Nebo se jen můžeme zchladit, když je nám příliš horko. Samozřejmě to můžete udělat improvizovaně jen zahradní hadicí, kbelíkem vody nebo zavlažovačem trávy, ale je to jen dočasné řešení. Sprcha je sprcha.
Studená sprcha? Proč ne!
Zahradní sprchu si můžeme buď koupit hotovou, nebo si ji sami vyrobit. Nejjednodušší je sprcha se studenou vodou. Stačí si koupit stojan se sprchovou hlavicí, napojit ho na příjem vody a je hotovo. Ne každý je ale stavěný na otužování. Jednou z možností je mít hlavici, která umí i jemné mlžení, protože v malém množství se dá snést i chladnější voda. Studená „mlha“ vás osvěží, ale nezmrznete.
Někdo to rád horké
Pokud chcete mít na sprchování vodu aspoň vlažnou, můžete se buď připojit na domácí rozvod teplé vody, což není vždy úplně jednoduché, nebo si pořídit solární ohřev.
Nejlevnější je cestovní varianta sprchy. Jedná se o černý vak na 20 litrů vody, která se během 2 až 3 hodin ohřeje na teplotu až k necelým 50° C. Vak stačí pověsit na strom nebo jiné vhodné místo, ale než se začnete sprchovat, vyzkoušejte teplotu, abyste se místo osvěžení neopařili. Obsah vystačí na 2 nebo i tři kratší osprchování.
Klasické solární sprchy mají kolektory na ohřev vody, její rezervoár a směšovač, který teplou vodu promíchá se studenou. Rezervoáry jsou různě velké od cca 8 do 35 litrů. Na ohřátí vody je třeba několik hodin a dostane se až na teplotu kolem 60 °C. To je výhoda, protože na sprchování vám stačí teplota asi 25 °C a tu dostanete po promíchání ohřáté vody se studenou, přičemž studené budete potřebovat víc. Na kolik je voda ohřátá uvidíte na teploměru.
Pokud sprchu několik dní nepoužijete, je vhodné ji vypustit jak ze zásobníku, tak i z potrubí. Můžete se sprchovat, ale šetřit zároveň životní prostředí, když pro sprchování využijete vodu dešťovou. Rezervoár napojte na okap, jen budete muset vodu filtrovat od nečistot. A budete potřebovat i čerpadlo na její přepravu do sprchy. Voda je ale náchylnější ke „zkažení“ kvůli slunečním paprskům, proto je třeba mít rezervoár zakopán v zemi. Ale ani tak by v něm voda neměla být moc dlouho.
Když nebudete používat mýdla ani sprchové gely či šampony, můžete jímat odpadní vodu do dalšího zásobníku a následně takovou vodou zalévat zahradu. Ale nepřežeňte to. Pokud voda teče jen tak na trávu a sprchujete se často, budete mít místo zahrady močál. Pokud je to technicky možné, udělejte u sprchy vybetonovaný odtok a napojte ho na kanalizaci.
Jde to i bez kolektorů
Už naši dědečkové ale uměli i jednodušší variantu. Budete potřebovat sud, nejlépe kovový nebo plastový, který je třeba natřít černou barvou na kov a umístit ho na vyvýšené místo na slunci. Pak budete potřebovat dvě hadice – jednu na horní část pro přívod vody do sudu a druhou na dno pro sprchování. Jen na ni dejte kohoutek, případně páčku pro regulování průtoku vody, a na úplný konec připevněte sprchovací hlavici (svorkou nebo lepicí páskou). O ohřev se postará sluníčko, i když mu to bude trvat déle.