zpevnění okolí vodních nádrží, se nejběžněji používají betonové dlaždice. V současné době je trh zásobený rozmanitými betonovými dlaždicemi s nejrůznějšími povrchy, barvami a strukturami. Cena není přemrštěná a pokládka jednoduchá. Jako vše má však i beton omezenou životnost, a i když je starý betonový chodník ještě funkční, po létech užívání ztratil pěkný vzhled a zvětral. Podívejme se na to, jak dát starému chodníku nový kabát.
Ať už bude starý chodník poškozený málo nebo hodně, vždy bude nutné opravit pískové/štěrkové lože. Pokud potřebujeme opravit chodník z monolitického betonu, musíme nejprve úhlovou bruskou odřezat všechny poškozené části, vyjmout je a založit nový podklad.
Jestliže si už dáváme práci s opravou, zvolíme raději kombinaci monolitu s betonovou dlažbou nebo jiným vhodným materiálem. Výsledný efekt bude mnohem větší, než jednotvárná, fádní a šedivá plocha.
Pokud je původní lože chodníku v zachovalém stavu, může se rovnou přejít k doplnění a jeho urovnání.
K vyrovnání povrchu se výborně hodí kovová vodováha, kterou zároveň kontrolujeme lehký spád. Dešťová voda přirozeným způsobem vsakuje do okolního terénu a na chodníku se nevytváří louže.
Při vyjímání starých betonových dlaždic, které ještě můžeme po očištění použít, si vypomůžeme speciálním držákem, přímo určeným k tomuto účelu.
Čistíme raději vysokotlakým čističem, starý beton má totiž velmi členitý povrch, se kterým si kartáč a zahradní hadice poradí jen za cenu velké pracnosti a ztráty spousty času. Čistič lze zapůjčit.
Desky se vyjímají tak, aby se zbytečně nešlapalo po pískovém/štěrkovém loži.
Musíme-li rozšířit chodník, odebereme z rozšiřované plochy zeminu do hloubky 30 cm, a nahradíme ji kamenivem, které důkladně upěchujeme.
Na vyrovnané lože se již nesmí šlapat.
Abychom si byli jistí rovnoběžností hran desek, pokládáme další desku na hranu desky předešlé.
V případě řezání desky, si nejprve vyznačíme linii řezu podle latě a uřízneme úhlovou bruskou (kotouč o průměru 230 mm). Lze tvarovat i kladivem a sekáčkem, pokud dělených dlaždic není mnoho.
Kombinujeme staré a nové desky podle předem připraveného schématu.
Stejným způsobem i materiálem lze navázat na schodiště a sjednotit ho s chodníkem (pokud existuje).
Pryžová palička najde uplatnění při vyrovnávání desek, jejichž povrch kontrolujeme vodováhou ve všech směrech.
Po uložení všech desek, přijdou na řadu výřezy, kterými doplníme plochu chodníku.
Nakonec vyspárujeme celou hotovou plochu křemičitým pískem. Ten vymezuje vzájemnou polohu dlaždic a zároveň je k sobě pevně poutá.
Elegantně vypadá kombinace dřeva a betonu. Používáme dřevo modřínové a cedrové, které je přirozeně odolné vůči povětrnostním vlivům a chorobám, musí se však počítat s tím, že časem získá cedrové dřevo stříbrnou patinu. Tím také se také dokonale sladí s betonem.
Nutné je však pamatovat na trvalý stín, umožňuje přichycení a rozvoj řas a tím kluzkost chodníku (nutnost alespoň jednou za rok důkladně vyčistit).
Borové dřevo musí být impregnováno tlakem.
Lícové cihly (klinkery) spolu s betonem rovněž vytváří vyvážený celek. Cihly se, co se tvrdosti týká, betonu skoro vyrovnají. Střídání červené a šedé barvy působí esteticky.
Kamenný koberec je další možností, jak opravit starý betonový chodník. V exterieru se musí použít protiskluzová úprava, která je mrazuvzdorná.
Kamenný koberec má mnohé výhody – jednoduchá údržba, rychlá pokládka, nezarůstá nechtěnou zelení, širokou škálu barev, sám o sobě je drenážním prvkem
Ale i nevýhody – nutnost přebroušení nebo otryskání, případně frézování starého povrchu, aby se odstranila stará, zvětralá vrstva (jinak hrozí odloupnutí koberce od původního povrchu), koberec se pokládá za použití epoxidových pryskyřic, nutnost penetrace a drahých dilatačních lišt.
Mnoho výrobců řadí beton k přírodním materiálům, díky obsaženým složkám – písku, vodě a cementu. Cement však přírodní prvek není, i když je z nich vyráběn. Musí se vyrobit v cementárně vypalováním vápence a jílu při vysokých teplotách (1450 °C). Vzniklý slínek se pak rozemílá na šedý prášek.
Aby beton nepůsobil jednotvárným dojmem a dobře se s ním manipulovalo, přichází výrobci dlažeb s mnoha variant tvarů, barevných odstínů i imitacemi přírodních materiálů.
Povrch se může otryskávat, brousit nebo naopak zrnit, čímž získá beton zcela jiný charakter.
Menší dlaždice se pokládají snáze a větší zase zaručují rychlejší práci. Beton také lze velmi dobře kombinovat, velké desky s malými, s dřevem nebo přírodním kamenem a vznikají tak zajímavé vzory.
Cesty vždy ovlivňují celkový vzhled zahrady, proto před realizací chodníku raději dvakrát přemýšlejme a jednou realizujme, je to (nebo by mělo být) na dlouhou dobu.
Tisk 
PDF